Důležité je předeslat, že poměrný neboli proporční volební systém je v České republice používán odnepaměti a současně je zakotven v ústavě. Změna nebo přechod k většinovému systému by tedy musel být provázen změnou ústavy.
O to se již jednou - v roce 2002 - pokusili Václav Klaus a Miloš Zeman v době opoziční smlouvy. Výrazně proti se tehdy angažoval Václav Havel. Většinový systém je totiž částečným omezením demokracie, protože znevýhodňuje menší politické strany, ale také všechny menšiny.
Další skupinou, i když ne minoritní, na kterou má většinový systém neblahý vliv, jsou ženy, které tvoří 52% obyvatelstva.
Je prokazatelné, že většinový systém znevýhodňuje ženy v jejich zastoupení v politických funkcích. Všechny země, které používají většinový systém, mají ve svých parlamentech trvale nižší podíl žen. (Viz následující graf.)
V České republice je tento vliv zjevný v Senátu. Horní komora parlamentu - Senát, na rozdíl od dolní komory parlamentu, používá většinový volební systém a zastoupení žen je zde vždy nižší než v Poslanecké sněmovně (11% oproti 15,5%).
Jak může volební systém ovlivňovat počet zvolených žen?
Ve většinovém systému se může stát vítězem jen jeden kandidát/ka v každém volebním obvodu. Tam, kde strany mohou nominovat jen jednoho kandidáta či jednu kandidátku za celý volební obvod, je to zřídka žena. Žena (pokud vůbec projde nominačním procesem), pak stojí proti všem mužským kandidátům a z tohoto boje jen málokdy vyjde vítězně. Některé strany tak již dopředu ženy odmítají nominovat na pozici lídrů z obavy, že žena bude apriori slabším kandidátem/kou.
Dalším faktorem, který má vliv na zastoupení žen je velikost volebního obvodu. Jakékoliv zmenšení volebních obvodů počet žen sníží. Za ideální (pro ženy) by bylo naopak rozšíření jednoho volebního obvodu na celou republiku. (např. Nizozemsko má jediný volební obvod pro celou zemi a podíl žen v parlamentu je 37%).
Jako důkaz předešlého tvrzení mohou sloužit dva nejmenší volební obvody v Česku – liberecký a karlovarský. Ty se svojí velikostí přibližují většinovému systému a tradičně mají nejnižší počty zvolených žen. Po červnových volbách je podíl poslankyň zvolených za liberecký kraj 0% a za karlovarský rovněž 0%. Oproti tomu je zastoupení zvolených žen v největších volebních obvodech mnohem vyšší, jako např. v pražském kraji 20% a ve středočeském dokonce 30%.
Ve většinových systémech se navíc nedají uplatňovat osvědčené pozitivní akce jakými jsou například vnitrostranické kvóty.
Vyzýváme proto všechny politické představitele, představitelky i politické strany, které mají zájem o prosazení rovnoprávné politiky, aby zohlednili toto hledisko při svých rozhodnutích.
To, jak volební systémy ovlivňují zastoupení žen v politice dosud nebylo v probíhajících diskusích zohledněno. Apelujeme tedy na všechny, kteří považují rovnocenné zapojení žen do veřejného života za potřebné a užitečné, aby se postavili proti chystaným změnám českého volebního systému. Můžeme totiž s jistotou říci, že jakákoliv změna směrem k většinovému systému by snížila jejich už tak nízké zastoupení v naší vrcholné politice.
Autorky: Lenka Bennerová a Jana Smiggels Kavková, o.s. Fórum 50%, 20.9.2006
