Ženy v komunální politice

Další z našeho předvolebního speciálu se věnuje příčinám nízkého zastoupení žen v komunální politice a strategiím, které mohou pomoci tento stav změnit.

ilustracni_nevyrovnane_zastoupeni.jpg Česká republika má dlouhodobě nízké zastoupení žen v politice. Je alarmující, že v demokratické zemi, ve které více než 50 % populace tvoří právě ženy, je jejich podíl v Poslanecké sněmovně 19,5 % a v Senátu 17,3 %. Ani na komunální úrovni není situace o mnoho lepší. V krajských zastupitelstvech tvoří ženy 19,7 %, na úrovni měst a obcí v průměru 26 %. Následující text se vzhledem k blížícím se komunálním volbám zaměřuje právě na tuto úroveň a bude se věnovat jednak příčinám nízkého zastoupení žen, jednak i voličským strategiím, které mohou pomoci počet žen v zastupitelstvech obcí zvýšit.


Řeč čísel: kolik působí v komunální politice žen?

Podívejme se nejprve podrobněji na situaci v obcích a ve městech. Na komunální úrovni je zastoupení žen nejvyšší. Hlubší analýza struktury zastupitelstev však odhalí, že zde platí nepřímá úměra – čím větší obec či město, tím méně žen ve vedení. Zatímco v zastupitelstvech měst a obcí je celkový podíl žen 26 %, ve statutárních městech již jen 22,8 %. Post primátorky ženy získaly po posledních volbách jen ve dvou případech (Pardubice a v průběhu volebního období i Liberec). Celkový vývoj zastoupení v obecních zastupitelstvech shrnuje následující graf.

Graf: Vývoj zastoupení žen v komunální politice v letech 1994-2010

graf_komunal_2010.png

Zdroj: ČSÚ, graf Veronika Šprincová

Ženy si za nízké zastoupení mohou samy. Nebo ne?

Nízkou účast žen na politickém rozhodování nelze zdůvodňovat pouhým nezájmem žen o politiku. V samotných členských základnách největších politických stran je totiž žen dostatek (mezi 25 % a 53 %). Že mají ženy o účast na věcech veřejných zájem dokládá i jejich vysoká angažovanost v rámci neziskového sektoru. Je proto potřeba přihlédnout ke strukturálním příčinám, které ženám vstup do politiky znesnadňují či přímo znemožňují.

procenta_0_1.jpg

Odborná literatura popisuje tři hlavní typy bariér. První skupinou jsou bariéry institucionální, k nimž patří zejména volební systém a způsob nominace kandidátů a kandidátek. Dále hrají svou roli překážky společenské, jako jsou postoje veřejnosti, tradiční pojetí rolí žen a mužů, odlišná výchova dívek a chlapců či nedostatek ženských politických vzorů. Posledním skupinu tvoří bariéry individuální, kam můžeme zařadit tradiční (patriarchální) model rodiny, odlišná měřítka pro ženy a muže či odlišné pojetí moci. Ženy tak často řeší jiné problémy a výzvy, než jejich mužští kolegové. Pokud aplikujeme tyto teoretické koncepty na reálné životy političek, jeví se jako největší překážka právě genderovádělba práce. Ačkoli z výzkumů veřejného mínění vychází česká veřejnost jako velice liberální a otevřená, pokud jde o dělbu práce, držíme se tradičních vzorců. Žena je obvykle ta, která se vedle svého zaměstnání stará také o domácnost a případně děti, zatímco muž je považován za hlavního živitele rodiny. Toto rozdělení se pak promítá i do mzdového ohodnocení, kdy ženy berou za práci stejné hodnoty v průměru o 20 % méně než muži.1 Vzhledem ke kombinaci těchto aspektů pak ani nepřekvapí, že ženy se do politiky takříkajíc „nehrnou“.



Lojza nebo Vanda, je to stejná banda aneb proč řešit genderové složení zastupitelstev?

v__hy.jpg

Než přikročíme ke konkrétním strategiím, které mohou vést ke zvýšení počtu žen v politice, položme si otázku, proč bychom vůbec měli usilovat o vyvážené zastoupení žen a mužů. Kromě již zmíněného argumentu, že politická reprezentace by alespoň do jisté míry měla zrcadlit reálnou demografickou strukturu obyvatelstva, je také důležité si uvědomit, že odlišná životní zkušenost vede i ke specifickým zájmům, potřebám a prioritám mužů a žen. Je jistě možné, že se najdou osvícení zastupitelé, kteří reflektují potřeby všech skupin obyvatelstva a snaží se je promítnout do svých politik. Je však zřejmé, že některá témata mohou zůstat pro muže „neviditelná“, ne snad ze zlé vůle, ale čistě proto, že určité problémy nahlíží pouze ze své perspektivy a nemusí se jim jevit jako zásadní.

