Mgr. Herbert Pavera (TOP 09)
Jaký je Váš názor na současné zastoupení žen a mužů v české politice (v průměru 20 % žen, 80 % mužů)? V čem spatřujete příčiny nevyváženého zastoupení žen a mužů v politice a rozhodovacích pozicích?
Myslím si, že to není úplně vyvážené, protože ženy mnohdy „zjemňují“ jednání a více ho kultivují. Tím nemyslím tendenčně zaměřené ženy. A v čem spatřují nevyvážené zastoupení žen v politice a v rozhodovacích pozicích? Asi to bude tím, že ženy samotné neprojevují o tyto pozice zájem.
Jaký je Váš názor na zavádění kvót stanovujících, že jednoho pohlaví nesmí být na kandidátních listinách či v orgánech strany zastoupeno méně než ve stanoveném poměru?
Myslím si, že násilným zaváděním kvót se nic nevyřeší. Ze své osobní zkušenosti Vám sděluji, že jsem před komunálními volbami oslovil na kandidátku řadu žen, ale mnohé mi řekli, že mne rády podpoří, že rády pomohou v práci pro obec i občany, ale že nechtějí pracovat v zastupitelstvu a nechtějí kandidovat.
Pokud nepodporujete genderové kvóty, jaké jsou podle Vás jiné cesty, jak zastoupení že n a mužů v politice vyrovnat? Navrhoval/a byste nějaká opatření?
Opatření jsou v celku jednoduchá. Výchova v rodině, ve škole, v obci zaměřená na práci s mládeží a s jejím zapojováním do rozvoje obce, resp. do vedení tříd, skupin apod. Tady opět řeknu svou zkušenost ze základní školy, kde jsou ve vedení tříd zastoupena děvčata min. z 50%!
Děkujeme za rozhovor.
Komentář Fóra 50 %:
Hlavní příčinu nevyváženého zastoupení spatřuje pan poslanec Pavera na straně žen, v jejich malém zájmu o politiku. Podíváme-li se však na řeč čísel, v parlamentních politických stranách, tedy v jejich členských základnách, působí žen 25 – 52 %. Nedávný výzkum CVVM pak ukázal, že pokud jde o deklarovaný zájem o politiku, nejsou mezi ženami a muži významnější rozdíly. Ženy chodí (či nechodí) k volbám ve stejné míře, jako muži, sledují podobná média, zajímají se o politické dění na národní i komunální úrovni a celkově vykazují podobnou míru občanské i politické angažovanosti.
Problém tedy leží jinde. Ženy se chtějí podílet na rozhodování stejně jako muži, ale na rozdíl od nich čelí specifickým překážkám, které muži většinou řešit nemusí. Politika byla historicky nastavena muži a pro muže. Ženy mají zpravidla na starost děti i domácnost, mají méně času a možností stát se součástí neformálních „pánských klubů“, navíc čelí zakořeněné nedůvěře ve své schopnosti. Ačkoli jistě existují bariéry na straně žen samotných (např. nižší politické sebevědomí, obavy z působení v "mužském" prostředí), české ženy naráží především na vnější společenské a institucionální překážky. Koneckonců i pan poslanec upozorňuje, že na úrovni školských žákovských zastupitelstev dívky najdeme - zájem by tedy byl, později ovšem narazí na překážky, které jim vstup do reálné politiky znesnadňují.
Rozhovor vznikl v rámci projektu Ženy a muži v rovnováze. Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.
