Dana Bérová
ministryně informatiky (25. 4. 2005 - 16. 8. 2006)
Dana Bérová je absolventkou oboru Automatizované systémy řízení na pražské Vysoké škole ekonomické. V letech 1987 až 1989 studovala mezioborové studium na Fakultě žurnalistiky Univerzity Karlovy. Dříve pracovala jako manažerka, specialistka v mediálních a televizních společnostech a konzultantka. Byla také redaktorkou Československé televize a České televize, ekonomickou ředitelkou Správy majetku Karla Schwarzenberga (v letech 1994–1997), mezi lety 2000–2002 zastávala rovněž funkci programové ředitelky regionální televizní stanice TV 3.
Na ministerstvu informatiky působila Dana Bérová od roku 2003 do roku 2006, ministryní se stala 25. dubna 2005, kdy ve funkci nahradila Vladimíra Mlynáře. Předtím jako ředitelka sekce e-Government a náměstkyně ministra informatiky zodpovídala za projekty využívání informačních technologií ve veřejné správě (např. Portál veřejné správy, který byl vyhlášen Událostí roku české informatiky a telekomunikací 2003) a za oblast mezinárodní spolupráce především ve vztahu k Evropské unii. Po svém odchodu z ministerstva neúspěšně usilovala o post ředitelky České pošty. V lednu 2007 se stala ředitelkou pro rozvoj obchodu analytické a poradenské firmy Gartner, která se zaměřuje na oblast komunikačních a informačních technologií. V letech 2009, 2010 a 2011 vystupovala v pořadu České televize Den D jako jedna z pěti potenciálních investorek, které se vystupující snaží přesvědčit k investici do jejich podnikatelského záměru. Hovoří anglicky, německy a rusky.
V současnosti je i spolumajitelkou golfového areálu Golf Park Svatý Jan na Slapech, Sanu Babu spol. s.r.o. dovážející zboží především z Indie a Nepálu, Medexo s.r.o. prodávající unikátní zdravotní kancelářské židle a dalších firem. Má dva syny Kryštofa a Davida. Za největší úspěch jako ministryně považuje Dana Bérová změny v legislativě, které se jí podařilo prosadit. Především zákon o elektronických komunikacích, novelu zákona o informačních systémech veřejné správy nebo novelu mediálního zákona, a téměř stovku paragrafů, které ve prospěch elektronické komunikace ovlivnily podobu zákonů jiných ministerstev a rozvoj Portálu veřejné správy.
Zdroje:
