Susan B. Anthony (1820 – 1906)
- americká sociální aktivistka, filosofka, spisovatelka, sufražistka a jedna z vůdčích osobností raného hnutí za ženská práva
Anthony byla vychovávána jako „kvakerka“ ve víře, že všichni lidé jsou si před Bohem rovni. Zřejmě právě odtud, a z vlastní zkušenosti nerovnoprávného postavení, pramenila její touha pro spravedlivější společnosti. Jako dítě byla velmi bystrá, číst a psát se naučila, když jí byly pouhé tři roky. Později působila jako učitelka a vydělávala dva a půl dolaru týdně. Její mužští kolegové brali dolarů deset. Angažovala se – stejně jako další členové její rodiny - především v hnutí za osvobození otroků a k ženskému hnutí se zpočátku připojovala jen zvolna. V roce 1951 se seznámila s Elisabeth Cady Stanton. Zlomovým zážitkem pro ni pak bylo, když jí bylo zakázáno vystoupit na konferenci hnutí proti konzumaci alkoholu, kde jí bylo doslova řečeno, aby „poslouchala a učila se“. Následně se začala zúčastňovat akcí za ženská práva a společně se Stanton, se kterou se staly nerozlučnými přítelkyněmi, se stala vůdčí osobností raného ženského hnutí v USA.
Jako svobodná a bezdětná měla Anthony větší volnost než Stanton. Cestovala proto po USA a pronášela projevy požadující volební právo pro ženy, které jí pomáhala připravovat její přítelkyně. Zvládla přednést 100-150 projevů ročně. V té době veřejným sdílením svých myšlenek riskovala uvěznění. V roce 1868 spolu se Stanton založily Americkou společnost za rovná práva a pod její hlavičkou začaly vydávat noviny s názvem „Revoluce“, což umožnilo šířit jejich myšlenky mezi širší veřejnost.
Muži, jejich práva a nic více. Ženy, jejich práva a nic méně." Susan B. Anthony
Obě ženy se postavily proti tzv. Čtrnáctému a Patnáctému dodatku Ústavy, které měly zajistit zrovnoprávnění bývalých otroků, ovšem z volebního práva vylučoval ženy. Stanton a Anthony však trvaly na zahrnutí žen všech ras. Založily organizaci „Národní společnost za volební právo žen“ sdružující podobně smýšlející ženy i muže a přispěly tak k rozštěpení ženského hnutí na dvě frakce (více v našem předchozím článku Sto let boje za volební práv žen v USA).
Vlevo: Susan B. Anthony, uprostřed Susan B. Anthony s Elisabeth Cady Stanton, vpravo Susan B. Anthony.
V roce 1872 byla Anthony uvězněna za neoprávněné hlasování ve volbách. Místo aby zaplatila pokutu, Anthony se odvolala ve snaze dostat případ před nejvyšší soud. Vytrvala i poté, co byla kauce zvýšena ze 100 dolarů na 1000. Ne tak její obhájce, který proti její vůli tuto částku zaplatil s odůvodněním, že „se nemohl dívat na to, jak posílají do vězení dámu, které si vážím“ a zhatil tak možnost odvolání k vyšším instancím. Přesto její uvěznění sehrálo svou roli, protože upoutalo celonárodní pozornost.
Roku 1888 se jí podařilo spojit nejednotné ženské hnutí a spoluzaložila „Národní americkou společnost za volební právo žen“ (NAWSA). Za prezidentku byla zvolena Elisabeth Cady Stanton, po vydání jejího v té době šokujícího díla „Ženská bible“ se od ní však organizace – přes protesty Anthony – oficiálně distancovala a do čela zvolila právě Susan B. Anthony. Organizaci vedla až do roku 1900.
"Nikdy nemůže být úplná rovnost, dokud ženy samy nebudou spoluvytvářet zákony a volit zákonodárce." Susan B. Anthony
Anthony zasvětila svůj život boji za práva žen. Procestovala celé Spojené státy, přednášela, sesbírala tisíce podpisů pod petice, lobovala v Kongresu. Stejně jako Stanton se však ani ona splnění svého cíle nedočkala. Zemřela roku 1906, čtrnáct let předtím, než ženy v USA získaly Devatenáctým dodatkem ústavy volební právo. Dodatek bývá na její počest nazýván Dodatkem Susan B. Anthony.
Autorka:
Marcela Kubrová Adamusová
Zdroje:
https://www.womenshistory.org/education-resources/biographies/susan-b-anthony
http://www.civil-war-facts.com/American-Civil-War-Women-Facts/Susan-B-Anthony-Facts.shtml
https://www.brainyquote.com/lists/authors/top_10_susan_b_anthony_quotes
Další články k tématu volebního práva žen (nejen) v USA:
Alkoholová lobby a zničená golfová hřiště.
Evropa – kdy získaly ženy volební právo?
Sto let boje za volební právo pro ženy v USA
Všichni pracují, jen moje máma je sufražetka
Lvice puštěná z klece: Elisabeth Cady Stanton
Ženy, jejich práva a nic méně: Susan B. Anthony
Projekt "Votes for Women! History of women's suffrage movement in the U.S. and Czechoslovakia" je podpořený grantem Velvyslanectví USA v ČR.