Ženské organizace napříč politickým spektrem podpořily přijetí návrhu zákona na zavedení zipového pravidla, které by zajistilo vyvážené zastoupení žen a mužů na kandidátních listinách. Ke společnému prohlášení směřovanému vládě se připojilo 5 organizací z celkem 4 politických stran – ČSSD, KDU – ČSL, SZ a KSČM.
„Ženy tvoří významnou část členských základen politických stran, jejich podíl se pohybuje mezi 25 a 50 %. Jejich zájem o veřejné dění se projevuje také v občanské společnosti. Nízké zastoupení v politice tak není dáno nezájmem žen o politiku, ale spíše nerovnými podmínkami, které je oproti mužům znevýhodňují. Ať už se jedná o obtížnější sladění práce, rodiny a politických aktivit nebo o způsob fungování politiky a politických stran. Politika byla tradičně mužským světem a tento pohled se jen těžko mění,“ stojí v prohlášení.
Zastoupení žen v české politice je skutečně dlouhodobě velmi nízké, průměrně kolem 20 %. V celosvětovém žebříčku nás toto číslo řadí na 74. příčku daleko za většinu evropských zemí. Z tohoto důvodu Ministerstvo vnitra vypracovalo novelu volebního zákona, která zavádí tzv. zipové pravidlo pro sestavování kandidátních listin. Novela stanovuje minimální podíl žen či mužů na kandidátní listině včetně zastoupení obou pohlaví na předních místech. Sankcí za nedodržení by bylo snížení příspěvku za získané mandáty přibližně o jednu třetinu.
„Všechny evropské země, které mají vyvážené zastoupení v politice, některý z typů kvót využívají. Legislativní kvóty, které jsou nyní u nás ve hře, fungují již ve více než 70 zemích světa, nevymýšlíme tedy nic nového či nevyzkoušeného. Právě zkušenosti ze zahraničí ukazují, že kvóty skutečně fungují a jsou nejlevnější a nejrychlejší cestou, jak zastoupení žen v politice zvýšit“, komentuje návrh politoložka a ředitelka Fóra 50 %, Jana Smiggels Kavková. „Je skvělé, že političky napříč stranami se dokázaly sjednotit a návrh podpořily, kvóty jsou často vnímány jako kontroverzní a chce to odvahu takto veřejně se k nim přihlásit“, doplňuje.
Odpůrci kvót často argumentují tím, že kvůli kvótám se do politiky dostanou neschopné ženy na úkor schopných mužů. Zároveň se obávají, že zavedení kvót je pro ženy urážlivé. „Odmítáme tvrzení, že zavedení zipového pravidla by znamenalo snížení kvality kandidujících a že by ženy uráželo. V české politice je plno kvalifikovaných a schopných žen, které jsou připravené se společně s muži podílet na správě věcí veřejných. Vyzýváme proto vládu, aby návrh zákona podpořila,“ reagují na tyto výhrady ženské organizace.
Kontakt:
Fórum 50 % - Veronika Šprincová, sprincova(@)padesatprocent.cz, + 420 603 243 227
Tisková zpráva vznikla v rámci projektu "Ženy a muži v rovnováze". Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.
Společné prohlášení: Stáhněte si společné prohlášení v plném znění.
Společné prohlášení ženských organizací politických stran na podporu zipového zákona z 16. dubna 2015
Ženy tvoří více než polovinu populace České republiky, ale jejich zastoupení v politice zůstává nízké. Ještě 100 let po získání volebního práva připadá političkám v průměru pouhá pětina volených pozic. Politika tak přichází o cenné životní zkušenosti významné části obyvatel, které by ji mohly výrazně obohatit. Přichází také o řadu talentů, neboť české ženy jsou vzdělané a mezi absolventy vysokých škol v posledních letech dokonce převažují nad muži.
V zastoupení žen v politice Česká republika zaostává za většinou evropských států. V žebříčku všech světových států, seřazených podle zastoupení žen v parlamentu Meziparlamentní unií, nám připadá 74. místo mezi Panamou a Slovenskem.
Ženy přitom tvoří významnou část členských základen politických stran, jejich podíl se pohybuje mezi 25 a 50 %. Jejich zájem o veřejné dění se projevuje také v občanské společnosti. Nízké zastoupení v politice tak není dáno nezájmem žen o politiku, ale spíše nerovnými podmínkami, které je oproti mužům znevýhodňují. Ať už se jedná o obtížnější sladění práce, rodiny a politických aktivit nebo o způsob fungování politiky a politických stran. Politika byla tradičně mužským světem a tento pohled se jen těžko mění.
Chceme-li zastoupení žen v politice zvýšit, na čemž se ostatně shodly i koaliční strany ve společném programovém prohlášení, je potřeba přijmout konkrétní vyrovnávací opatření. Totéž na konci minulého roku stvrdily schválením Vládní strategie pro rovnost žen a mužů. Vítáme proto návrh na zavedení zipového pravidla pro sestavování kandidátních listin pro volby do Poslanecké sněmovny a zastupitelstev krajů, který vypracovalo Ministerstvo vnitra spolu s ministrem pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu.
Tento návrh podporujeme, protože by skutečně pomohl zvýšit nízké zastoupení žen v české politice. Ze svých zkušeností, ale i ze zkušeností svých kolegyň ze zahraničí víme, že je to jednoznačně krok správným směrem. Zároveň si uvědomujeme, že kvóty nejsou samospásné a pro působení žen v politice je klíčové také lepší skloubení práce a rodinných povinností, odstraňování zažitých stereotypů včetně představy, že politika je mužská záležitost, a vzájemná podpora a spolupráce mezi samotnými političkami.
Také odmítáme tvrzení, že by jeho zavedení znamenalo snížení kvality kandidujících a že by ženy uráželo. V české politice je plno kvalifikovaných a schopných žen, které jsou připravené se společně s muži podílet na správě věcí veřejných. Vyzýváme proto vládu, aby návrh zákona podpořila.
Sociálně demokratické ženy zastoupené předsedkyní Jindřiškou Maršovou
Sociálně demokratické ženy dlouhodobě prosazují návrh kvót pro volitelná místa kandidátních listin všech stupňů a podporují vyvážené zastoupení žen a mužů v politice v souladu se socialistickými a sociálně demokratickými stranami v Evropě.
Sdružení žen KDU-ČSL zastoupené předsedkyní Eliškou Janšovou
Oranžový klub zastoupený předsedkyní Zuzanou Jentschke Stöcklovou
Genderová odborná sekce Strany zelených zastoupená vedoucí Luciou Zachariášovou
Komise žen ÚV KSČM zastoupená předsedkyní Soňou Markovou
