K otázkám proč je důležité, aby ženy vstupovaly do politiky, co jim ve vstupu brání, jak je možné zvýšit zastoupení žen v politice a jak se ženám v politice žije, se vyjadřovaly političky Kateřina Jacques a Olga Sedláčková a také odbornice na danou problematiku Blanka Knotková Čapková z katedry genderových studií FHS UK, Petra Rakušanová ze Sociologického ústavu AV ČR a Lenka Bennerová z Fóra 50 %. Diskuzi, které se zúčastnilo 35 zástupkyň a zástupců české veřejnosti a neziskového sektoru, moderovala redaktorka Českého rozhlasu Jana Šmídová.
Lenka Bennerová představila organizaci Fórum 50 % 
, která usiluje o společnost s rovnoměrným zastoupením žen a mužů v politice a rozhodovacích procesech, dále představila projekt Vyrovnávání šancí žen a mužů rozhodovacích pozicích a politice podpořený Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR a rovněž aktivity Fóra 50 % realizované jak v rámci zmiňovaného projektu (mediální kampaň Dost bylo kravat, soutěž o politickou stranu otevřenou ženám, fotografickou výstavu Volby 2006 z pohledu genderu), tak mimo něj (zácvik pro političky). Seznámila také publikum s výsledky výzkumu veřejného mínění, který pro Fórum 50% zpracovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Podle průzkumu se většina lidí domnívá, že ženy a muži nemají stejné šance zastávat politické funkce. 67% populace považuje zastoupení žen ve veřejných funkcích za nedostatečné. Značná část veřejnosti je nakloněna pozitivním opatřením, které by zvýšily počet žen v politice. Za hlavní překážky vstupu žen do politiky jsou pak považovány rodinné povinnosti, tradice a společenské podmínky.
Blanka Knotková představila z genderového a historického hlediska důvody nutnosti zvýšení počtu žen v politice.
Podle ní nejde jenom o mechanické zvýšení počtu a ani nejde o změnu nadvlády z mužské na ženskou. Větší počet žen naopak přinese do politiky pluralitu a koncept občanských práv, podle kterého by měli mít všichni rovné příležitosti a který je jedním z pilířů chápání lidských práv v Evropské unii. K tomu bohužel nestačí stejná legislativa pro všechny, protože východiska nejsou pro všechny stejná, liší se výchova žen a mužů, myšlení ovlivňuje tradice, stereotypy ve společnosti. Zvýšení počtu žen v politice je zásadní nejen pro jednotlivé ženy (z hlediska uplatňování rovných šancí), ale i pro ženy jako sociální skupinu (která však nevznikla na biologickém základě, ale na základě tradiční dělby práce a rolí), protože některá témata (násilí na ženách, mateřství) se týkají všech žen.
Petra Rakušanová navázala na Blanku Knotkovou z politologického hlediska.
V politice je podle ní nutné zvýšit počet žen, protože ženy mají jinou politickou kulturu, jiné vzorce jednání a přinesou do politiky nová témata a nový pohled na témata existující a budou moci obhajovat své zájmy a potřeby. Jako příklad uvedla tvorbu rozpočtů, kdy ženy mohou mít odlišný zájem než muži na tom, kam a v jakém poměru veřejné finance investovat. Podle teorie menšin potřebuje určitá znevýhodněná skupina 30% zastoupení, aby mohla hájit své zájmy. Ke zvýšení počtu žen je nutná změna politických struktur a argumentů.
Kateřina Jacques hovořila o svých zkušenostech nově zvolené poslankyně.
Podle ní panují v Poslanecké sněmovně spíše mocenské způsoby komunikace a vyjednávání, solidarita mezi ženami zde v podstatě neexistuje. Ve výborech existuje jasná hierarchie, přičemž ty nejprestižnější jako např. rozpočtový výbor jsou obsazeny muži. Ženy převažují ve výborech zaměřujících se na péči. Ženská témata a téma rovných příležitostí jsou vnímána jako deklasující.
Olga Sedláčková představila své zkušenosti z komunální politiky.
Uvedla, že je velmi náročné skloubit činnost v komunální politice s vykonáváním zaměstnání a péčí o rodinu. Vyzvala ženy, aby se neobávaly vstupu do politiky z obavy, že mají nedostatečné vzdělání či nedostatek zkušeností. Zdůraznila, jak je důležité, aby ženy do politiky vstupovaly, aby mohly řešit věci, které je trápí a ovlivňovat věci veřejné.
Lenka Bennerová představila bariéry bránící ženám ve vstupu do politiky. Jedná se především o tzv. skleněný strop, neviditelnou bariéru, která brání ženám v postupu. V politických stranách je například hodně žen v členské základně (30 - 52%), ale na volitelných místech kandidátek bylo při letošních volbách pouze 18% žen.
Petra Rakušovanová představila tři strategie, které se používají ke zvýšení počtu žen v politice. Jedná se o rétorické strategie (mezinárodní dohody), rovné příležitosti (výcviky, zvyšování obecného povědomí) a pozitivní opatření (kvóty).
Autorka: Markéta Kadlecová, o.s. Fórum 50% , 18.9.2006
Fotografie:
