Centrum pomáhá osobám zasaženým násilím a traumatem. Jeho cílem je také předcházet zdravotním a sociálním následkům násilí a traumatického působení a také jejich snižování. Instituce má mezinárodní zaměření a skrze výzkum se zaměřuje na zvyšování povědomí a šíření dobré a osvědčené praxe směrem k lékařům a lékařkám.
Zaměřuje se také na prohlubování pokroku v akademické sféře právě v tématech násilí a traumatického stresu. Upřednostňované oblasti činnosti jsou tak mimo výzkum a jeho rozvoj také komunikace a poskytování konzultací. Centrum díky svému interdisciplinárnímu přístupu zasahuje do různých oborů: zdravotnictví, psychologie, soudnictví a sociální a kulturní oblast. Tematicky se zaměřuje na čtyři základní oblasti:
- násilí a zneužívání v blízkých vztazích;
- katastrofy, terorismus a zvládání stresu;
- nucená migrace a zdraví uprchlíků a uprchlic;
- implementace a léčba.
Právě v první oblasti specializace působí i doktorandka Anja Duun Skauge, která nám poskytla odpovědi v souvislosti se studií Výskyt násilí a sexuálního zneužívání v Norsku (‘Prevalence of Violence and Sexual Abuse in Norway‘), kterou publikovala v roce 2023 společně s kolegyněmi Marií Teresou Gronning Dale,Helene Flood Aakwaag, Idou Frugård Strøm a Else-Marií Augusti. Rozhovor s Anjou Duun Skauge si můžete přečíst v následujícím článku.
Jedná se druhou celonárodní studii o výskytu násilí a sexuálního zneužívání v dospělé populaci Norska, první studie byla dokončena v roce 2014. Respondentky a respondenti byli vybráni z Národního registru obyvatelstva a kontaktováni nejdříve informačním dopisem a následně telefonicky, zda by byli ochotné a ochotní participovat na výzkumu. Celkem se do výzkumu zapojilo 2100 žen, 2195 mužů a 4 nebinární osoby, všechny osoby byly ve věku 18–74 let se takto zúčastnilo výzkumu. Účastnictvo bylo vybráno reprezentativně na základě parametrů reflektujících počet mužů a žen v různých věkových skupinách v jednotlivých krajích. Celkem se zúčastnilo 26 % těch, kteří zvedli telefon.
Z výsledků vyplývá že výskyt násilí v Norsku je stále vysoký. Násilí zažilo velké množství žen i mužů, mezi gendery jsou zároveň rozdíly v tom, o jaké formy násilí se jedná a také kdo bývá pachateli tohoto násilí (respektive v jakém vztahu jsou pachatelé násilí k lidem, na kterých se násilí dopouští). Zejména ženy zažívají různé formy znásilnění a sexuálního násilí či zneužívání, nicméně přibližně každý dvacátý Nor je podobným činům vystaven také. Více než jedna z deseti žen (14 %) uvedla, že byla alespoň jednou v životě znásilněna za použití síly nebo nátlaku. 11 % dotázaných žen bylo „zneužito v době nezpůsobilosti“, kdy ke znásilnění došlo, když byly dotyčné ženy opilé nebo spící.
Zhruba 5 % žen bylo znásilněno před dosažením 13 let osobou, která byla alespoň o 5 let starší. U většiny žen, které znásilnění zažily, se jednalo o čin spáchaný opakovaně. Často k tomu dochází ze strany osob, které znásilněná/znásilněný zná – nejčastěji bývalé nebo současné partnerstvo. Pachateli bývají převážně muži, a to i v případech, kdy je znásilněným muž. Mnoho žen i mužů zažilo první formu zneužití před 18. rokem života (u žen znásilněných silou či nátlakem to platilo asi pro polovinu z nich). Téměř 18 % žen uvedlo, že byly alespoň jednou v životě obětí jiné formy sexuálního násilí než znásilnění, u mužů to bylo přibližně 5 %.
Novým sledovaným fenoménem je online sexuálizované násilí, které nebylo součástí předchozího výzkumu v roce 2014. Přibližně 5 % osob uvedlo, že tuto formu násilí zažilo. U online násilí nejsou genderové rozdíly tak výrazné jako u jiných forem násilí. Muži i ženy čelí hrozbám, že jejich intimní fotografie budou zveřejněny, avšak ženy častěji uvádějí, že se jejich fotografie skutečně šířily nebo že byly proti své vůli natáčeny či foceny při sexuálním aktu. Ve většině případů je pachatelem někdo blízký nebo známý. Přibližně čtvrtina žen a pětina mužů, kteří zažili online sexuální násilí, nezná identitu pachatele (tato tvrzení bohužel potvrzují i zprávy a studie i v jiných zemí světa, například v českém prostředí sexualizované genderově podmíněné násilí v online prostředí zkoumala a popsala novinářka Apolena Rychlíková).
