Ing. Marian Jurečka (KDU-ČSL)
Jaký je Váš názor na současné zastoupení žen a mužů v české politice (v průměru 20 % žen, 80 % mužů)? V čem spatřujete příčiny nevyváženého zastoupení žen a mužů v politice a rozhodovacích pozicích?
Zastoupení žen v české politice je skutečně nízké. Jednou z hlavních příčin je nedostatečné vybudované infrastruktury služeb, které by umožnily snadněji ženám skloubit rodinný a pracovní život. Politika je velmi časově náročná a ne každému tento druh práce může vyhovovat. Ale abychom to neviděli jen v černých barvách. Počet žen v politice se neustále postupně zvyšuje a pevně věřím, že tomu bude tak i nadále.
Jaký je Váš názor na zavádění kvót stanovujících, že jednoho pohlaví nesmí být na kandidátních listinách či v orgánech strany zastoupeno méně než ve stanoveném poměru?
Podle mého názoru kvóty nic nevyřeší. Naopak. Mohou přinést mnohé problémy a nepochopení (vynucované kvóty mohou např. narušit ústavní princip rovnosti). Prostě nelze jen tak nějakým byrokratickým opatřením měnit společnost. Natož tak proměnlivou a komplikovanou činnost jako je politika. Pro větší zapojení žen do politiky vidím mnohem vhodnější nástroje, jako je osvěta, výchova, rozvoj služeb pro skloubení pracovního a rodinného života a v neposlední řadě je zapotřebí větší zapojení žen do politického života v politických stranách. To se ovšem týká celé společnosti, např. ještě větší problém vidím u mladých lidí, jejichž ochota zapojovat se do činnosti politických stran a hnutí je ještě menší než u žen.
Pokud nepodporujete genderové kvóty, jaké jsou podle Vás jiné cesty, jak zastoupení že n a mužů v politice vyrovnat? Navrhoval/a byste nějaká opatření?
Viz předešlé odpovědi.
Děkujeme za rozhovor.
Komentář Fóra 50 %:
Bohužel, není úplně pravda, že „počet žen se neustále postupně zvyšuje“. Například v Poslanecké sněmovně se počet žen oproti minulému období snížil, v Senátu zastoupení žen kolísá volby od voleb. Jedinou úrovní, kde zastoupení žen skutečně soustavně stoupá je úroveň měst a obcí. I zde se tak však děje „závratným“ tempem“ zhruba o 1 % při každých volbách. Při tomto tempu bychom se paritního zastoupení (tedy alespoň 40 %) dočkali nejdříve v roce 2066.
Politika i společnost se „byrokratickými“ opatřeními mění zcela běžně. Změny či úpravy volebního systému nejsou ničím nepřípustným, ani vzácným (v poslední době se např. změnil systém volby hlavy státu, změnil se počet možných preferenčních hlasů, mění se velikosti volebních obvodů atd.). Zavedení kvót na kandidátní listiny není ničím jiným, než podobnou změnou systému voleb.
Pokud jde o soulad s Ústavou, dle vyjádření řady odborníků a právníků není zavedení kvót protiústavní. Shodují se na tom dokonce i odpůrci kvót. Například předseda ústavněprávního výboru Jeroným Tejc (ČSSD) či člen tohoto výboru Jan Farský (TOP09) pro Lidové noviny (ze dne 27. 6. 2014) uvedli, že „rozpor s ústavou příliš pravděpodobný není“. Změna ústavy by nebyla nutná ani podle názoru Marka Antoše, odborníka na ústavní právo z Univerzity Karlovy. „Návrh naopak odstraňuje faktickou diskriminaci, která v české politice platí teď. Ženy jsou v ní výrazně podreprezentovány. Má proto legitimní cíl“. Více o souladu kvót s Ústavou ČR zde.
Konečně naprosto souhlasíme, že ke zvýšení počtu žen v politice je potřeba i dalších opatření, jako je „osvěta, výchova, rozvoj služeb pro skloubení pracovního a rodinného života“. Samy o sobě jsou však tyto nástroje příliš slabé, jak ukazují příklady ze zahraničí a koneckonců jak dokládá i situace v ČR. Kvóty jsou vhodným impulzem k tomu, aby se politické strany začaly touto problematikou seriózně zabývat a začaly ženy aktivně vyhledávat a oslovovat. Legislativní kvóty zavedlo již 79 zemí světa a není náhodou, že země, které mají alespoň 30 % žen v politice, v drtivé většině některý ze systémů kvót používají. Ačkoli i my bychom si přáli, aby ženy byly samozřejmou součástí politické scény, je zřejmé, že bez kvót to ani v České republice nepůjde.
Rozhovor vznikl v rámci projektu Ženy a muži v rovnováze. Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.
