www.padesatprocent.cz › Vše, co potřebujete vědět o Evropském parlamentu

Vše, co potřebujete vědět o Evropském parlamentu


Volby do Evropského parlamentu se blíží. Zajímá Vás, jak funguje a o čem rozhoduje? Jak funguje volební systém a jak se přepočítávají hlasy voličů a voliček na mandáty? Vše najdete v dnešním článku.

Evropský parlament je zákonodárným orgánem Evropské unie. Poslanci Evropského parlamentu jsou voleni přímo občany a občankami členských států, mandát europoslanců a europoslankyň je pětiletý. Poslední volby se konaly v květnu roku 2014.

Evropský parlament vykonává tři hlavní funkce - legislativní, dozorčí a rozpočtovou. Mezi tyto funkce pak konkrétně patří schvalování předpisů (předkládá Evropská komise), rozhodování v otázkách mezinárodních dohod a přistoupení nových států, vykonávání demokratické kontroly všech orgánů EU, volba předsedy či předsedkyně Komise, schvalování složení Komise (též možnost vyslovení nedůvěry Komisi a následné odstoupení), vyjádření se k peticím, které jsou předkládány občany, měnová politika, schvalování dlouhodobého rozpočtu a v neposlední řadě sestavování rozpočtu Evropské unie (společně s Radou).

Počet poslanců a poslankyň v Evropském parlamentu je zhruba úměrný počtu obyvatel dané země, přičemž se jedná o proporcionalitu sestupnou: žádný členský stát nemůže mít méně než 6 europoslanců/europoslankyň a více než 96 europoslanců/europoslankyň, celkový počet nemůže překročit 751 osob (750 + předseda/kyně). Europoslanci a europoslankyně nezasedají v parlamentu dle národností, ale na základě příslušnosti k politické frakci. Funkce politických frakcí (oficiálně označované jako Politická skupina) je shodná s funkcí poslaneckých klubů v národních parlamentech. Předseda či předsedkyně zastupuje Evropský parlament při jednání s ostatními orgány či subjekty EU a uděluje konečné schválení o rozpočtu EU. Politické skupiny jsou tvořeny převážně spojením více politických stran na evropské úrovni. Aktuálně je v Evropském parlamentu 8 politických skupin plus nezařazení.

Práce europoslanců a europoslankyň se dělí na dvě hlavní činnosti: přípravu legislativy ve výborech (kterých EP čítá 20 a 2 podvýbory, každý se zabývá určitou oblastí politiky) a schvalování legislativy na plenárních zasedáních.

Každý členský stát si volí svůj vlastní způsob, jakým budou volby probíhat - jediné, co platí pro všechny země je zaručení rovnosti mužů a žen a tajné hlasování. V České republice se do Evropského parlamentu volí poměrně, kandidující subjekty registrují své kandidátní listiny s daným pořadím kandidátů a kandidátek. Volič či volička mají poté možnost ovlivnit pořadí prostřednictvím udělováním preferenčním hlasů, a to zakroužkováním nejvýše dvou kandidujících na jedné kandidátní listině jimi volené strany.

Do skrutinia postupuje každý kandidující subjekt, který získal alespoň 5 % z celkového počtu odevzdaných platných hlasů. Počet platných hlasů pro každou z politických stran, politických hnutí a koalic, které postoupily do skrutinia, se postupně dělí čísly 1, 2, 3 a dále vždy číslem o 1 vyšším. Vypočte se tolik podílů, kolik kandidátů je uvedeno na hlasovacím lístku; hodnoty podílů se vypočítávají a uvádějí na 2 desetinná místa se zaokrouhlením nahoru. Tyto podíly se následně seřadí sestupně podle velikosti a uvede se seznam tolika podílů, kolik poslanců se volí. V případě rovnosti 2 a více podílů v této řadě je pro jejich pořadí rozhodující počet hlasů pro politickou stranu, politické hnutí nebo koalici, a je-li i tento shodný, rozhodne o pořadí podílu los. Za každý podíl obsažený v seznamu podle odstavce 2 politické straně, politickému hnutí nebo koalici připadne 1 mandát.

Přidělování mandátů konkrétním kandidujícím za daný politický subjekt je dáno pořadím na kandidátní listině, jestliže však některý/některá z kandidujících získal/a takový počet preferenčních hlasů, který činí nejméně 5 % z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro tuto politickou stranu, hnutí nebo koalici, připadne mu/jí mandát přednostně. Pokud této podmínce vyhoví více kandidujících, jsou jim přidělovány mandáty postupně v pořadí podle nejvyššího počtu získaných přednostních hlasů; v případě rovnosti počtu přednostních hlasů je rozhodující pořadí na hlasovacím lístku.

V roce 2014 byla volební účast v České republice druhá nejnižší z celé Evropské unie (na posledním místě se umístila Slovenská republika), volební účast byla celkem 18,2 % (nejvyšší byla v Praze - 25,82 %, nejnižší byla v Ústecké kraji - 13,81 %). Dle průzkumu CVVM z března 2019 bude 21 mandátů pravděpodobně rozděleno mezi 8 stran. Největší preference má hnutí ANO 2011 s 26 % za nímž je na druhém místě (se ztrátou 10 %) ODS, následují Piráti, KSČM, ČSSD, STAN a TOP 09, SPD a KDU-ČSL (řazeno sestupně). Odhadovaná účast v letošních volbách do Evropského parlamentu je o 10 % vyšší než byla reálná účast ve volbách v roce 2014, stále však nemá 14 % respondentů jasno, komu by svůj hlas chtěli dát.

Autorka: Adéla Vavříková

 


Sdílejte s přáteli

Newsletter

Získejte aktuální informace o dění ve světě politiky a o akcích Fóra 50 %.

Kurzy a služby

Objednejte si naše kurzy, facilitaci, konzultace či genderovou expertízu.

Chci podpořit fórum 50 %

Sami si zvolte variantu Vaší podpory. Děkujeme!

Kalendář akcí

říjen 202021

Sebejistě v politice - Pardubice

Pětidenní vzdělávací program
listopad 22021

Sebejistě v politice - Ostrava

Pětidenní vzdělávací program
listopad 102021

Sebejistě v politice - Brno

Pětidenní vzdělávací program