V souvislosti s blížícími se volbami do Evropského parlamentu přinášíme třídílný seriál o dosavadním vývoji zastoupení českých europoslankyň. Jde o ukázky z naší připravované publikace Politická angažovanost žen v české politice. Přehledová studie 1993 - 2013. Jejími autorkami jsou Veronika Šprincová a Marcela Adamusová.
3. Volby do Evropského parlamentu v roce 2009
V minulých dílech jsme se vedle srovnání zastoupení žen v Evropském parlamentu za jednotlivé členské státy věnovaly podrobněji i výsledkům voleb v roce 2004. Následující volby v roce 2009 byly v mnohém odlišné.
Jak je vidět v následujícím grafu, ve volbách uspěly pouze čtyři subjekty. Největší počet hlasů opět získala Občanská demokratická strana, která tak obsadila stejně jako v předchozích volbách celkem 9 křesel. Následovala ji Česká strana sociálně demokratická se ziskem 7 mandátů, Komunistická strana Čech a Moravy se ziskem 4 mandátů a 2 křesla, tedy ze všech nejméně, obsadila KDU-ČSL.
Graf č. 7: Zisk hlasů ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2009 dle jednotlivých politických stran
Zdroj dat: ČSÚ
Oproti předchozímu období celkové zastoupení žen kleslo z o 4 procentní body z 21 % na 17 %. Z následujícího grafu je pak patrné, že ačkoli měla ODS opět určující vliv na celkové zastoupení žen, byla opět zvolena pouze jediná europoslankyně, Andrea Češková . Stejně jako v předchozím volebním období tak poměr žen 11 %. Naopak velký obrat nastal u ČSSD, kterou v předchozím volebním období nezastupovala žena žádná a v roce 2009 byly zvoleny hned dvě ženy (což bylo nejvíce za jednu politickou stranu) – Zuzana Brzobohatá a Olga Sehnalová . Poměr žen zvolených za ČSSD tak činil 28,6 %. Za KSČM v těchto volbách nebyla zvolena žádná žena, a to i přesto, že mezi nominovanými byly ženy zastoupeny paritně 44 %. Byly však nominovány na nižší místa kandidátní listiny, která byla vzhledem k volebnímu výsledku strany nevolitelná. KDU-ČSL opět dosáhla 50% zastoupení žen, stejně jako v předchozích volbách byla zvolena Zuzana Roithová.
Graf č. 8: Poměr žen a mužů mezi zvolenými do EP za ČR v roce 2009 dle jednotlivých politických stran
Zdroj dat: ČSÚ
Na základě dvou voleb nelze odhadovat výsledky těch příštích. Z dosavadních výsledků je však zřejmé, že je nezbytné, aby politické strany nominovaly ženské kandidátky na volitelná místa. Obzvlášť ty strany s největším ziskem hlasů, které mají na konečné zastoupení žen a mužů největší vliv. Na druhou stranu i ty politické subjekty, které získaly pouze 2 křesla, byly schopny dosáhnout přesně polovičního zastoupení žen a mužů. Zásadní podmínkou však bylo obsadit první dvě místa kandidátní listiny osobami opačného pohlaví. Preferenční hlasy v obou letech změnily pořadí jen minimálně – v několika případech došlo k „výměně“ mezi prvními dvěma místy, nikdo však nebyl zvolen z původně nevolitelného místa. Na konečné zastoupení žen a mužů tedy neměly žádný vliv. Navíc i u stran s relativně větším ziskem hlasů a přidělených mandátů (tj. více než 2) se ženy dostaly do EP z posledních volitelných míst.
Přečtěte si také:
Studie Politická angažovanost žen v české politice. Přehledová studie 1993 - 2013 vznikla v rámci projektu „Více žen v evropské politice – více žen v roce 2014“ finančně podpořeného z programu Evropské unie „Základní práva a občanství”.
