Na kandidátkách pro komunální volby tvoří ženy přesně třetinu. Oproti prvním komunálním volbám v samostatné ČR se tak podíl kandidujících žen zvýšil téměř o 12 procentních bodů. Do boje o Senátní křesla letos strany a hnutí vyslaly 24,2 % žen. To je více než dvojnásobek oproti vůbec prvním senátním volbám. I tentokrát však platí, že většina (56 %) ze 45 kandidujících subjektů nominovala výhradně muže. Analýzy kandidátních listin pro volby do zastupitelstev měst a obcí a nominací do Senátu PČR z hlediska zastoupení žen a mužů dnes zveřejnilo Fórum 50 %, nevládní organizace, která usiluje o vyvážené zastoupení žen a mužů v politice.
„Ačkoli v komunálních volbách letos kandiduje nejméně osob za posledních dvacet let, podařilo se udržet trend, kdy se zastoupení žen na kandidátních listinách volby od voleb zvyšuje,“ komentuje analýzu její autorka, ředitelka Fóra 50 %, Veronika Šprincová. „Pozitivně se jeví i nominace do Senátu, kde je v současné době zastoupeno jen necelých 15 % žen. Mezi všemi kandidujícími tvoří ženy více než 24 %, což dává naději na změnu k lepšímu,“ dodává.
Zelení nezklamali, Piráti překvapili a TOP 09 kandidátky nenašla
Ze stran, které navrhly své kandidáty a kandidáty ve většině statutárních měst, vyslala do voleb nejvíce žen Strana zelených, která také největší zastoupení žen na prvních pěti, resp. deseti, místech kandidátek. Ze stran aktuálně zastoupených v Poslanecké sněmovně vyslali do voleb nejvíce žen Piráti, kteří mají také největší poměr lídryň, ženy vyslaly do čela kandidátek hned v osmi statutárních městech.
Naopak nejmenší podíl žen nominovala TOP 09. Strana vyslala nejméně žen i na volitelná místa kandidátek – nemá žádnou lídryni a ze všech analyzovaných stran má nejmenší podíl žen v první pětici i v první desítce kandidujících. Pouze muže na první místa kandidátních listin obsadila i KDU-ČSL.
„Komunální politika je lidem nejblíže, ženy ji častěji považují za smysluplnou, odpadají také problémy s dojížděním či stěhováním, které s sebou přináší angažmá ve vyšší politice. Zároveň na komunální úrovni hrají větší roli nezávislá uskupení a malé strany, ve kterých se ženy lépe prosazují než v těch velkých a zavedených. Lidé konkrétní kandidátky často znají osobně a podporují je.“ vysvětluje Šprincová, proč v komunální politice najdeme více žen než na jiných úrovních.
Zlepší KDU-ČSL zastoupení žen v Senátu?
Její slova dokládají i nominace do Senátu. Tak sice letos kandiduje historicky nejvíce žen, pořád však jejich podíl není ani čtvrtinový. Jelikož řada subjektů nominovala pouze jednu osobu, zaměřuje se analýza na strany a hnutí, které mají své kandidáty a kandidátky alespoň v jedné třetině volebních obvodů.
Největší podíl žen najdeme mezi nominanty a nominantkami KDU-ČSL, která do voleb vysílá více než polovinu žen, což nejvíce žen od roku 2016, kdy probíhaly volby ve stejných obvodech a strana do nich nominovala přesně 50 % žen. Třetinu žen do voleb vysílá ČSSD, která před dvěma lety do senátních voleb nominovala pouze muže a v roce 2016 v obvodech, kde letos probíhají volby, nominovala jen 2 ženy, což činilo necelých 8 %.
Naopak nejméně žen bude o senátní křeslo usilovat v barvách STAN. Oproti volbám v roce 2016 je to však mírné zlepšení, jelikož tehdy za hnutí kandidovali pouze muži, a to celkem v osmi obvodech.
Podíl žen nominovaných za vybrané* politické subjekty
*Do grafu jsou zařazeny politické subjekty, které kandidují ve většině krajů a alespoň v 5 senátních obvodech.
Zdroj dat: ČSÚ
Kontakt: Mgr. Veronika Šprincová, sprincova(@)padesatprocent.cz, 606 580 787
Analýza zastoupení žen a mužů na kandidátních listinách politických stran ucházejících se o hlasy v komunálních a senátních volbách vznikly v rámci projektu "Spoluprací k úspěchu – Podpora zapojení žen do komunální politiky" financovaného z Operačního programu Zaměstnanost reg. č. CZ.03.1.51/0.0/0.0/17_081/0011610.
