www.padesatprocent.cz › Zastoupení žen v Evropském parlamentu za ČR I.

Zastoupení žen v Evropském parlamentu za ČR I.

V souvislosti s blížícími se volbami do EP přinášíme třídílný seriál o vývoji zastoupení českých poslankyň v Evropském parlamentu.

V souvislosti s blížícími se volbami do Evropského parlamentu přinášíme třídílný seriál o dosavadním vývoji zastoupení českých europoslankyň. Jde o ukázky z naší připravované publikace Politická angažovanost žen v české politice. Přehledová studie 1993 - 2013. Jejími autorkami jsou Veronika Šprincová a Marcela Adamusová.

1. Část - Po vstupu do Evropy 

Vývoj zastoupení žen v Evropském parlamentu za Českou republiku je ze všech úrovní politiky nejobtížněji hodnotitelný, jelikož volby se v České republice konaly zatím pouze dvakrát. Z výsledků těchto voleb se zdá, že zastoupení žen je spíše nahodilé a závisí nejen na poměru žen na kandidátních listinách, ale i na jejich pořadí a na počtu mandátů obsazených konkrétními stranami.

1.1. Kooptace poslanců a poslankyň do EP 

V období mezi vstupem České republiky do EU a řádnými volbami v červnu 2004 (resp. začátku funkčního období nově zvoleného parlamentu v červenci téhož roku) bylo všech 24 křesel obsazeno kooptovanými poslanci a poslankyněmi. Po toto krátké období zastupovali Českou republiku poslanci a poslankyně ODS, ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, Unie svobody a nezařazení. Jak je patrné z následujícího grafu, nejvíce mandátů – celkem 8 – získala ODS, o jeden méně pak ČSSD, po třech mandátech KDU-ČSL a KSČM, Unie svobody měla jednoho zástupce a jeden poslanec a jedna poslankyně byli nezařazení.

Graf č. 1: Stranická příslušnost kooptovaných poslanců a poslankyň (mandát od 1. 5. do 19. 7. 2004)

graf_1.png

Zdroj dat: Webové stránky Evropského parlamentu

Celkové zastoupení žen činilo 17 %, což je oproti výsledkům obou řádných voleb nejnižší číslo. Paradoxní je, že největší vliv na genderové složení historicky první české delegace měla – stejně jako v následujících dvou funkčních obdobích EP – Občanská demokratická strana, kterou zastupovaly naopak hned dvě poslankyně: Helena Mallotová a Alena Palečková. V následujících dvou volbách byla vždy zvolena za ODS poslankyně pouze jedna. Další kooptovanou poslankyní byla Kateřina Konečná za KSČM a nestranička Helena Rögnerová. Sloupce následujícího grafu zobrazují počet žen a mužů dosazených za jednotlivé strany, šedá čára pak poměr žen mezi poslanci a poslankyněmi za jednotlivé strany.

Není bez zajímavosti, že žádná z kooptovaných poslankyň EP již v následujících volbách mandát neobhájila – zástupkyně ODS Alena Palečková nebyla do řádných voleb v roce 2004 nominována vůbec a Helena Mallotová kandidovala na 26. místě; Kateřina Konečná obsadila 17. místo kandidátní listiny KSČM. Helena Rögnerová kandidovala jako lídryně Unie liberálních demokratů, která se však do EP nedostala. Naopak řada mužů, kteří se do Evropského parlamentu za Českou republiku dostali ještě před řádnými volbami v roce 2004, má poslanecký mandát v EP dosud.

Graf č. 2: Zastoupení žen mezi kooptovanými poslanci a poslankyněmi (mandát od 1. 5. do 19. 7. 2004)

graf_2.png

Zdroj dat: Webové stránky Evropského parlamentu

1.2. Volební systém 

K řádným volbám je na úvod potřeba říci, že se do Evropského parlamentu volí poměrně, kandidující subjekty tedy registrují kandidátní listiny s daným pořadím kandidátů a kandidátek. Voliči a voličky mají možnost toto pořadí změnit prostřednictvím udělování přednostních hlasů, a to zakroužkováním nejvýše dvou kandidujících na kandidátní listině volené strany.

