Na jaře letošního roku mělo Dánsko v čele vlády ženu, ženy předsedaly několika politickým stranám a zaujímaly i řadu význačných postů v průmyslu, vědě, kultuře etc. Samozřejmě zároveň tvořily zhruba polovinu obyvatelstva. Ovšem v médiích se jejich postavení ve společnosti odráželo jen částečně – jen každá čtvrtá zpráva uváděla ženu jako svůj zdroj a jako hlavní postava se žena objevila jen ve 13 procentech zpráv.
To odhalil obsáhlý průzkum „Who makes the News 2015“, který proběhl v březnu ve 114 zemích a který se opakuje každých pět let. Výsledky toho nejnovějšího, v pořadí pátého a zatím největšího, byly uveřejněny před pár týdny a jsou dost neveselé. Hlavní údaj je totiž úplně stejný jako v roce 2010: Ženy figurovaly jak tehdy, tak letos jen ve 24 procentech všech zpráv, které plnily světová media od tradičních novin a časopisů po TV, rádio, internet a jiná moderní digitální média.
Jsou muži zajímavější než ženy?
Více než tři čtvrtiny zpráv byly o mužích, o jejich vlivu, názorech, problémech, vizích atd., nebo v těchto zprávách muži vystupovali jako experti. Jaký z toho učinit závěr? Asi ten, že muži jsou podle názoru médií daleko zajímavější a fundovanější tvorové než ženy a mají mnohem víc co říct veřejnosti. A to by se mělo radikálně změnit: „Média mají potenciál stát se katalyzátorem pro rychlé dosažení skutečné rovnoprávnosti pohlaví a většího vlivu žen. Ovšem mohou být i bariérou proti takovým cílům... Způsob, jakým jsou ženy reprezentovány v médiích, má velký vliv na postoje ve společnosti a posiluje tradiční genderové role. Náš report by měl být budíčkem pro vydavatelské domy a redakce“, říká Phumzile Mlambo-Ngcuka, šéfka ženského výboru OSN (UN Women), který průzkum o ženách v médiích podpořil. Samotné provedení Global Media Monitoring Projekt uskutečnila agentura WACC.
Dánsko je tom hůř než průměr
Začali jsme Dánskem, protože jeho výsledky jsou svým způsobem ještě o trochu pochmurnější než ty globální - jsou totiž horší než ty minulé. Dánskou část průzkumu realizovala univerzita v Roskilde (asi 35 km západně od Kodaně), jejíž experti zjistili, že podíl zpráv, které mají jako hlavní zdroj ženu, je 25 procent, tedy nepatrně vyšší než světový průměr. To by samo o sobě mohlo být potěšující, kdyby číslo nebylo o celých šest procent nižší než před pěti lety. Dánské ženy se tedy zřejmé od roku 2010 staly nudnější a jejich příběhy, mínění, problémy atd. ještě méně přitažlivé pro média. Jsou sice i nadále občas hlavními postavami zpráv o aktuálních událostech, ale opravdu jen občas – konkrétně ve 13 procentech případů.
A nepotěší ani údaj o zprávách z oblasti politiky. Letos uvádí ženu jako hlavní zdroj jen 23 procent zpráv, před pěti lety to bylo 28 procent. Paralelně s tímto vývojem klesá i počet žen-novinářek, které se specializují na politiku či ekonomii.
I údaje z moderního internetového zpravodajství potvrzují, že je stále běžnější, že „zprávy ve značné míře vytvářejí muži a to převážně o mužích“, jak píše Kvinfo, dánské centrum pro bádání v oblasti generové problematiky.
Česká čísla jsou podobná
Trend mužské dominance v médiích silně přežívá i v Čéšku a ostatních zemích Visegrádské čtyřky, jak jsme psali na těchto stránkách 18. listopadu v článku Ženy v médiích: Přináší polistopadová trpělivost růže?
Zatím moc růží není, protože studie zemí V4 jasně ukázala, že chybí ženy ve vedení médií, ženy jsou jen poměrně vzácně žádány o komentář k aktuálnímu dění, „ženská“ témata jsou často umisťována vedle zpráv pro oddech a zábavu. A zřejmě zatím ani není moc důvodů k optimizmu typu „to se naučíme od zemí, které jsou o něco dál“, když i v tradičně osvícené a genderově progresivní Skandinávii dává mediální svět dává jasně přednost mužům – jak těm na šéfských postech, tak těm, kteří vystupují v naprosté většině článků, tv reportáží, digitálních zpráv jako odborníci na skoro všechno.
Uslyší mužská většina v redakcích apel z OSN?
Snad je možné doufat, že v některých redakcích brzy zazvoní onen zvoneček, o kterém mluví ředitelka sekce OSN pro záležitosti žen, Phumzile Mlambo-Ngcuka. Snad se ti, co dnes rozhodují o tom, že ženy stojí za zmínku jen v každé čtvrté zprávě v médií, zamyslí. A pak udělají něco zásadního pro to, aby příští report v roce 2020 nemusel zase konstatovat, že se nic nezměnilo k lepšímu. Nebo že ženy jsou ještě méně viditelné a slyšitelné v médiích než během minulého průzkumu, jak letos muselo konstatovat Dánsko.
To právě dostalo naservírován ještě jeden negativní údaj: Je nyní na žebříčku rovnoprávnosti pohlaví na 14. místě, zatímco vloni bylo na místě pátém. Tak nízko Dánsko ještě nikdy nebylo, komentuje genderové centrum Kvinfo statistiku z Global Gender Gab Report, který každoročně dělá Světové ekonomické fórum. Země se posuzují podle postavení žen ve čtyřech oblastech - ekonomie, vzdělání, zdraví a účast v politice.
Ostatní skandinávské země jsou i nadále na nejvyšších místech. První je Island, následuje Norsko, Finsko a Švédsko.
O autorce Daně Schmidt
Články o inspiraci ze Skandinávie pro Vás připravuje novinářka Dana Schmidt. Narodila se v roce 1943 v Praze. Vystudovala FF UK (obor germanistika a bohemistika), v roce 1967 se po sňatku s dánským občanem odstěhovala do Dánska, kde několik let učila češtinu na katedře slavistiky místní univerzity v Aarhusu. Později vystudovala novinařinu na Vysoké škole žurnalistiky (Danmarks Journalisthøjskole). Po většinu své novinářské kariéry pracovala v prestižních novinách Politiken - jednom z hlavních deníků Dánska a Skandinávie vůbec. Po odchodu do důchodu žije v Praze, několik měsíců v roce však tráví v Dánsku se svým synem a vnoučaty. Dodnes se příležitostně věnuje psaní článků.
Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.
