www.padesatprocent.cz › Lvice puštěná z klece: Elisabeth Cady Stanton

Lvice puštěná z klece: Elisabeth Cady Stanton


Celý život bojovala za práva žen, šokovala svými názory i dílem, jako první žena kandidovala do Kongresu a mezitím stihla vychovat sedm dětí. Seznamte se s Elisabeth Cady Stanton, americkou filosofkou, spisovatelkou, feministkou a sufražistkou.

Elisabeth Cady Stanton (1815 – 1902)

  • americká sociální aktivistka, filosofka, spisovatelka, sufražistka a jedna z vůdčích osobností raného hnutí za ženská práva

Jako dcera uznávaného právníka a kongresmana získala tato velmi inteligentní dívka dobré vzdělání jak formální, tak neformální prostřednictvím rozhovorů se svým otcem. Již v raném věku se začal formovat její zájem o ženská práva, když z knih svého otce zjistila, kolik zákonů nespravedlivě omezuje svobodu žen. V roce 1840 se vdala se za Henryho Stantona, člena abolicionistického hnutí za zrušení otroctví a sama se stala velmi aktivní členkou. Líbánky strávili novomanželé na Světové konferenci za zrušení otroctví, na které ovšem nesměly vystupovat ženy. Tak se v zákulisí Stanton poprvé setkala s Lucretii Mott, taktéž pobouřenou pokryteckým vyloučením žen, a staly se z nich dlouholeté spolupracovnice a přítelkyně.

Společně obě ženy zorganizovaly v Seneca Falls vůbec první shromáždění k tématu postavení a práv žen, kterého se zúčastnilo přes 300 lidí. Stanton zde hrála ústřední roli, protože sepsala a přednesla „Deklaraci stanovisek a usnesení“, přepracovanou „Deklaraci nezávislosti“. Obsahovala seznam požadavků v oblasti práv žen, a mimo jiné – k hrůze ostatních pořadatelů i pořadatelek – i požadavek na volební právo pro ženy. Stanton se tak stala jednou z nejvíce kontroverzních a provokativních osobností své doby.

 

"Pokládáme za samozřejmé pravdy, že všichni muži a všechny ženy byli stvořeni sobě rovni." Deklarace stanovisek a usnesení, Elisabeth Cady Stanton

V době, kdy pečovala o své malé děti (měla jich celkem sedm), našla Stanton způsob, jak přesto zůstat aktivní v ženském hnutí, protože jinak si – vlastními slovy – připadala jako „lvice v kleci“. Začala spolupracovat s další významnou feministkou, Susan B. Anthony, která cestovala po celých Spojených státech a přednášela proslovy, které pro ni sepsala Stanton. Anthony jí dokonce příležitostně hlídala děti, aby poskytla své přítelkyni čas pracovat.

Vlevo: Elisabeth Cady Stanton s dcerou Harriot Stanton a vnučkou. Vpravo Stanton s přítelkyní Susan B. Anthony.

Ačkoli byla sama přesvědčenou abolicionistkou, spolu s Anthony se po skončení občanské války postavila proti tzv. Čtrnáctému a Patnáctému dodatku Ústavy, které měly zajistit zrovnoprávnění bývalých otroků. Jejich výhrady směřovaly k obratu „male citizens“ tedy „občané-muži“, který výslovně vylučoval ženy z volebního práva. Stanton a Anthony trvaly na zahrnutí žen všech ras a způsobily tak rozkol v ženském hnutí, které se od roku 1869 rozdělilo na dvě frakce (více v našem předchozím článku Sto let boje za volební práv žen v USA). Ke sjednocení došlo až v roce 1890 se založením nové organizace „Národní americké společnosti za volební právo žen“ (NAWSA) a Stanton se stala její první prezidentkou.

 

"Ponížení žen spočívá v mužské představě sexuálních práv. Naše náboženství, zákony, zvyky, vše je založeno na víře, že žena byla stvořena pro muže." Elisabeth Cady Stanton

V roce 1866 využila Stanton mezery v zákoně a jako vůbec první žena kandidovala do Kongresu. Zákon totiž zakazoval ženám volit, ale výslovně nezakazoval zastávat zvolenou funkci. Zvolena nebyla. Provokovala i v jiných ohledech a někdy byla příliš revoluční i na své kolegyně z ženského hnutí. Zasazovala se například o liberálnější pravidla rozvodu, spravedlivější mzdové zákony či o právo manželek odmítnout sex svým mužům. Vůbec největší pozdvižení však způsobila v roce 1895, kdy vydala knihu „Ženská bible“, ve které zkoumá a kritizuje podíl organizovaného náboženství na podřízeném postavení žen ve společnosti. Kniha se stala bestsellerem, ale také předmětem tvrdé kritiky ze strany konzervativnějších členek ženského hnutí. NAWSA se oficiálně distancovala od díla i jeho autorky a Stanton pak již až do konce života stála mimo hlavní proud. Zemřela v roce 1902, aniž by se dožila konečného úspěchu své celoživotní snahy.

 

"Nejlepší ochranou pro jakoukoli ženu je...odvaha." Elisabeth Cady Stanton

Perličkou na závěr je, že prospěšná ženám chtěla být i po své smrti – již v roce 1887 slíbila aktivistce Helen Gardener, že její mozek může být věnován Univerzitě Cornell za účelem vědeckého výzkumu. V té době totiž panovalo přesvědčení, že tvar a velikost mužského mozku činí muže přirozeně chytřejšími. Gardener si od zkoumání mozku Stanton slibovala, že toto tvrzení vyvrátí, protože o inteligenci Stanton nepochybovali ani její největší odpůrci. Po smrti však děti Stantonové slib nedodržely. Gardener tak později věnovala vědě svůj vlastní mozek, který je mimochodem dodnes součástí sbírek Cornellské univerzity.

Zdroje:

https://www.history.com/news/9-things-you-may-not-know-about-elizabeth-cady-stanton

https://www.womenshistory.org/education-resources/biographies/elizabeth-cady-stanton

https://citaty.net/autori/elizabeth-cady-stantonova/

Autorka:

Marcela Kubrová Adamusová

Projekt "Votes for Women! History of women's suffrage movement in the U.S. and Czechoslovakia" je podpořený grantem Velvyslanectví USA v ČR.


Sdílejte s přáteli

Newsletter

Získejte aktuální informace o dění ve světě politiky a o akcích Fóra 50 %.

Kurzy a služby

Objednejte si naše kurzy, facilitaci, konzultace či genderovou expertízu.

Chci podpořit fórum 50 %

Sami si zvolte variantu Vaší podpory. Děkujeme!

Kalendář akcí

leden 292019

Máte na to! Staňte se úspěšnou političkou

Workshop pro političky zdarma