Společenské překážky

• ovlivněny tím, jaké role považuje společnost za vhodné pro ženy a muže
• postoje veřejnosti k účasti žen v politice
• předsudky vůči ženám
• působení v převážně mužském kolektivu

Postoje veřejnosti k rolím žen a mužů v rámci rodiny

Účast žen v politice je ve velké míře ovlivněna tím, nakolik je daná společnost tradiční, zejména pokud jde o rozdělení "ženských" a "mužských" rolí. V české společnosti panuje v tomto ohledu stále mnoho předsudků. Podle posledního výzkumu CVVM o rozdělení rolí v rámci rodiny si necelé dvě třetiny (62 %) respondentů myslí, že péči o děti by se měli věnovat oba partneři, 37 % tuto činnost přisoudilo výhradně ženám. Za vysloveně ženské činnosti lidé považují vaření (72 %) a uklízení (53 %). 

Pokud jde o rozdělení rolí, existují velké rozdíly v odpovědích mužů a žen, přičemž muži (a starší generace) mnohem více lpí na "tradičním" rozdělení. Ženy častěji než muži uváděly, že nákup potravin, úklid, vaření, péče o děti, pěstování společenských kontaktů, starost o rodinný rozpočet a pěstování koníčků má být věcí obou partnerů. Muži naopak častěji vyjadřovali přesvědčení, že nakupování potravin, vaření, uklízení, péče o děti a pěstování společenských kontaktů má být spíše záležitostí žen, zatímco pěstování koníčků a starost o rodinný rozpočet má být v domácnosti spíše věcí muže.

Postoje veřejnosti k působení žen v politice

Navzdory poměrně konzervativnímu přístupu k rolím žen a mužů v rodině je česká společnost poměrně otevřená, pokud jde o působení žen přímo v politice. Ve výzkumu CVVM z roku 2014 označila zastoupení žen v politice za nedostatečné většina dotázaných (59 %). Ve společnosti také panuje shoda, že je důležité, aby se ženy zapojovaly do politických a veřejných funkcí. 82 % dotázaných považuje za důležité, aby se ženy podílely na řešení aktuálních společenských problémů. Svou reprezentaci v politice či ve vedení mimo politiku kriticky reflektují zejména ženy, za nedostatečnou ji označilo 72 % z nich.

Předsudky vůči ženám

Podle již zmiňovaného výzkumu z roku 2014 se zhruba 70 % dotázaných se domnívá, že jsou ženy stejně schopné jako muži, ale že jsou v politickém systému, v němž dominují muži, podceňovány. Tento názor však zastávají především ženy (83 % a 57 % mužů). Z dalších odpovědí se ukazuje, že tomu tak skutečně je. 48 % mužů totiž zároveň uvedlo, že pokud jde o vrcholnou politiku, mají pro ni muži lepší předpoklady a schopnosti než ženy. Jinými slovy, muži mají tendenci „fandit“ jiným mužům a považují je za schopnější kandidáty.

Tyto výsledky ilustrují to, co známe z mnohaleté praxe naší organizace – ženy musí mnohem více než muži dokazovat, že se na určitou funkci hodí a mají pro ni předpoklady. Uvážíme-li, že v současné době je v politice 80 % mužů a ti jsou zároveň vůči ženám kritičtější, je zřejmé, že startovní pozice není v tomto ohledu stejná a ženy jsou skutečně pod větším tlakem a drobnohledem.

Působení v převážně mužském kolektivu

Politika byla po staletí vytvářena muži a pro muže. S účastí žen, které mají odlišnou životní zkušenost a kariérní dráhu, se dodnes nepočítá. Už samotné rozhodnutí vstoupit do převážně mužského kolektivu je pro ženy náročnější. Politická jednání se často protahují do pozdních nočních hodin a bývají neslučitelná s péčí o rodinu.

Lidé mají navíc tendenci vybírat si do svých týmů osoby sobě podobné. A nemusí se jednat o zlý úmysl – muži zkrátka znají a osloví spíše další muže, se kterými jsou si blízcí např. věkově, charakterem nebo svými zájmy.