Podle Jane Hodges-Aeberhard (International Labour Review 1999/3) je cílem pozitivních opatření překonat účinky předchozí diskriminace tím, že se umožní, aby diskriminovaný jednotlivec nebo skupina osob mohla soutěžit s favorizovanou skupinou za stejných podmínek nebo, aby byla rovnost zajištěna přímo, např. pomocí kvót.
Zastánkyně a zastánci afirmativních akcí argumentují, že společnost není uniformní a jednobarevná a není dostačující přijmout zákony, které zavádějí stejná pravidla pro všechny a čekat na přirozený vývoj k větší spravedlnosti. Ve společnosti totiž stále existují určité mechanismy, instituce a struktury, které nerovnost reprodukují, aniž bychom si toho byli vědomi. Příkladem může být jazyk, kultura nebo systém vzdělávání, které reprodukují nerovnost a tradiční stereotypy, i když je vnímáme jako neutrální. Proto je nutné uplatňovat určitá aktivní opatření, která se snaží na tuto situaci reagovat a urychlit zavádění skutečné rovnosti.
Afirmativní akce jsou ale často kritizovány. Tato opatření prý začínají jako dočasná a úzce přizpůsobená cílům, jichž má být dosaženo, ale končí jako trvalá. Navíc jsou často uvnitř dané skupiny výhody rozloženy nerovnoměrně, tj spíše těm, které/kteří již jsou na vrcholu skupiny. Dále podle kritiků a kritiček afirmativní akce ve skutečnosti oslabují vůli menšin ke skutečné změně svého postavení, vychovávají novou generaci v přesvědčení, že dostane vše bez práce, a naznačují, že příslušníci menšin jsou méněcenní, neboť nejsou schopni vyhovět běžným požadavkům společnosti. Afirmativní akce jsou ale krátkodobá opatření, jejichž cílem je narušit stereotypy a strukturální nerovnost ve společnosti.
Odpůrci a odpůrkyně kvót tvrdí, že se určitá skupina dostane na dané místo bez příslušné kvalifikace a schopností, pouze proto, že jedinec přísluší k dané skupině. Je nutné si ale uvědomit, že pokud kvóty neexistují, tak se jedinec na dané místo nedostane, právě proto, že patří k určité skupině. Navíc je podle teorie menšin k obhajování zájmů určité skupiny nutné alespoň 30% zastoupení této skupiny. Při nižším zastoupení se jednotlivci z dané skupiny staví proti sobě a "soutěží" o přízeň většiny, místo aby se podporovali.
Vlády i přes některé negativní názory stále přijímají nové legislativní úpravy pozitivních opatření ve prospěch znevýhodněných skupin, a to hlavně v oblasti zaměstnanosti a v poslední době i v oblasti rozhodování. Více než 20 zemí přijalo zvláštní zákony umožňující provádění afirmativních akcí v oblasti zaměstnávání, a to na bázi rasové, na bázi příslušnosti k pohlaví nebo zdravotního stavu. Na počátku byla pozitivní opatření zaměřená hlavně na vyrovnání diskriminovaného černošského obyvatelstva, od 60. let jsou pozitivní opatření zaměřena i na vyrovnání diskriminace z důvodu genderu. Neprofitují z nich ale pouze ženy: v Norsku byl v roce 1998 přijat předpis o zvláštním zacházení s muži, který upravuje zavádění opatření ve prospěch mužů v těch zaměstnáních, kde jsou podreprezentováni, např. při vzdělávání a péči o děti, a to prostřednictvím rekvalifikací a vytvářením pracovních příležitostí. Přepis zároveň upravuje procedurální pravidla k prosazení jejich rovnosti. Dalším příkladem nových legislativních opatření je zákon o paritě, který byl v tomto roce přijat v Portugalsku. Podle zákona musí být na kandidátních listinách alespoň 1/3 osob z každého pohlaví. Při nedodržení kvóty by měla být kandidátní listina vrácena. Prezient Portugalska bohužel zatím zákon nepodepsal.
Podoby pozitivních opatření:
- Kvóty - kvóty určují minimální podíl osob z podreprezentované skupiny; jsou často využívány v politice
- Upřednostnění podreprezentované skupiny při přijímání do zaměstnání při stejné kvalifikaci
- Vyhrazení odborného výcviku pouze podreprezentované skupině
- Přizpůsobení požadavků pro žádosti o pracovní místo určité skupině (např. upravení fyzických parametrů při přijímání do určitých zaměstnání podle rozdílů mezi muži a ženami.
- Podporování zájemců z řad podreprezentované skupiny
- Finanční pobídky:
- Příplatky ke mzdě pro ženy k vyrovnání segregace v zaměstnání a strukturálních rozdílech v odměňování, příplatky jsou zaměřeny na zlepšení zjevně nespravedlivých strukturálních rozdílů v odměňování.
- Půjčky a finanční pobídky osobám z podpreprezentované skupiny
- Příspěvky a/nebo pobídky podnikům - Jedná se o zvláštní výhody nebo finanční pobídky zaměstnavatelům nebo firmám, které mohou doložit, že provádějí nebo budou provádět aktivní politiku prosazující rovné příležitosti.
Opatření týkající se rovných příležitostí jsou přijímána na následujících úrovních:
- Organizace spojených národůb - Nejdůležitějšími celosvětové nástroji k prosazování pozitivních opatřžení jsou Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech.
- Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě
- Rada Evropy - nejdůležitějším dokumentem je Evropská sociální charta, která zmiňuje pozitivní opatření.
- Evropská unie - Právní předpisy Evropské unie měly rozsáhlý účinek na rovnost pohlaví v členských státech, a to hlavně na oblast pracovního života. Evropský soudní dvůr stanovil: "Zdá se, že dokonce i tam, kde jsou kandidátky a kandidáti stejně kvalifikovaní, muži bývají při povyšování zvýhodňováni především kvůli předsudkům a stereotypům, týkajícím se role a výkonnosti žen v zaměstnání a obavám např., že ženy z důvodu péče o rodinu a domácnost přeruší častěji svou kariéru, že budou méně přizpůsobivé pracovní době nebo že budou častěji nepřítomné kvůli těhotenství, porodu a kojení. Mohlo by to znamenat, že při hodnocení hledisek příslušejících jednotlivým kandidátům - mužům, mohou některá hovořit v jejich prospěch."
- Stát jako zaměstnavatel a orgán přijímání politiky v oblasti zaměstnanosti a rozhodovacích procesů
Důležité pro přijímání pozitivních opatření je monitorovat aktuální stav v daných oblastech a vést analýzy podle daných skupin (gender, věk, rasa), například podíl různých etnik v jednotlivých oborech, nezaměstnanost podle daných skupin, srovnání výdělků, podíl v různých oborech studia, porovnání míru úspěšnosti atd.
Zdroje a více informací na:
http://www.diskriminace.cz/dt-soudy/
http://www.mpsv.cz/files/clanky/963/pos_akce.pdf
http://cs.wikipedia.org/wiki/Diskriminace
http://www.socioweb.cz/index.php3?disp=teorie&shw=198&lst=110
Autorka: Markéta Kadlecová,o.s. Fórum 50 %, 11. 8. 2006
