doc. PhDr. Miroslav Grebeníček, CSc. (KSČM)
Jaký je Váš názor na současné zastoupení žen a mužů v české politice (v průměru 20 % žen, 80 % mužů)? V čem spatřujete příčiny nevyváženého zastoupení žen a mužů v politice a rozhodovacích pozicích?
Nízké zastoupení žen v české politice je pro moderní, ekonomicky vyspělou společnost špatným vysvědčením. Svědčí to o tom, že ústavou a dalšími zákony formálně zaručená rovná práva žen nejsou v existujícím systému v praxi dostatečně uplatňována a prosazována. Společnost takzvané tržní ekonomiky bez nutných legislativních a dalších limitů vytváří fakticky množství ekonomických a sociálních překážek pro uplatnění žen v politice a na rozhodovacích pozicích. Zejména ženám matkám, těm, které na sebe přebírají rozhodující díl odpovědnosti rodiny za výchovu dětí a chod domácností, zabraňuje systém nedostatečné společenské podpory a nedostatečné ochrany práv zaměstnanců a obecně občanů z neprivilegovaných vrstev v tom, aby se mohly v potřebné míře účastnit politického života a postupovat na významnější rozhodovací pozice.
Jaký je Váš názor na zavádění kvót stanovujících, že jednoho pohlaví nesmí být na kandidátních listinách či v orgánech strany zastoupeno méně než ve stanoveném poměru?
Jistá pravidla, která by umožnila větší zastoupení žen, by mohla být v současné nepříznivé společenské situaci, pokud jde o naplňování práv žen a jejich spoluúčast na politickém životě a rozhodování, užitečná. KSČM, byť ne vždy dostatečně důsledně, již o taková pravidla či zásady ve vnitřním výběru vhodných kandidátů usiluje a projevuje se to v tom, že patří ke stranám s významným zastoupením žen jak na úrovni parlamentu, tak i v regionech a obcích.
Pokud nepodporujete genderové kvóty, jaké jsou podle Vás jiné cesty, jak zastoupení že n a mužů v politice vyrovnat? Navrhoval/a byste nějaká opatření?
Opatření, která by ženy skutečně více zrovnoprávnila v politickém životě a při rozhodování na významným pozicích, jsou mnohdy už známá. Problém je v tom, že většina českých politických stran odmítá taková opatření v potřebné míře nebo vůbec prosazovat a v parlamentu schválit. Katastrofální nedostatek míst v mateřských školách, faktické zrušení jeslí, to nejsou náhody, ale snaha státu a obcí ušetřit na potřebných veřejných službách na úkor žen a rodin s malými dětmi. Obdobně cenové přehrady snižující dostupnost kvalitní zájmové mimoškolní činnosti pro děti a mládež
Děkujeme za rozhovor.
Rozhovor vznikl v rámci projektu Ženy a muži v rovnováze. Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.
