Už je jasno: Argentina se stala sedmou zemí, v jejímž čele stanula žena. Výsledky voleb potvrdily to, co se už předem očekávalo: prezidentský post v Argentině bude zastávat Cristina Fernandez de Kirchner. V porovnání s druhou ženskou kandidátkou získala Kirchner bezmála o 23 procent více hlasů, to když jí dalo hlas téměř 45 procent voličstva. Převedeno na počet obyvatelstva to znamená, že se pro ni vyslovilo kolem 14 milionů Argentinek a Argentinců. Na třetí příčce se s 19 procenty umístil Robert Lavagna. "Prezidentka ... zvykněte si říkat prezidentka" - přesně to zdůrazňovala Cristina Fernandez de Kirchner v prezidentské kampani a pokaždé, když média uváděla, že se možná stane novým argentinským prezidentem.
Přitom odmítala srovnání s argentinskou modlou Evitou a kandidátkou na post americké prezidentky Hillary Clinton. Ačkoliv s prvně jmenovanou jí spojuje podpora chudého obyvatelstva, dělnictva a žen, v dalších věcech už sama Kirchner srovnání odmítá. Na rozdíl od Evity Peron se totiž Cristina Fernandez de Kirchner dostala do vrcholové politiky vlatní zásluhou, a nikoliv na základě sňatku s prezidentem, tak jako Evita. Do vrcholové politiky se vypracovala přes práci na provinciální úrovni, vystudovala práva, v její prospěch hovoří i fakt, že jakožto první dáma procestovala pořádný kus světa a setkala se s významnými státníky a státnicemi. Srovnání s Hillary Clinton pak odmítá proto, že chce vystupovat sama za sebe.
Proč si Argentina zvolila za prezidentku právě Cristinu Fernandez de Kirchner? Už od počátku byla ve výhodné pozici. Během prezidentování jejího manžela Néstora Kirchnera se totiž Argentina dostala z dlouhotrvající krize. V současnosti se tato země může pyšnit rychlým ekonomickým růstem, historicky nejnižší nezaměstnaností a prosperujícím hospodářstvím. Nově vytvořená pracovní místa, nárůst platů i pomalu se zvyšující životní úroveň, to je současná Argentina. Podle většiny tamního obvyvatelstva stojí za těmito úspěchy právě bývalý prezident Néstor Kirchner.
A právě příslib, že i Cristina Kirchner bude pokračovat v reformách, jež byly nastartovány během prezidentování jejího manžela, voliče a voličky přesvědčil. Stejně tak její schopnost prodat svůj úspěch.
Argentina se tak stala sedmou zemí, v jejímž čele stojí žena. Vítězství Cristiny Fernandez de Kirchner potvrdilo, že Latinská Amerika už dávno nestaví na machismu (prezidentku má i Chille). Ve skutečnosti je Kirchner první argentinskou prezidentkou, která byla řádně zvolena. Prezidentský úřad už sice v letech 1974 až 1976 zastávala žena, a sice Perónova manželka Isabela, ta ale byla do úřadu jmenována z pozice viceprezidentky na základě smrti manžela.
Klára Zelenková, Fórum 50 %, 30.10.2007