Do skrutinia postupuje každý kandidující subjekt, který získal alespoň 5 % z celkového počtu odevzdaných platných hlasů. Počet platných hlasů pro každou z politických stran, politických hnutí a koalic, které postoupily do skrutinia, se postupně dělí čísly 1, 2, 3 a dále vždy číslem o 1 vyšším. Vypočte se tolik podílů, kolik kandidátů je uvedeno na hlasovacím lístku; hodnoty podílů se vypočítávají a uvádějí na 2 desetinná místa se zaokrouhlením nahoru.

Tyto podíly se následně seřadí sestupně podle velikosti a uvede se seznam tolika podílů, kolik poslanců se volí. V případě rovnosti 2 a více podílů v této řadě je pro jejich pořadí rozhodující počet hlasů pro politickou stranu, politické hnutí nebo koalici, a je-li i tento shodný, rozhodne o pořadí podílu los. Za každý podíl obsažený v seznamu podle odstavce 2 politické straně, politickému hnutí nebo koalici připadne 1 mandát.

Přidělování mandátů konkrétním kandidujícím za daný politický subjekt je dáno pořadím na kandidátní listině, jestliže však některý/některá z kandidujících získal/a takový počet přednostních hlasů, který činí nejméně 5 % z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro tuto politickou stranu, hnutí nebo koalici, připadne mu/jí mandát přednostně. Pokud této podmínce vyhoví více kandidujících, jsou jim přidělovány mandáty postupně v pořadí podle nejvyššího počtu získaných přednostních hlasů; v případě rovnosti počtu přednostních hlasů je rozhodující pořadí na hlasovacím lístku.

1.3. Srovnání s ostatními členskými státy 

Příště se budeme věnovat zastoupení žen v Evropském parlamentu za Českou republiku. Na závěr dnešního dílu se ještě krátce zastavíme u srovnání s ostatními členskými státy EU. Následující graf zachycuje podíl zvolených žen za všechny státy v letech 2004 a 2009, tedy pouze v těch volbách, v nichž se volilo i v České republice.

Graf č. 3: Podíl zvolených žen do Evropského parlamentu v letech 2004 a 2009 za jednotlivé státy

graf_3.png

Zdroj dat: Webové stránky Meziparlamentní unie

Na první pohled je zřejmé, že mezi jednotlivými členskými státy panují velké rozdíly a u některých z nich se poměr zvolených žen v roce 2004 a 2009 výrazně změnil – například za Kypr byli v prvních volbách zvoleni pouze muži, za pět let však již bylo zvoleno 36 % žen. Obecně však platí, že paritního zastoupení se daří dosahovat severským státům a Francii, nejhůře je na tom naopak Malta, kterou dosud v EP zastupovali pouze muži. Kritické 30% hranice zastoupení žen se přitom v posledních dvou volbách nepodařilo kromě České republiky dosáhnout ani Itálii, Polsku a Portugalsku.

V průběhu volebního období se však situace změnila - vzhledem k personálním obměnám v poslaneckých klubech jednotlivých má nyní ČR třetí nejnižší zastoupení žen. Nejhůře je na tom Lucembursko s jedinou europoslankyní ze šestičlenné delegace (16,7 %), za ním pak Polsko - z 51 poslanců a poslankyň je 10 žen (19,6 %). Českou republiku s 22 mandáty v EP zastupuje v současnosti 5 žen (22,7 %).

Přečtěte si také:

2. díl seriálu

3. díl seriálu


    fotolia-vlajka-eu.jpg

Studie Politická angažovanost žen v české politice. Přehledová studie 1993 - 2013 vznikla v rámci projektu „Více žen v evropské politice – více žen v roce 2014“ finančně podpořeného z programu Evropské unie Základní práva a občanství”.


Sdílejte s přáteli

Newsletter

Získejte aktuální informace o dění ve světě politiky a o akcích Fóra 50 %.

Kurzy a služby

Objednejte si naše kurzy, facilitaci, konzultace či genderovou expertízu.

Chci podpořit fórum 50 %

Sami si zvolte variantu Vaší podpory. Děkujeme!

Kalendář akcí

březen 52024
březen 122024
březen 142024
březen 192024

Města a obce pro všechny

diskusní setkání