MUDr. Pavel Plzák (ANO)
Jaký je Váš názor na současné zastoupení žen a mužů v české politice (v průměru 20 % žen, 80 % mužů)? V čem spatřujete příčiny nevyváženého zastoupení žen a mužů v politice a rozhodovacích pozicích?
Nepoměr se může zmenšovat, či zvětšovat v závislosti na aktivitě jednoho či druhého pohlaví, z vlastní zkušenosti vím, že touha po uplatnění v politice je u žen poněkud menší, pokud jsou vůle a schopnosti u dvou osob různého pohlaví stejné, řekl bych dokonce, že jsou ženy lehce upřednostňovány. Ve svém okolí nepozoruji v této oblasti diskriminaci z hlediska pohlaví.
Jaký je Váš názor na zavádění kvót stanovujících, že jednoho pohlaví nesmí být na kandidátních listinách či v orgánech strany zastoupeno méně než ve stanoveném poměru?
Jednoznačně negativní, ať se jedná o muže či o ženy, pokud by ze dvou osob různého pohlaví byla do funkcí upřednostňována osoba s menšími schopnostmi a předpoklady jen z důvodu pohlaví, jednalo by se dle mého názoru o pozitivní diskriminaci a porušení antidiskriminačního zákona z důvodu pohlaví.
Pokud nepodporujete genderové kvóty, jaké jsou podle Vás jiné cesty, jak zastoupení že n a mužů v politice vyrovnat? Navrhoval/a byste nějaká opatření?
Založit politickou stranu složenou pouze ze žen se zajímavým programem a osobnostmi a přesvědčit voličky stejného pohlaví, aby této straně daly hlas ve volbách. Vzhledem ke složení populace by tato strana získala nadpoloviční převahu v Parlamentu a sestavila vládu složenou pouze ze žen.
Děkujeme za rozhovor.
Komentář Fóra 50 %:
Kvóty nefungují na systému upřednostňování neschopných kandidátek/kandidátů. Kvóty pouze stanovují poměr na kandidátní listině, zajišťují, aby se vybíralo jak z mužů, tak z žen. Je zcela na dané politické straně, jaké kandidátky/kandidáty dokáže nominovat. Ženy tvoří polovinu obyvatelstva, přes 60 % absolventů a absolventek vysokých škol, působí napříč profesemi. Schopných žen je tedy v české populaci jistě dostatek (nebo alespoň stejně, jako schopných mužů). Zároveň není pravda, že ženy nemají o politiku zájem. Poslední výzkum veřejného mínění ukázal, že pokud jde o deklarovaný zájem, voličské chování a celkovou angažovanost žen a mužů, nenajdeme mezi nimi významnější rozdíly. V rámci členských základen největších politických stran jsou ženy zastoupeny od 25 do 52 % a veřejně se angažují např. v rámci neziskového sektoru či v komunitním životě.
Nápad na založení "ženské strany" se ozývá také poměrně často, naráží však na to, že ženy (stejně jako muži) mají různé politické smýšlení - některé jsou konzervativně založené, jiné liberálně, některým je blízký křesťansko demokratický přístup, jiným environmentální. Ženy jako skupinu spojuje určitá podobná životní zkušenost a mohou tak narážet na stejné problémy. Jejich řešení však spatřují v opatřeních, která logicky souzní s jejich politickým přesvědčením. Právě z toho důvodu je potřebné, aby ženy i muži byli zastoupeni napříč politickým spektrem, nikoli separováni v oddělených stranách.
Rozhovor vznikl v rámci projektu Ženy a muži v rovnováze. Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.
