Čtvrtinového zastoupení, které Českou republiku v mezinárodním srovnání nahoru příliš neposunulo (ze států EU za námi zůstává Slovensko, Irsko, Řecko, Kypr, Malta, Maďarsko a podařilo se nám mírně předstihnout i Bulharsko), jsme tak dosáhli díky přímé podpoře voličů a voliček ve formě preferenčních hlasů. Je to důvod k optimismu? Blýská se ženám v české politice na lepší časy?
To spolehlivě ukáže až čas. Leccos však může naznačit pohled do historie. Ve volbách v roce 2010 podporovatelé a podporovatelky vyrovnaného zastoupení žen v politice slavili velmi podobně jako letos. Do Sněmovny se dostalo do té doby nevídaných čtyřicet čtyři žen, což činilo dvacet dva procent. Celkem čtrnáct z nich díky preferenčním hlasům z původně nevolitelných pozic. Například pražská zástupkyně ODS Lenka Kohoutová získala mandát z 29. místa. Bez přímé podpory by se do Sněmovny dostalo jen třicet dva žen, což by se nijak výrazně nevymykalo výsledům voleb z let 1996–2006.
Situace však byla příznivá. Změnou volebního zákona preferenční hlasy posílily. Navíc ve společnosti zavládla nespokojenost s obsazením čelných míst kandidátních listin a objevila se řada výzev ke kroužkování včetně kampaně Fóra 50 % vyzývající k udělování preferenčních hlasů ženám. A vyšlo to.
Lid versus politika
Ve volbách tehdy sice zvítězila ČSSD (s vůbec nejnižším podílem žen v poslaneckém klubu), vládu však sestavovala ODS, která skončila druhá. Radost z úspěchu žen ve volbách se začala rozplývat již při vyjednávání o vládě, kde ženy citelně chyběly, a za ODS se vyjednávání účastnili jen muži. Nově vzniklá vláda Petra Nečase pak byla čistě pánským klubem.
Ženy se sice postupně do vládních pozic nakonec dostaly, vláda však k větší rovnosti žen a mužů v politice ani ve společnosti nijak nepřispěla. Naopak. Rada vlády pro rovnost žen a mužů se v období od 1. července 2010 do 21. února 2012 vůbec nesešla. Její činnost byla dále paralyzována přesunem z Úřadu vlády ČR na Ministerstvo práce a sociálních věcí. Klíčové pozice obsadili konzervativně naladění lidé, za všechny vzpomeňme ředitele Občanského institutu Romana Jocha, který se stal poradcem premiéra pro lidská práva a zahraničí. Diskuse o systémových změnách, například kvótách pro zastoupení žen na kandidátních listinách, byla takřka nemožná.
Letos byla situace pro kroužkování žen opět příznivá. Po jarním spuštění kampaně PirSTAN, kde byla jediná žena, Olga Richterová, se zvedla vlna nevole veřejnosti, která se zhmotnila v iniciativě Zakroužkuj ženu. Ta před volbami vedla intenzivní kampaň na podporu udělování preferenčních hlasů ženám. Kandidatura v koalicích s sebou navíc nesla riziko, že lidé budou preferovat jen některou její část. Koalici SPOLU preferenční hlasy příliš nerozbily, zato voliči a voličky Pirátů a STAN jednoznačně upřednostnili konzervativnější část koalice. To pomohlo deseti kandidátkám STAN k mandátu, ačkoli byly původně na nevolitelném místě. Úspěch kandidátek STAN pak významně přispěl k celkovému zastoupení žen v nově zvolené Sněmovně.
Zpátky do roku 2010?
Současnému vyjednávání o vládě po jedenácti letech znovu dominuje ODS a již nyní je jasné, že ženy v premiérském křesle se ani letos nedočkáme. O agendě lidských práv či rovnosti žen a mužů se (zatím) nemluví. Je potřeba neusnout na vavřínech, sledovat, jak vládní strany se svým mandátem naloží a nakolik ne/vyslyší veřejnost, která ve volbách ženy podpořila.
A tak stejně jako po volbách v roce 2010:
Nelze než s napětím očekávat, jaké bude zastoupení žen ve vládě či ve vedení poslanecké sněmovny. Velkou otázkou pak také zůstává, jaký bude osud témat spojených s rovností žen a mužů či lidskými právy obecně. Vzhledem k tomu, že většinu ve vládní koalici budou mít konzervativní strany, nelze očekávat, že by se tato témata stala prioritami vlády. Navíc se do Sněmovny nedostala žádná levicová strana, která by mohla tato témata přinášet a prosazovat. Progresivní Piráti budou mít ve Sněmovně pouze čtyři mandáty. Nejasné je ukotvení agendy lidských práv a rovnosti žen a mužů.
Právě proto je důležité si uvědomit, že současný nárůst zastoupení žen v Poslanecké sněmovně byl výsledkem souhry několika faktorů, která už se nemusí opakovat. Pokud chceme zabránit tomu, aby se situace znovu zhoršila, je třeba hledat a prosazovat stabilnější opatření, jakými mohou být legislativní, či vnitrostranické kvóty.
Veronika Šprincová, ředitelka Fóra 50 %
- Chcete se dozvědět více o kvótách a dalších podpůrných opatřeních pro vyrovnanější zastoupení žen mužů v politice? Čtěte.
- Jaké jsou nejčastější mýty o kvótách a proč jsou to jen mýty? Čtěte.
- Zajímá vás, jaké je aktuální zastoupení žen ve světových parlamentech a které státy používají kvóty? Podívejte se na žebříček Meziparlamentní unie a databázi kvót institutu IDEA.
- Jaké cíle a úkoly v této oblasti obsahuje aktuální Strategie rovnosti žen a mužů na léta 2021 – 2030? Plné znění najdete na stránkách vlada.cz (nebo nahlédněte do zkrácené verze strategie).
