Přestože uspěly, žen zůstává v politice stále málo
Do krajských zastupitelstev jsme letos zvolili historicky nejvíce žen. Pořád ale mluvíme o necelé čtvrtině ze všech krajských zastupitelek a zastupitelů. Nominace v jednotlivých krajích se poměrně lišily. „Záleží na vnitřním nastavení konkrétní politické strany, zda vyrovnané zastoupení žen a mužů, jak na kandidátních listinách, tak i poté mezi zvolenými osobami, považuje za nějakou hodnotu,” vysvětlila Pavla Špondrová, místopředsedkyně Výboru pro vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice a rozhodovacích pozicích.
Zdá se, že pro voliče a voličky se vyšší zastoupení žen v politice hodnotou postupně stává. „Výsledky z krajských voleb od roku 2000 ukazují velmi pozvolnou, ale narůstající podporu žen. V jednotkách případů dochází i k situaci, že ženy na základě přednostního hlasování získaly mandát i z původně nevolitelných míst,“ uvedla Veronika Šprincová z Fóra 50 %. Lenka Kohoutová za ODS zmínila, že například letos takto získala mandát jedna z jejich nominantek na Vysočině.
Strany se ke kvótám staví vyhýbavě
I přes absenci tvrdších opatření na podporu žen se zastoupení žen postupně stává tématem, které některé strany řeší. „Přestože nemáme žádné vnitrostranické kvóty, je v poslední době vidět, že k vyrovnanějšímu zastoupení žen a mužů na kandidátkách členská základna přihlíží,” řekl za Piráty František Kopřiva. Například strana ČSSD donedávna kvóty pro zastoupení obou pohlaví na kandidátkách měla. Podle Zuzany Brzobohaté si je ve straně zachovali ve vnitřních orgánech. „Vnímám, že k úspěchu žen ve volbách pomáhá i to, když je na kandidátce lídryně. Motivuje tak další ženy kandidovat i na méně atraktivních pozicích,” sdělila Brzobohatá. Michaela Matoušková za STAN uvedla, že z jejich zkušeností ženy o politické pozice stojí hlavně na komunální úrovni. „I přes mentoring, který ve straně vedu, ženy do vyšší politiky nechtějí,” dodala Matoušková.
Jak může podpora žen v politice vypadat
Z dat, která má k dispozici Fórum 50 %, ale vyplývá, že zmíněný „nezájem žen o práci v politice” úzce souvisí s překážkami, kterým ženy čelí. Od pozic v krajských zastupitelstvech ženy například často odradí dojíždění, které se při nerovnoměrně rozložené péči o rodinu stává překážkou. „Ženy bývají častěji než muži primární pečovatelky, po příchodu z práce nastupují na druhou směnu. Přitom samotné rozhodovací pozice nejen v politice, ale i obecně jsou výrazně časově náročné, a to i nad rámec běžného pracovního úvazku,” upozornila Pavla Špondrová. To, jakým způsobem jsou rozhodovací pozice samy o sobě nastavené, má pak velmi negativní dopad na šance a příležitosti žen. „Při oslovení pak ženy často řeknou, že se musí poradit se svou rodinou. U mužů jsem se s podobnou reakcí nikdy nesetkala,” doplňuje Zuzana Brzobohatá.
Na jednání také zaznělo, že k docílení změny musí politické strany otevřeně artikulovat podporu ženám v politické kariéře. Podle Jany Pastuchové z ANO podpora a rovné příležitosti vedou k vyššímu zastoupení žen v politických funkcích. „Přijímaní kvót a zavádění pevných kvantitativních cílů nemusí být jedinou cestou. K dispozici je široká škála metod od hlídání dětí na různých akcích až po poskytování osobního mentoringu či práci strany na motivaci ženských členek. Fórum 50 % k tomu má i publikace,” zdůraznila na jednání výboru Pavla Špondrová. Dalšími strategiemi může být organizování akcí v časech, které nezasahují do rodinného harmonogramu.
Sdílením dobré praxe se můžeme posouvat, ale jen pomalu
Na to, že se politika dělá často večer v úzkých kruzích, upozorňoval v minulém roce Marcin Walecki, zahraniční host na semináři k podpoře vyrovnaného zastoupení žen a mužů v politických stranách a hnutích v Česku. „Věřte mi, v mnohých zemích se o kandidátech a kandidátkách rozhoduje ve dvě v noci v sauně po značném množství zkonzumovaného alkoholu. A ženy obvykle na těchto setkáních nejsou, z různých důvodů,” řekl tehdy Marcin Walecki, vedoucí Odboru demokratizace Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva.
Semináře se zúčastnilo i Fórum 50 % společně se zástupkyněmi a zástupci politických stran. Podobné diskuse a sdílení dobré praxe mezi stranami můžou být cestou k dalšímu pozvolnému zvyšování zastoupení žen v politice. „Pomoci by měla i aktuálně připravovaná Strategie rovnosti žen a mužů na léta 2021–2030. Přináší sérií opatření jako jsou například regionální školení pro politické strany, osvěta veřejnosti či setkávání političek ke sdílení dobré praxe. Zkušenost z Česka i ze zahraničí ale ukazuje, že bez přijetí legislativních opatření se vyrovnaného zastoupení žen a mužů v politice v dohledné době nedočkáme,” uvedla Nikola Viktorinová z Odboru rovnosti žen a mužů Úřadě vlády ČR.
