Talmanová: Ženská lobby ve sněmovně nemůže vzniknout

Prvním ze série článků, které vám přinášíme, je rozhovor s Lucií Talmanovou (ODS). Přestože je Lucie Talmanová předsedkyní Výboru pro rovné příležitosti žen a mužů v rodinném a pracovním životě Rady vlády ČR pro rovné příležitosti žen a mužů, o gender se podle svých slov příliš nezajímá. V souvislosti s tím pak asi nepřekvapí, že jsou její názory a argumentace spíše stereotypní. Přejeme hezké čtení!
Fórum 50 %
Rozhovor s L. Talmanovou vedla novinářka Andrea Cerqueirová.

Proč jste vstupovala do politiky?

Dnes mám pocit, že do politiky jsem vstoupila asi tak v deseti letech, když mi maminka začala velmi nenásilně vysvětlovat, proč máme doma na stěně portrét TGM. V roce 1989 jsem byla studentkou vysoké školy a všichni jsme se tehdy vlastně stali „politiky“ během jednoho večera a noci: veřejnost začala poslouchat naše názory. A v červnu 1991 jsem vstoupila do ODS. Za ta léta se mé představy o politice výrazně změnily. Nejsem naivní, ale jsem stále optimista.

Jaký je váš názor na feminismus?

Představuji si Elišku Krásnohorskou a Gymnázium Minerva, Karolínu Světlou a Americký Klub dam, Františku Plamínkovou a Miladu Horákovou. Obrovský obdiv k odvaze těchto dam. Po roce 1948 dost strašidelný pokus o „zrovnoprávnění“, obrázky žen v továrnách a za volantem traktoru. Po roce 1989 snahy zařadit feministická hnutí mezi hnutí radikální, a tak trochu neschopnost českých feministek se tomu lépe bránit.

Zajímáte se o gender?

Nepříliš. S výjimkou projednávání zákonů, které se této problematiky dotýkají, třeba antidiskriminačního. Tak jednou za měsíc se podívám, co je nového třeba na servereu proFem, abych byla „v obraze“. Většinou se docela začtu.

Máte to jako žena těžší v politickém prostředí, kde vládnou muži?

Budu upřímná - ano.

V politice je stále málo žen, přestože většinu členských základen politických stran tvoří právě ženy. Čím to podle vás je?

V politice je právě tolik žen, kolik v ní být chce, kolik se dokáže v tomto prostředí prosadit. Asi právě tolik, kolik česká politická scéna snese. Vrcholná politika (a teď mluvím spíše o té stranické) je velmi náročná na ženskou psychiku, o času nemluvě. Málokterá žena, která se chce zapojit do veřejného života, vydrží hodiny a hodiny prosedět na schůzích, většinou na úkor rodiny, partnerského vztahu. Ženy neumí uzavírat tak dobře různé aliance, koalice jako jejich mužští kolegové. Je to na dlouhé povídání.

Jak se snažíte pomoci tomu, aby ženy do politiky vstupovaly?

V Občanské demokratické straně je velké procento žen v komunální politice. Podporuji každou kolegyni, která se pro to rozhodne.

Pomohly by podle vás povinné kvóty na kandidátních listinách?

Nepomohly. Tento prvek pozitivní diskriminace by v tomto případě účinný nebyl. Je-li poptávka po zastoupení žen v politice opravdu významná, veřejnost to projeví preferováním žen-kandidátek třeba v parlamentních volbách a politické strany by na to pak přirozeně měly reagovat.

Chybí podle vás v parlamentu silná ženská lobby, která by napříč politickými stranami kooperovala na tématech (náhradní výživné, porodné, přídavky na děti a podobně), jež jsou ženám bližší než mužům?

Tato lobby vzniknout prostě nemůže. Názory na vámi uvedené příklady se totiž významně liší především v jednotlivých politických klubech, v programech jednotlivých parlamentních stran. Velmi účinný lobbying vykonávají v tomto případě třeba různá občanská sdružení. Mám sama velmi dobrou zkušenost s tím, když dostanou prostor k vyjádření svého názoru nebo stanoviska při jednání výborů sněmovny. Popis reálné situace někdy změní postoj poslanců k projednávaným zákonům. Mluvím například o práci Fondu ohrožených dětí při projednávání zákona o sociálně-právní ochraně dětí.

Autorka: Andrea CERQUEIROVÁ pro Fórum 50 %, o. s.

Článek vznikl za podpory ESF a státního rozpočtu ČR.

Sdílejte s přáteli