V souvislosti s blížícími se volbami do Evropského parlamentu přinášíme třídílný seriál o dosavadním vývoji zastoupení českých europoslankyň. Jde o ukázky z naší připravované publikace Politická angažovanost žen v české politice. Přehledová studie 1993 - 2013. Jejími autorkami jsou Veronika Šprincová a Marcela Adamusová.
2. Řádné volby do EP
Předchozí část končila srovnáním zastoupení žen za jednotlivé členské státy. Ve druhé části se budeme již blíže věnovat České republice.
2.1. Srovnání voleb v letech 2004 a 2009
Z následujícího grafu něj patrné, že ačkoli bylo v roce 2004 za ČR celkově nominováno 25 % žen, zvoleno jich bylo 5, tj. téměř 21 % z celkového počtu. V následujících volbách v roce 2009 se poměr žen mezi nominovanými o tři procentní body zvýšil, zvoleny však byly pouze 4 (18 %)*, což byl druhý nejhorší výsledek ze všech členských států (hůře dopadla jen Malta, kterou v EP po volbách nezastupovala žádná žena) . Celkové zastoupení žen V EP se přitom zvýšilo z 30 % v roce 2004 na 35 % v roce 2009.
Graf č. 4: Vývoj zastoupení žen v Evropském parlamentu za ČR
Zdroj dat: ČSÚ
2.2. Volby v roce 2004
Když se na výsledky voleb v roce 2004 podíváme podrobněji, zjistíme, že mezi jednotlivými politickými subjekty panovaly velké rozdíly co do počtu získaných mandátů i do poměru zvolených žen. Z následujícího grafu je patrné, že v prvních českých volbách do EP v roce 2004 nejlépe uspěla Občanská demokratická strana, která získala celkem 9 křesel. Následovala ji Komunistická strana Čech a Moravy se 6 mandáty, SNK-ED se třemi mandáty a zbývající tři strany (Česká strana sociálně demokratická, KDU-ČSL a Nezávislí) získaly po 2 mandátech.
Graf č. 5: Zisk hlasů ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2004 dle jednotlivých politických stran
Zdroj dat: ČSÚ
Jak již bylo řečeno, celkové zastoupení žen za Českou republiku činilo 21 % – z předchozího grafu je zřejmé, že největší vliv na genderové složení (které zachycuje Graf č. 4) měla právě Občanská demokratická strana, za kterou však byla zvolena pouze jediná europoslankyně (11 %), Nina Škottová (z 5. místa na kandidátní litsině), což byl nejhorší poměr žen a mužů hned po České straně sociálně demokratické, kterou ve volebním období 2004 – 2009 zastupovali pouze muži. Ostatní subjekty reprezentovala shodně jedna žena, což byl také maximální počet za všechny zvolené strany. Za KDU-ČSL i Nezávislé byl zvolen shodně jeden muž a jedna žena – Zuzana Roithová (KDU-ČSL) a Jana Bobošíková (NEZ). Třetinového poměru žen dosáhlo SNK-ED, za které byla zvolena Jana Hybášková, a Komunistickou stranu Čech a Moravy v tomto volebním období v EP zastupovala Věra Flasarová, což celkově činilo 16,7 %.
Graf č. 6: Poměr žen a mužů mezi zvolenými do EP za ČR v roce 2004 dle jednotlivých politických stran
Zdroj dat: ČSÚ
* Česká republika oproti předchozímu období obsadila v Evropském parlamentu celkem o dva mandáty méně (v roce 2004 to bylo 24 mandátů a v roce 2009 pouze 22).
Přečtěte si také:
Studie Politická angažovanost žen v české politice. Přehledová studie 1993 - 2013 vznikla v rámci projektu „Více žen v evropské politice – více žen v roce 2014“ finančně podpořeného z programu Evropské unie „Základní práva a občanství”.
