Vzdělané ženy opouštějí ostrovy

V Evropě jako celku máme víc žen než mužů, podle statistik tu žije 0,96 muže na jednu ženu. Tento poměr platí zhruba ve většině států. Ženy jsou tedy všude trochu v početní převaze. Jenom na Faerských ostrovech tomu tak není. Tam mají o 2.000 mužů víc než žen, a jelikož celé obyvatelstvo čítá jen necelých 50.000 osob, je manko žen dost čitelné. Někteří muži řeší situaci tím, že si životní partnerku přivezou z ciziny – nejpopulárnější v tomto směru jsou Thajky a Filipínky. Na ostrovech jich už žije pár set a jejich počet stoupá. Ale to neřeší jádro problému, totiž že Faeřanky odjíždějí z rodných ostrovů a nevracejí se na ně. Dělají to hlavně ty mladé a vzdělané, takže společnost přichází nejen o část své ženské inteligence, ale i o potenciální matky nových občanů a občanek.

Faerské ostrovy tvoří 18 ostrovů vulkanického původu, ležících mezi Islandem a Norskem. Jsou částí Dánského království, mají ovšem širokou autonomii, vlastní vládu i parlament plus dva zástupce v dánském parlamentu stejně jako druhá dánská autonomní oblast, Grónsko. Ostrovy, které se faersky jmenují Føroyar a dánsky Føroyar, nejsou na rozdíl od Dánska členy EU. Také mají některé zákony, které se zcela liší od dánských, například jsou tam téměř zakázané potraty. Povoleny jsou jen v případě znásilnění nebo odůvodněné obavy o zdraví plodu či matky. Faerské ženy mají ovšem právo tento zákrok podstoupit v Dánsku, jelikož jsou občankami království.

Restrikce s potraty ale nejsou důvodem k tomu, že mnohé ženy opouštějí ostrovy. To dělají zpravidla proto, že chtějí studovat některé obory, které jejich vlastní univerzita v hlavním městě Thorshavnu nabízí jen jako bakalářské studium nebo nenabízí vůbec. Většina jich odchází za vzděláním do Dánska nebo Norska. Část žen se pravda po zakončených studiích vrací, ale asi polovina ne, buď proto, že se vdají za Dána nebo Nora, nebo protože pracovní nabídky jinde ve Skandinávii znějí lákavěji než ty Faerské. Ale mohou tam být i jiné důvody: „Typický muž na faerských ostrovech nemá zájem o ženu s univerzitním diplomem. Co by s ní dělal? Ostrovy jsou stále ještě společnost, které velmi silně dominují muži. Rybařina a s ní spojené jiné převážně mužské obory tvoří 75 procent HDP“, říká dánsko-faerská spisovatelka Lisbeth Nebelong, autorka velmi chválené románové trilogie o životě na ostrovech.

Faerští politici považují odliv vzdělaných žen a emigraci vůbec za vážný problém, s kterým se něco musí dělat a to dost rychle. Někteří pesimisté dokonce tvrdí, že pokud tento trend bude pokračovat, klesne počet obyvatel během příštích 40 let o pětinu. Problém se občas diskutuje i v parlamentu v Kodani, ale zatím trvá. Optimisté věří, že rostoucí turismus a s ním nová pracovní místa by mohl pomoci. Velká část turistů přijíždí kvůli tradičnímu lovu velryb, ale Lisbeth Nebelong upozorňuje i na výborné restaurace v Thorshavnu a moderní butiky s vlněnými výrobky. Føroyar znamená Ovčí ostrovy.

O autorce Daně Schmidt 

Články o inspiraci ze Skandinávie pro Vás připravuje novinářka Dana Schmidt. Narodila se v roce 1943 v Praze. Vystudovala FF UK (obor germanistika a bohemistika), v roce 1967 se po sňatku s dánským občanem odstěhovala do Dánska, kde několik let učila češtinu na katedře slavistiky místní univerzity v Aarhusu. Později vystudovala novinařinu na Vysoké škole žurnalistiky (Danmarks Journalisthøjskole). Po většinu své novinářské kariéry pracovala v prestižních novinách Politiken - jednom z hlavních deníků Dánska a Skandinávie vůbec. Po odchodu do důchodu žije v Praze, několik měsíců v roce však tráví v Dánsku se svým synem a vnoučaty. Dodnes se příležitostně věnuje psaní článků.

Sdílejte s přáteli