Proč podporovat vyvážené zastoupení v politice
V populaci žije 50 % mužů a 50 % žen, v politice je žen pouhých 20 %.
Zkuste si představit, že by to bylo naopak a rozhodovalo v průměru 80 % žen, vláda by byla téměř výhradně "dámským klubem" a nikdy jsme neměli muže - prezidenta či premiéra. Nepřišlo by Vám to divné?
Pokud jedno pohlaví dominuje tímto způsobem, odrazí se to i ve stylu politiky. V ideálním případě by měla politika odrážet složení celé společnosti, ne pouze její části.
..více
Ženy tvoří polovinu společnosti, v České republice jich žije dokonce i o něco více než mužů (podle posledního
sčítání ČSÚ 51,4 % žen a 48,6 % mužů). Jejich zastoupení v rozhodovacích pozicích tomu však zdaleka neodpovídá, průměrně se pohybuje okolo 20 % (podrobně v sekci
Zastoupení žen a mužů v politice). Jde i o
otázku spravedlnosti, nízké zastoupení v politice neodpovídá demokratickým principům a prohlubuje odcizení politiky ženám.
Veřejnost si přeje větší zapojení žen do rozhodování.
Drtivá většina lidí (82 %) považuje za důležité, aby se ženy podílely na řešení aktuálních společenských problémů. Výzkumy veřejného mínění dlouhodobě ukazují, že lidé si vyšší zapojení žen do politiky přejí a považují je za užitečné. Přes 62 % dotázaných se domnívá, že je potřeba aktivně podporovat vstup žen do politiky. ..více
Podle posledního výzkumu Sociologického ústavu AV ČR svou reprezentaci v politice či ve vedení mimo politiku
kriticky reflektují zejména ženy, za nedostatečnou ji označilo 72 % z nich. Kromě žen samotných postrádají větší genderovou rovnováhu v politice lidé s vyšším vzděláním, mladší lidé a ti, kteří se pravidelně účastní voleb.
Řada lidí, zejména pak žen, hodnotí případné větší zapojení žen do politiky jako jednoznačný přínos. 34 % dotázaných (21 % mužů a 47 % žen) se domnívá, že pokud by došlo k většímu zapojení žen do politiky, politika by se změnila k lepšímu. Nejčastěji si lidé od vyššího zastoupení žen v politice lidé slibují zvýšení celkové slušnosti politiky, kultivovanosti politického prostředí, menší soutěživost a tvrdost politiky a více empatie a vstřícnosti k lidem. Ve společnosti přitom převažuje přesvědčení, že ženy v politice budou hájit zájmy žen.
Ženy a muži mají jinou životní zkušenost a tedy i jiné priority v politice.
„Být ženou“ a „být mužem“ v současné společnosti není totéž, naše životní dráhy a zkušenosti se často liší. V některých životních etapách řešíme jiné problémy, máme jiné potřeby a priority.
I politická rozhodnutí tak mohou dopadat na naše životy různě. Pokud o nás všech rozhodují převážně jen muži, je to jako dívat se na svět s jedním okem zavřeným. Jde to, ale není to ideální.
..více
Jak mohou
politická rozhodnutí dopadat různě na ženy a na muže jde dobře ilustrovat na úrovni komunální politiky.
Například veřejnou dopravu využívají až ze 78 % ženy, individuální automobilovou především muži. Pouze 1/3 žen má kdykoli během dne možnost využít osobní automobil. Je proto potřeba investovat do obou typů dopravy. I nedostatek míst ve školkách je problém, který více řeší ženy – 98 % rodičů na rodičovské dovolené jsou ženy. Právě jim školky znatelně usnadňují návrat na trh práce.
Samozřejmě netvrdíme, že muži tyto problémy vidět nemohou a že ženy vše spasí. Existuje řada „osvícených“ politiků, kteří tyto problémy řeší a naopak řada žen je vidět nemusí. Přesto je pravděpodobné, že bezbariérovost spíše bude řešit člověk, který si sám vyzkouší, jaké to je jet po městě s kočárkem či na vozíku, že na špatnou situaci samoživitelek upozorní někdo, kdo ví, jaké to je být "sólo matkou" atd.
Mají-li se však ženy v politice výrazněji prosadit, má-li být více vidět a slyšet jejich pohled na věc, je potřeba, aby jejich zastoupení překonalo alespoň tzv. „kritickou hranici“ 30 %. Pokud je jejich zastoupení nižší (jak je tomu v současnosti a všech úrovních české politiky), většinou se spíše přizpůsobují názorům a zájmům (mužské) většiny.
Smíšené týmy jsou inovativnější.
Smíšené týmy jsou inovativnější - protože muži a ženy mají různé životní zkušenosti a tedy i názory, nápady a postřehy, které umožňují lepší řešení problémů. Je to logické - skupina stejně starých, podobně vzdělaných mužů/žen s obdobnou životní dráhou bude mít na určitý problém podobný názor spíše, než když budou ve skupině zastoupeny i ženy/muži s jiným úhlem pohledu. A opět se nejedná pouze o domněnku, ale studiemi podložený fakt. ..více
Například článek
Catalyst: "Why diversity matters" informuje, že
přítomnost žen v top managementu má pozitivní vliv na firemní inovace, zejména pokud se týkají
vytvoření nebo zavedení nového nápadu do praxe. Na poli výzkumu a vývoje přispívá rovnováha mezi muži a ženami ke
zvyšování soutěživosti a prosazování průkopnických inovaci (časopis
Innovation Management Policy and Practice, studie na vzorku 4277 společností).
