V neděli 29. 1. 2006 obhájila ve druhém kole prezidentských voleb současná finská prezidentka Tarja Halonen svou pozici a byla zvolena na další šestileté volební období. Tarja Halonen, levicová kandidátka, porazila s 51,8 % hlasů svého protivníka, konzervativce Sauli Niinisto. Hlavním tématem prezidentských voleb byla zahraniční politika a vztah Finska k NATO. Z genderového hlediska stojí za povšimnutí fakt, že Sauli Niinisto uznal svou porážku se slovy: „Prohrál muž.“ Poté políbil Halonen ruku.
Co nám gesto poraženého ukazuje? Jak to Niinisto myslel? Chtěl tím říci, že jako „pravý muž“ odejde se vztyčenou hlavou? Nebo chtěl snad říci, že politika je místo pouze pro „správné chlapy“? Nebo chtěl upozornit na něco, čeho si do té doby nikdo nevšiml? Podle mého názoru jeho výrok ukazuje, že i v zemi, která je z hlediska rovnosti pohlaví daleko před Českou republikou, je gender politiků stále relevantní a pozice žen a mužů stále není rovnocenná. Sauli Niinisto nechápal svou porážku jako vítězství jednoho politika nad druhým, ale jako vítězství ženy nad mužem. Volby viděl jako souboj pohlaví. To je ale přesně to, o co v rovnosti pohlaví nejde. Zajímavé je, že pohled na snahu o prosazení většího počtu žen v politice jako na boj žen proti mužům převládá. Časopis Týden (4/2006) např. uveřejnil článek o malém počtu žen na kandidátkách do letošních parlamentních voleb, který je nejnižší od roku 1989. Článek je doplněn obrázkem žen v uniformách se zbrani s podtitulkem: „Ženy bojovnice… Společnost Gender Studies prosazuje více političek v Česku.“
Jak ale vysvětlit, že tu vůbec nejde o boj. Naopak. Větší zastoupení žen v politice nesmí být chápáno jako souboj žen proti mužům. Větší zastoupení žen v politice má poskytnout rozmanitost. Politika totiž nemůže odpovídat na všechny potřeby společnosti, pokud se na ní všichni členové společnosti nepodílejí. Pouze tak je možné poskytnout odlišné pohledy, řešit problémy, kterými se různí členové naší společnosti trápí a vůbec se o těchto problémech dozvědět. Dalším důvodem, proč se musí zvýšit počet žen v politice, je legitimita a důvěryhodnost politiky. Politika, které opomíjí určitou část společnosti, důvěryhodná a legitimní není a nemůže být.
Nakonec bych chtěla, možná trošku překvapivě, popřát Tarje Halonen, která je jednou z těch žen, které dělají politiku rozmanitější a důvěryhodnější, aby byla chlapem. Označení někoho za chlapa totiž, jak jsem alespoň pochopila z řeči některých českých politiků, neoznačuje pohlaví dotyčného, ale určitý soubor morálních kvalit jako rovnost, odhodlanost, osobní statečnost apod. A tak tedy: Tarjo, pochlap se!
(Zdroj: BBC)
Autorka: Markéta Kadlecová, o.s. Fórum 50 %,2.2.2006
