Tisková zpráva k Mezinárodnímu dni rovnosti žen a mužů

„<span style="font-style: italic;">V České republice s klesajícím kreditem politiky klesají i etické požadavky na ni, a s nimi i úsilí o rovnost příležitostí. Politické strany jsou tak v naprosté převaze mužské kluby, do kterých se žena dostává jen vzácně</span>,“ komentuje výsledek voleb <span style="font-weight: bold;">Věra Flasarová</span>, pětka kandidátní listiny KSČM, jež se do EP nakonec nedostala. Dlouhodobé analýzy nejen české politiky jí bohužel dávají za pravdu. Nízké zastoupení českých političek v EP se dalo očekávat, pokud vezmeme v úvahu způsob sestavování kandidátních listin a přidělování preferenčních hlasů českými voliči a voličkami. Z tohoto důvodu zasílá Fórum 50 % předsedům politických stran <a href="/docs/otevreny_dopis.doc">otevřený dopis</a>, který je vyzývá ke změně způsobu sestavování kandidátních listin směrem k vyrovnanému zastoupení žen a mužů.<br /><p>Co je tím myšleno? Ženy jsou ve velké většině umísťovány na taková místa kandidátních listin, která v souvislosti s očekávaným počtem křesel znamenají většinou nevolitelnost. Věra Flasarová na své umístění doplatila. Naopak velké překvapení v těchto volbách představuje Andrea Češková, v celkovém pořadí devátá na kandidátce ODS, která se nakonec díky celkovému počtu hlasů pro ODS do Evropského parlamentu dostala.<br /><br />České političky však doplácejí nejen na umístění na kandidátní listině, ale zároveň na způsob přidělování preferenčních hlasů. Ze statistik lze odvodit, že voliči a voličky dávají hlasy zpravidla těm, kdo jsou na kandidátní listině prvním či druhém místě a mají své zvolení víceméně zajištěno – a jsou to ve většině stran muži. Na druhou stranu, kandidátky KSČM <span style="font-weight: bold;">Kateřina Konečná</span> a <span style="font-weight: bold;">Zuzka Bebarová-Rujbrová</span> získaly o dva, resp. šest tisíc preferenčních hlasů více než jejich straničtí kolegové Jaromír Kohlíček a Jiří Maštálka – v EP však nakonec budou KSČM zastupovat oba muži (<a href="/docs/TZ_zastoupen%C3%AD_pref.hlasy.xls">tabulka získaných preferenčních hlasů</a>). V jiných zemích EU, např. na Slovensku, Kypru či v Nizozemí je kultura přidělování preferenčních hlasů jiná, ženy se do EP „prokroužkovaly“ i ze spodních míst kandidátek.<br /><br />Co se týče zastoupení žen z <a href="/docs/TZ_zastoupen%C3%AD_pref.hlasy.xls">ostatních zemí EU</a>, u zhruba poloviny zemí jsou čísla (s menšími změnami) podobná jako v minulém období. Největší nárůst počtu žen v EP zaznamenalo Finsko, kde jejich zastoupení poskočilo z 35,7 na 62%, tedy o 26,3 procentních bodů. Ale i Estonsko bude mít v EP mnohem více političek, jejich zastoupení stouplo o 16,7 procentních bodů na polovinu všech estonských europoslanců; o více než 10% stouplo zastoupení žen z Dánska, Lotyšska a Kypru. Naopak Lucembursko, Irsko, Slovinsko a Irsko bude v EP zastupovat o více než 10% méně žen než v předchozím volebním období. Celkové zastoupení žen v EP – pokud nedojde k výraznějším změnám – bude 34%, což představuje nárůst o 4 procentní body oproti období minulému. <br /><br />Staronový europoslanec <span style="font-weight: bold;">Richard Falbr</span> vysvětluje nárůst zastoupení severských političek následovně: &quot;<span style="font-style: italic;">Vzestup počtu žen v kterémkoliv severském státě je možno zdůvodnit trvalou snahou o dodržování  kvót, kterým se naši čeští mačisté vysmívají. Mnoha českým ženám se vůbec nedivím, že nechtějí plavat ve smrdutém rybníčku české politiky</span>.&quot; Podle vyjádření <span style="font-weight: bold;">Jany Hybáškové</span> v úterních <a href="http://www.rozhlas.cz/cro6/porady/_porad/1967">Hovorech na Bělidle</a> letošní volby do EP potvrdily, že Česká republika potřebuje přijmout nástroje na podporu vyššího zastoupení žen v politice, ať už se bude jednat o kvóty či jiná podpůrná opatření, ústavní nebo zákonný nástroj. <br /><br />Nejde však jen o <span style="font-style: italic;">počty </span>žen a mužů v Evropském parlamentu. Velmi záleží také na tom, ke kterým frakcím se europoslanci a europoslankyně přidají a zda a jakým způsobem budou prosazovat jejich programy, potažmo agendovat rovnost příležitostí žen a mužů jako takovou. Z <a href="http://www.womenlobby.org/SiteResources/data/MediaArchive/policies/5050/gender_audit_report_2009.pdf">genderové analýzy</a> programů europarlamentních frakcí, již provedla <a href="http://www.womenlobby.org/site/hp.asp?langue=EN"><span style="font-weight: bold;">Evropská ženská lobby</span></a>, vyplývá, že prosazování genderové rovnosti mají nejlépe uchopenou Socialisté (PES). Ze šesti bodů jejich programu, je jeden – čtvrtý – věnován rovnosti příležitostí žen a mužů a obsahuje také konkrétní mechanismy, včetně indikátorů úspěšnosti, jak rovnost příležitostí prosazovat. Zelení (Greens/EFA) sice nemají explicitně uvedený bod programu věnující se rovným příležitostem, tuto agendu však zmiňují na několika místech a požadují po členských státech prosazování rovnosti ve všech oblastech společnosti. Naopak liberální demokraté (ELDR) a lidovci (EPP) tuto tematiku zmiňují velmi vágně, resp. liberální demokraté vůbec.<br /><br />Programový obsah je samozřejmě zásadní pro závaznost prosazování tematiky rovných příležitostí a z tohoto hlediska je program EPP či ELDR alarmující. Na druhou stranu nelze automaticky očekávat, že členové a členky těchto frakcí nebudou agendovat rovnost příležitostí žen a mužů nebo že členové a členky PES budou v prosazování rovných příležitostí aktivnější. Vzhledem k relativně velké obměně (nejen) české eurposlanecké delegace je nutné počkat na konkrétní kroky jednotlivců. Mezitím je zapotřebí, aby politické strany přehodnotily způsob sestavování kandidátních listin směrem k vyrovnanému zastoupení žen a mužů.<br /><br /><span style="font-weight: bold;">Pro více informací kontaktujte ředitelku Fóra 50 % Janu Smiggles Kavkovou: kavkova@padesatprocent.cz nebo 608 553 825.</span><br /><br /><br /></p>

Sdílejte s přáteli