Analýza obecních rozpočtů2, kterou zpracovalo Fórum 50 %, například odhalila, že ve většině analyzovaných obcí plynou několikanásobně vyšší částky na zájmy a potřeby mužů než žen, největší rozdíly přitom najdeme v oblasti sportu. Opakovaně se při práci s komunálními političkami setkáváme s případy, kdy na jedné straně není problém věnovat i milionové částky na fotbal či hokej, zatímco na straně druhé je problém schválit dotaci v řádu tisíců korun např. mateřské škole. Zmiňovaná analýza ukázala také souvislost mezi strukturou zastupitelstva a vyvážeností rozpočtů, přičemž vyváženější zastupitelstva mívají také vyváženější rozpočty. Právě kvůli těmto reálným Díky tradičnímu modelu ženy častěji pečují o děti a domácnost dopadům na život obyvatelstva je důležité zajímat se o to, jaké je genderové složení zastupitelstev. Smíšené týmy žen a mužů také pracují efektivněji, než kolektivy s převahou jedné skupiny, protože pluralita názorů umožňuje nahlédnout problém z různých úhlů pohledu a nabídnout celé spektrum možných řešení. Významným důvodem je pak i to, že česká veřejnost považuje vyšší zastoupení žen za důležité.3

Více žen do politiky. Samozřejmě, ale jak?

v__ce___en.jpg

Existuje celá řada nástrojů a strategií, jak zvýšit počet žen v politice. Nejrychlejším a ve většině evropských zemí i nejrozšířenějším způsobem je zavedení různých typů kvót. Analýzy totiž ukazují, že největší překážkou pro vyšší zastoupení žen jsou paradoxně samotné politické strany, které ženy soustavně umisťují na spodní (a tudíž prakticky nevolitelná) místa kandidátních listin. Tento jev byl dobře patrný právě ve sněmovních volbách v roce 2010, kdy se zastoupení žen zvýšilo z 18 na 22 %, ze 44 poslankyň se však 14 z nich dostalo do Sněmovny díky preferenčním hlasům. Analýza nominací ve volbách do poslanecké sněmovny v roce 2013 ukázala, že zatímco muži nejčastěji kandidovali na prvních pěti místech, ženy nejčastěji kandidovaly až z 21. místa. Z tohoto důvodu se jeví jako vhodné opatření zavedení kvót, které by vymezily povinný podíl žen na kandidátní listině a ošetřily i jejich pořadí (např. třetinový zipový systém, kdy v každé trojici kandidujících musí být alespoň jedna žena).4

Kvóty jsou však v českém prostředí vnímány jako velice kontroverzní téma, proto je dobré upozorňovat i na další možné strategie. Jako účinný nástroj se přitom jeví jednoduché doporučení – aktivně oslovovat ženy a jít příkladem. Z tohoto důvodu i my zveřejňujeme pozitivní příklady vyvážených kandidátních listin.

Další možností je vycházet političkám vstříc a přizpůsobit práci zastupitelstev specifickým potřebám žen. Některá zdánlivě banální opatření mohou mít pro praktické působení žen v politice velký význam. Je tedy například vhodné upravit čas konání zastupitelstev či schůzí výborů a komisí tak, aby se mohly účastnit i ženy, které pečují o děti. V západních (zejména skandinávských) zemích se běžně setkáme i s tím, že během veřejných zasedání je zajištěno hlídání dětí. Toto opatření není koneckonců vstřícným krokem jen vůči ženám, ale rodičům obecně.

Žijeme tu společně, pojďme společně i rozhodovat!

Možnost ovlivnit zastoupení žen v politice mají i samotní voliči a voličky. Upozorňuje na to kampaň Fóra 50 % s názvem: „Žijeme tu společně, pojďme společně i rozhodovat!". Tento slogan upozorňuje na mnohdy odlišné životní zkušenosti mužů a žen a vyzývá k tomu, aby lidé dávali své hlasy ženám.


Kandidátní listiny pro říjnové volby jsou již v tuto chvíli uzavřeny, jejich předběžná analýza ukazuje, že politické strany na ženy opět „zapomněly“. Možnost obměnit složení zastupitelstev tak máme nyní ve svých rukou my, obyvatelky a obyvatelé měst a obcí. Nenechme si tuto příležitost ujít.

Autorka: Marcela Adamusová

Poznámky:

 1. Viz publikace ČSÚ. Ženy a muži v datech (2008), s.13 dostupné z http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/23003247C7/$File/14150804.pdf 2

2. Kompletní genderová analýza obecních rozpočtů ke stažení zde: https://aa.ecn.cz/img_upload/666f72756d35302d6669313030313139/Analyza_obecnich_rozpoctu_26.7..pdf

3. Výsledky výzkumu CVVM dostupné z https://padesatprocent.cz/cz/zpravodajstvi/v-cesku-vyznamne-stoupla-podpora-kvot-pro-zeny-vpolitice

4. Argumenty pro i proti kvótovým opatřením naleznete např. v publikaci KvótyKvóty a další opatření pro vyšší zastoupení žen v politice nebo Více žen do politiky. Samozřejmě, ale jak?


Sdílejte s přáteli

Newsletter

Získejte aktuální informace o dění ve světě politiky a o akcích Fóra 50 %.

Kurzy a služby

Objednejte si naše kurzy, facilitaci, konzultace či genderovou expertízu.

Chci podpořit fórum 50 %

Sami si zvolte variantu Vaší podpory. Děkujeme!