Česká republika má dlouhodobě nízké zastoupení žen v politice. Je alarmující, že v demokratické zemi, ve které více než 50 % populace tvoří právě ženy, je jejich podíl v Poslanecké sněmovně 22 % a v Senátu 17 %. Nová vláda se dá dokonce nazvat „pánským klubem“, neboť žena do ní nebyla nominována žádná. Ani na komunální úrovni není situace o mnoho lepší. V krajských zastupitelstvech tvoří ženy 17,5 %, na úrovni měst a obcí v průměru 26,3 %. Následující text se vzhledem k blížícím se komunálním volbám zaměřuje právě na tuto úroveň a bude se věnovat jednak příčinám nízkého zastoupení žen, jednak i voličským strategiím, které mohou pomoci počet žen v zastupitelstvech obcí zvýšit.
Řeč čísel: kolik působí v komunální politice žen?
Podívejme se nejprve podrobněji na situaci v obcích a ve městech. Na komunální úrovni je zastoupení žen nejvyšší. Z celkového počtu 6 249 obcí ženy řídí 1 117, tedy 18 %. Hlubší analýza struktury zastupitelstev však odhalí, že zde platí nepřímá úměra – čím větší obec či město, tím méně žen ve vedení. Zatímco v zastupitelstvech obcí je podíl žen 26 %, ve městech je to 23 % a ve statutárních městech již jen 19,5 %. Post primátorky ženy získaly po posledních volbách jen ve třech případech (Zlín, Frýdek-Místek a Chomutov). Celkový vývoj zastoupení v obecních zastupitelstvech shrnuje Tabulka I.
Tabulka I.: Vývoj zastoupení žen v komunální politice v letech 1994-2006
|
Rok voleb |
Absolutní počet |
% |
|
1994 |
11 100 |
17,86 |
|
1998 |
12 912 |
20,52 |
|
2002 |
14 250 |
22,70 |
|
2006 |
15 644 |
25 |
Zdroj: ČSÚ, tabulka autorka
Ženy si za nízké zastoupení mohou samy. Nebo ne?
Nízkou účast žen na politickém rozhodování nelze zdůvodňovat pouhým nezájmem žen o politiku. V samotných členských základnách politických stran je totiž žen dostatek (mezi 30 % a 50 %). Že mají ženy o účast na věcech veřejných zájem dokládá i jejich vysoká angažovanost v rámci neziskového sektoru. Je proto potřeba přihlédnout ke strukturálním příčinám, které ženám vstup do politiky znesnadňují či přímo znemožňují.
Odborná literatura popisuje tři hlavní typy bariér. První skupinou jsou bariéry institucionální, k nimž patří zejména volební systém a způsob nominace kandidátů a kandidátek. Dále hrají svou roli překážky společenské, jako jsou postoje veřejnosti, tradiční pojetí rolí žen a mužů, odlišná výchova dívek a chlapců či nedostatek ženských politických vzorů. Posledním skupinu tvoří bariéry individuální, kam můžeme zařadit tradiční (patriarchální) model rodiny, odlišná měřítka pro ženy a muže či odlišné pojetí moci. Ženy tak často řeší jiné problémy a výzvy, než jejich mužští kolegové. Pokud aplikujeme tyto teoretické koncepty na reálné životy političek, jeví se jako největší překážka právě genderová dělba práce. Ačkoli z výzkumů veřejného mínění vychází česká veřejnost jako velice liberální a otevřená, pokud jde o dělbu práce, držíme se tradičních vzorců. Žena je obvykle ta, která se vedle svého zaměstnání stará také o domácnost a případně děti, zatímco muž je považován za hlavního živitele rodiny. Toto rozdělení se pak promítá i do mzdového ohodnocení, kdy ženy berou za práci stejné hodnoty v průměru o 20 % méně než muži.1 Vzhledem ke kombinaci těchto aspektů pak ani nepřekvapí, že ženy se do politiky takříkajíc „nehrnou“.
Lojza nebo Vanda, je to stejná banda aneb proč řešit genderové složení zastupitelstev?
Více žen do politiky. Samozřejmě, ale jak?
