Markéta Kos Mottlová, analytička a genderová expertka Fóra 50 %
Již na začátku 90. let proběhla ve Vídni výstava k tomu, jak ženy tráví svůj běžný den ve městě, přičemž výstava odrážela zkušenosti různých žen, ať už se jednalo o manažerky, turecké migrantky či ženy na vozíku. Za tu dobu se podařilo realizovat konkrétní projekty, mezi které patří například výstavba bytů Frauen-Werk-Stadt v 21. obvodu. Tímto projektem byla poprvé uvedena v praxi kritéria pro výstavbu, která berou ohled na potřeby žen a každodenní fungování. Bylo také upozorněno na odbornice v architektuře a městské výstavbě v situaci, kdy byla Vídeň historicky plánována v podstatě jen muži. V roce 2004 byl dokončen projekt Frauen-Werk-Stadt II v 10. obvodu, který se kromě žen zaměřil specificky i na potřeby seniorů a seniorek.
Pilotní čtvrtí ve Vídni pro gender mainstreaming byla čtvrť Mariahilf, kde se například rozšířily chodníky o 1000 metrů či vzniklo 26 nových osvětlení. Jako ústřední téma, které vnímají ženy a muži ve veřejném prostoru odlišně, je právě otázka bezpečí. Ženy se častěji vyhýbají některým místům, protože se v nich necítí bezpečně, a právě na to město reagovalo instalací širokoúhlých zrcadel či instalací více světel. Při vytipování míst, kde se lidé rádi/neradi pohybují, se klade důraz na participaci místních, kteří na mapě vyznačují dané oblasti. Každý dostává odlišnou barvu na základě toho, do jaké cílové skupiny spadá (nejen dělení ženy, muži, ale také různé věkové kategorie). Zapojování veřejnosti do plánování veřejného prostoru je vnímáno jako základní předpoklad pro zkvalitnění každodenního života občanů a občanek.
U nových developerských projektů dbá Vídeň na to, aby v rámci nich byla zajištěna potřebná infrastruktura - kromě školek a škol např. také lékaři/ky. „Jezerní město“ Aspern navíc uplatňuje kritéria pro trvale udržitelné a energeticky efektivní plánování a výstavbu a čtvrť propojuje zeleň a urbanizaci. Zajímavostí této čtvrti mimo jiné je, že spousta ulic je pojmenována po ženských osobnostech, což symbolicky reaguje na situaci, kdy ve Vídni byla historicky většina ulic pojmenována po mužích.
Vídeňský magistrát také uplatňuje rovnost žen a mužů dovnitř úřadu a na poskytování veřejných služeb. Na manažerských pozicích na radnici jsou uplatňovány kvóty, které zajišťují vyrovnané zastoupení žen a mužů ve vedoucích pozicích. Zároveň jsou vytvořeny standardy genderově senzitivních výběrových řízení. V rámci radnice ve Vídni funguje i Oddělení zmocněnkyně pro rovné zacházení, které je nezávislé na vedení města a přijímá podněty, stížnosti v oblasti rovného zacházení (za rok přijme přibližně 250 podnětů), přičemž je zavázáno mlčenlivostí. Vídeň v neposlední řadě provozuje 24-hodinovou ženskou tísňovou linku pro ženy zažívající násilí a financuje s tím souvisejí služby, které poskytuje zdarma (poradenství, konzultace, doprovázení k soudu, doprovázení do nemocnice, zajištění tlumočnic).
V České republice se tématu rovných příležitostí žen a mužů ve městech a obcí a uplatňování gender mainstreamingu věnuje Fórum 50 %, které v této oblasti nabízí akreditované školení.
Článek vyšel v časopisu Moderní obec 06/2023.
Projekt byl realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky. Výstupy projektu nereprezentují názor Úřadu vlády České republiky a Úřad vlády České republiky neodpovídá za použití informací, jež jsou obsahem těchto výstupů
