Hodně pozornosti bylo již tradičně věnováno volbám do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006. Po konečném sečtení hlasů se bohužel potvrdily pesimistické prognózy ohledně zastoupení žen v nové Poslanecké sněmovně PČR, které Fórum 50% zveřejnilo na jaře 2006. Počet poslankyň po volbách klesl z 34 na 31, jejich podíl se tedy ze 17 % snížil na 15,5 %. Současné aktuální složení Poslanecké sněmovny se však mírně změnilo v souvislosti s odchodem některých poslanců a poslankyň, což se promítlo i do zastoupení žen. Z původních 31 jich nyní v dolní komoře parlamentu zasedá 35, a jejich podíl tak vzrostl na 17,5 %. V žebříčku sestavovaném Meziparlamentní unií figuruje Česká republika momentálně na 70. místě.
Pod odkazem PSP ČR naleznete studie, které se věnují zastoupení žen na stranických kandidátkách v jednotlivých relevantních českých politických stranách (tzv. genderový audit kandidátních listin). Dále uveřejňujeme obsahovou analýzu rovných příležitostí mužů a žen ve volbách do PSP ČR a diskurzivní analýzu mediálního obrazu českých političek, tak jak je v období kolem voleb prezentovala vybraná tištěná media. Rovněž je připojeno srovnání výsledků parlamentních voleb u nás a na Slovensku.
Obdobné analýzy zastoupení žen a mužů na kandidátních listinách jednotlivých politických stran vztažené k volbám do horní komory parlamentu ČR a studie o vlivu většinového volebního systému na výsledky voleb naleznete pod odkazem Senát. Naleznete zde analýzu zastoupení žen nominovaných do senátních voleb 2006 a 2008, dále pak zhodnocení výsledků posledních senátních voleb z října 2008 včetně jmenného seznamu všech senátorek. Počet senátorek se po posledních volbách zvýšil z 11 na 14, jejich zastoupení tedy vzrostlo z 13,5 na 17 %.
V sekci věnované komunálním volbám 2006 naleznete genderovou analýzu současného zastoupení žen v orgánech statutárních měst a hlavního města Prahy, a kandidátních listin vybraných politických stran ve volbách do samosprávných orgánu statutárních měst a Prahy. Výzkum potvrdil dosavadní zjištění o nerovných příležitostech žen pro vstup do rozhodovacích pozic. Pro ČR se stává typickým rysem taková situace, kdy (nejen) v komunálních volbách 2006 bylo na kandidátních listinách nominováno necelých 31% žen, nicméně přes toto relativně vysoké číslo byly ženy umístěny převážně na zadních, čili nevolitelných pozicích. Po volbách připadlo ženám v zastupitelstvech obcí v průměru 25% mandátů. V zastupitelstvech měst je to ale pouze 23,3 % a v zastupitelstvech statutárních měst dokonce jen 19,5 %, což znamená, že s rostoucí velikostí obce klesá zastoupení žen.
Pro celkovou informaci o zastoupení žen na kandidátních listinách a mezi zvolenými, a to pro volby do Poslanecké sněmovny, Senátu a místních zastupitelstev jsme vypracovaly genderovou analýzu všech tří voleb roku 2006. Hodnoceno bylo pět parlamentních politických stran ODS, ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a SZ. Pozornost byla také věnována, nakolik hodnocené politické subjekty zahrnuly téma rovných příležitostí ve svých volebních programech pro volby do Sněmovny, a také postavení političek uvnitř jednotlivých stran. Tyto informace naleznete pod odkazem Ženy v politických stranách.
Uvedená zjištění jasně ukazují, že ve stranách, které uplatnily určitý typ pozitivních opatření pro sestavování kandidátek, tedy u Strany zelených a KSČM, mají ženy mnohem vyšší zastoupení. Obě největší strany, ODS a ČSSD, naopak byly z hlediska zastoupení žen hodnoceny nejhůře.
Výsledky sledovaných voleb jasně ukázaly, že pro zvýšení politické participace žen je nutné přijmout pozitivní opatření, ať už v rámci jednotlivých stran, nebo jako součást volebního zákona.
Současný politický systém ženy výrazně znevýhodňuje, a to především při sestavování stranických kandidátek. Jediný prostředek, který nyní voličky a voliči mohou uplatnit pro podporu žen, jsou preferenční hlasy. Jejich váha je v současném volebním systému bohužel velmi nízká, a proto ani jejich masové využití situaci nemůže nijak výrazně ovlivnit. Je velká škoda, že se nepodařilo včas přijmout změnu volebního zákona, který měl zvýšit jejich vliv. Je tedy na čase, aby naše politická reprezentace konečně přestala spoléhat na přirozený vývoj a uznala, že nízká účast žen na rozhodování je závažný problém, který je třeba řešit. Vyzýváme proto k přijetí konkrétních opatření, aby česká politika nezůstala i nadále mužským světem, ve kterém jsou ženy spíše raritou.