Podle zmíněného vzorku byla pravděpodobnost inovativního vývoje významně vyšší v týmech s vyšší genderovou různorodostí. I v oblasti IT se vyšší zastoupení žen vyplatí - výzkum NCWIT ukazuje, že patenty vytvořené vyrovnanými týmy jsou citovány o 26 až 42 % častěji než srovnatelné patenty jiných týmů. Týmy s rovným počtem žen a mužů také spíše experimentovaly, byly kreativní, sdílely znalosti a plnily úkoly (London Business School).
Zároveň bylo prokázáno, že mužům ani ženám nesvědčí, pokud jsou v týmu ve výrazné menšině. Mají tendence vykazovat nižší životní spokojenost, více negativních nálad a nižší oddanost k organizaci (Lehman Brothers Center for Women in Business).
Ženy tvoří 61 % všech absolventů a absolventek vysokých škol.
V posledních letech přibývá absolventek vysokých škol, v současné době již dokonce převažují nad absolventy. V populaci tedy existuje vysoký podíl velmi vzdělaných žen, jejichž potenciál však zůstává nevyužitý.
Dle údajů ČSÚ se ženy začínají prosazovat i v "tradičně mužských" technických oborech, kde jich je aktuálně 32 %, v "tradičně ženských" oborech (pedagogika, učitelství a sociální péče) pak drtivě dominují (83 %).
..více
Zajímavé je, že ženy již převažují i v ekonomických (66 %) a právních (61 %) vědách. Právě z těchto řad se přitom často vybírají lidé např. na posty ve správních či dozorčích radách podniků. Pokud tyto ženy nejsou zastoupeny ve vysokých veřejných funkcích a dalších rozhodovacích pozicích, jedná se nejen o plýtvání talentem, ale i veřejnými prostředky, které byly vynaloženy na jejich studium.
Země s vyšším zastoupením žen mají nižší míru korupce.
Existuje vazba mezi zastoupením žen a mírou korupce. Asi nejzásadnější studie na toto téma od autorů z Marylandské univerzity (Swamy et. al.: Gender and Corruption) z roku 2009 porovnávala data z celkem 43 zemí. Autoři rovněž testovali, jestli výsledky analýz nebyly ovlivněny dalšími faktory jako je věk, rodinný stav, míra HDP či úroveň vzdělání. Studie prokázala, že země s vyšším zastoupením žen mají nižší míru korupce. ..více
Podobná, ale slabší vazba existuje rovněž mezi zapojením žen na trh práce a korupcí. Na základě svých poznatků autoři konstatují, že
snaha o vyšší zapojení žen do veřejného života, která má jako hlavní cíl jejich zrovnoprávnění,
může být zároveň nástrojem boje s korupcí. K podobnému závěru došli rovněž autoři/ky studie Světové banky z roku 1999 (Dollar et. al: Are Women Really the “Fairer” Sex? / Jsou ženy opravdu “spravedlivější pohlaví?"). I jejich analýza potvrdila silnou vazbu mezi zastoupením žen v parlamentech a mírou korupce. Ve zkoumaném vzorku bylo více než 100 zemí.
Samozřejmě je diskutabilní, zda zvýšení počtu žen v politice samo o sobě vede ke snížení korupce nebo naopak, zda právě tam, kde se nedaří korupci, mají ženy větší šance uspět. Bezpochyby vstupují do hry i další faktory, velký vliv má i kultura a veřejné instituce v dané zemi, důležitá je například role nezávislého soudnictví a svoboda tisku. A jak vypadají statistiky pro Českou republiku? Počet mužů stíhaných za majetkovou a hospodářskou trestnou činnost je zhruba osmkrát vyšší než počet žen: v roce 2010 to bylo 3931 žen a 27002 mužů. Za pokus to tedy určitě stojí.
Smíšené skupiny žen a mužů lépe a efektivněji pracují.
Výzkumy i praxe ukazují, že smíšené týmy žen a mužů pracují efektivněji než kolektivy, kde je významně zastoupena pouze jedna skupina. Existující studie se zaměřují na prostředí společností a firem, většinu závěrů však lze aplikovat i na politické prostředí.
Smíšené týmy žen a mužů více spolupracují a mají širší "záběr"myšlení (Peter Collet). Analýza více než 800 podniků (Gallup study) zase zjistila, že nabírání demograficky různorodé pracovní síly může dokonce zlepšit finanční výkonnost společnosti.
..více
Genderově rozmanité týmy si vedou lépe z několika důvodů. Muži a ženy mají různé životní zkušenosti a tedy i názory, nápady a postřehy, které umožňují lepší řešení problémů. S tím souvisí i druhá výhoda, smíšená pracovní síla poskytuje snazší přístup ke zdrojům informací a širším znalostem v určitém oboru. Zároveň umožňuje společnosti sloužit většímu okruhu zákazníků a zákaznic, v politickém prostředí voličů a voliček. V neposlední řadě smíšené týmy samy o sobě pomáhají přilákat a udržet si talentované ženy - společnosti (ani politické strany) nemohou ignorovat 50 % populace.