Existuje celá řada nástrojů a strategií, jak zvýšit počet žen v politice. Nejrychlejším a ve většině evropských zemí i nejrozšířenějším způsobem je zavedení různých typů kvót. Analýzy totiž ukazují, že největší překážkou pro vyšší zastoupení žen jsou paradoxně samotné politické strany, které ženy soustavně umisťují na spodní (a tudíž prakticky nevolitelná) místa kandidátních listin.4 Tento jev byl dobře patrný právě v nedávných parlamentních volbách, kdy se zastoupení žen zvýšilo z 18 na 22 %, ze 44 poslankyň se však 14 z nich dostalo do Sněmovny díky preferenčním hlasům. Pokud by záleželo pouze na vůli politických stran a výsledek voleb by určovalo pořadí na kandidátní listině, zastoupení žen by naopak kleslo na zhruba 15 %. Z tohoto důvodu se jeví jako vhodné opatření zavedení kvót, které by vymezily povinný podíl žen na kandidátní listině a ošetřily i jejich pořadí (např. třetinový zipový systém, kdy v každé trojici kandidujících musí být alespoň jedna žena).5 Kvóty jsou však v českém prostředí vnímány jako velice kontroverzní téma, proto je dobré upozorňovat i na další možné strategie. Jako účinný nástroj se přitom jeví jednoduché doporučení – aktivně oslovovat ženy a jít příkladem. Na tento postup vsadila např. opavská zastupitelka Ing. Pavla Brady (Strana pro otevřenou společnost), která pro nastávající volby sestavila kandidátní listinu zipovým způsobem. „Když jsem oslovovala ženy s nabídkou kandidovat za naši stranu, často jsem se setkávala s odpovědí, že do toho půjdou, protože vidí, že já jsem jako zastupitelka dosáhla viditelných výsledků a proto má cenu se do veřejného rozhodování zapojit“, uvedla Brady. Vyvážená opavská kandidátka není jediným příkladem, stejným způsobem postupovalo např. politické hnutí Generace 89 (Litomyšl). Jako další příklady dobré praxe můžeme jmenovat kandidátní listinu nezávislých ve Staňkovicích, kandidátky koalice Strany zelených a SNK ED v Praze či TOP09 v Děčíně.
Další možností je vycházet političkám vstříc a přizpůsobit práci zastupitelstev specifickým potřebám žen. Některá zdánlivě banální opatření mohou mít pro praktické působení žen v politice velký význam. Je tedy například vhodné upravit čas konání zastupitelstev či schůzí výborů a komisí tak, aby se mohly účastnit i ženy, které pečují o děti. V západních (zejména skandinávských) zemích se běžně setkáme i s tím, že během veřejných zasedání je zajištěno hlídání dětí. Toto opatření není koneckonců vstřícným krokem jen vůči ženám, ale rodičům obecně.
Dejme šanci ženám!
Možnost ovlivnit zastoupení žen v politice mají i samotní voliči a voličky. Upozorňuje na to kampaň Fóra 50 % s výmluvným podtitulem: „Chcete 50 % mužů v politice? Křížkujte ženy!“. Tento slogan vyzývá k tomu, aby lidé dávali své preferenční hlasy ženám a to buď v rámci politické strany, kterou si vybrali, či napříč kandidátními listinami, což volební systém na komunální úrovni umožňuje. Další možností je pak vybrat si takovou stranu, která sama sestavila vyváženou kandidátku, zde jsou pak šance na zvolení žen nejvyšší.7
Kandidátní listiny pro říjnové volby jsou již v tuto chvíli uzavřeny, jejich předběžná analýza ukazuje, že politické strany na ženy opět „zapomněly“. Možnost obměnit složení zastupitelstev tak máme nyní ve svých rukou my, obyvatelky a obyvatelé měst a obcí. Nenechme si tuto příležitost ujít.
Autorka: Marcela Adamusová
Poznámky:
1. Viz publikace ČSÚ. Ženy a muži v datech (2008), s.13 dostupné z http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/23003247C7/$File/14150804.pdf 2
2. Kompletní genderová analýza obecních rozpočtů ke stažení zde: https://aa.ecn.cz/img_upload/666f72756d35302d6669313030313139/Analyza_obecnich_rozpoctu_26.7..pdf
3. Výsledky výzkumu CVVM dostupné z https://padesatprocent.cz/cz/zpravodajstvi/v-cesku-vyznamne-stoupla-podpora-kvot-pro-zeny-vpolitice
4. Aktuálně zpracováváme analýzu kandidátních listin statutárních měst. Na našem webu budeme až do voleb upozorňovat na příklady dobré praxe (genderově vyvážené kandidátní listiny atd.).
5. Argumenty pro i proti kvótovým opatřením naleznete např. v publikaci Více žen do politiky. Samozřejmě, ale jak-?, dostupné z https://padesatprocent.cz/docs/FORUM50p_vice_zen_do_politiky.pdf
6. Více informací v sekci Kampaň.
7. Kampaň bude zahájena tiskovou konferencí 29.9.2010, kde budou oznámeny výsledky analýzy kandidátních listin z hlediska zastoupení žen. Informace o kampani si můžete přečíst již nyní. Můžete si také přečíst blog „Kuřete“- maskota kampaně zde http://kure.bloguje.cz/ Kampaň Fóra 50 % za vyšší zastoupení žen v komunální politice