Často také dochází k překrývání online a offline, tedy fyzického násilí – 40 až 60 % obětí online sexuálního násilí zažilo také znásilnění silou/nátlakem, jiné sexuální zneužití, vážné fyzické násilí nebo kontrolující chování partnerstva. Pod definici fyzické násilí spadají jak těžké, tak méně závažné formy násilí, pokud k nim došlo po dosažení 18 let. I „méně závažné“ násilí však nemusí být „méně závažné“ z hlediska způsobené bolesti, ponížení a újmy.
Téměř 40 % respondentstva zažilo od svých 18 let alespoň jednu formu těžkého fyzického násilí. Platí to téměř pro polovinu mužů, přičemž právě muži hlásili tyto zkušenosti častěji než ženy. Naopak ženy častěji zažívaly opakující se incidenty. Ženy také častěji zažívaly těžké fyzické násilí ze strany partnerstva nebo bývalého partnerství (každopádně je nutno říci, že v těchto případech pachateli byli převážně muži). Více žen, než mužů uvedlo, že se při útoku bály o život, i když muži častěji nahlašovali svá skutečná zranění a újmu.
Hlavními pachateli těžkého fyzického násilí jsou muži, bez ohledu na pohlaví poškozených. Méně závažné formy násilí byly zjišťovány jen za poslední rok a uvádí je menší procento mužů i žen, přičemž muži jej zažili o něco častěji.
Ženy častěji zažívají těžké násilí ze strany partnerstva než muži – zhruba 10 % žen a zhruba 3 % mužů. Znásilnění partnerstvem zažilo asi 5 % žen. Kontrolující chování partnerstva bylo u mužů i žen zhruba stejně časté, ale muži byli o něco více vystaveni méně závažnému fyzickému násilí v partnerských vztazích.
Studie se věnuje i násilí páchaném na dětech a dochází k závěrům, že zažité násilí v dětství zvyšuje riziko násilí v dospělosti. Přibližně 10 % osob zažilo vážné fyzické násilí ze strany rodiče nebo pečovatele. Třetina dětí zažila méně závažné fyzické násilí. Více žen, než mužů zažilo sexuální zneužití v dětství, a to jak doma, tak mimo domov. Přibližně 20 % uvedlo, že byly oběťmi alespoň jedné formy sexuálního zneužití v dětství. Stejné procento zažilo šikanu od vrstevníků.
Každá desátá osoba zapojená do výzkumu zažila více než jeden typ násilí nebo sexuálního zneužití v dospělosti – tzv. multiviktimizaci, která byla častější u žen. Asi pětina osob, které zažily násilí v dětství, se s násilím setkala i v dospělosti (tzv. reviktimizace).
Policii byla nahlášena asi pouze pětina případů znásilnění, „zneužití v době nezpůsobilosti“ a online sexuálního násilí. U těžkého fyzického násilí byla informována ve třetině případů. Oběti často nehlásily násilí kvůli obavám z následků, protože incident nepovažovaly za dostatečně závažný nebo nechtěly policii vůbec zapojovat policii. I když byla policie informována, jen málo případů skončilo u soudu. Jen menšina obětí vyhledala lékařskou pomoc krátce po útoku a méně, než polovina o násilí někdy hovořila se zdravotnickým personálem.
Výskyt násilí je úzce spojen se sociodemografickými faktory – můžeme pozorovat výskyt násilí častěji u osob s nižším vzděláním, finančními obtížemi nebo u rozvedených a odloučených osob. Ti, kteří zažili násilí, také následně často trpí příznaky úzkosti, deprese anebo posttraumatické stresové poruchy. Čím vícero formám násilí byla osoba vystavena, tím vyšší byla pravděpodobnost psychických obtíží vyskytujících se u této osoby. Nejvyšší koncentraci psychických obtíží vykazovaly osoby, které byly vystaveny násilí jak v dětství, tak v dospělosti.
V porovnání výsledků výzkumu z roku 2014 a výzkumu z roku 2023, došlo k nárůstu případů znásilnění za použití síly nebo nátlaku, případů vážného fyzického násilí a vážného partnerského násilí než v roce 2014. Tyto rozdíly byly statisticky významné u žen, nikoli u mužů. Ve skupině nejmladších žen (18–29 let) bylo znásilnění více než dvakrát častější než v roce 2014. U mužů této mladší věkové skupiny došlo ke zvýšení výskytu znásilnění za použití síly a u některých starších mužů k nárůstu vážného fyzického násilí. Naopak mírnější fyzické násilí bylo v roce 2023 méně časté u žen i mužů ve srovnání s rokem 2014.
Projekt "Inspirace z Norska: Prevence a potírání genderově podmíněného násilí na političkách a veřejně aktivních ženách" byl podpořen Norskem prostřednictvím Norských fondů.
