Odborná komise se sešla ve dvou kolech a diskutovala o výsledcích, ke kterým došli jednotlivé členky/členové po prostudování odpovídajících materiálů. Některá kritéria bylo díky jejich exaktnosti vcelku snadné vyhodnotit (například procento žen na kandidátkách a počet místopředsedkyň) jiná byla více otázkou diskuze. Josef Kopecký považoval za velmi důležité hodnotit reálný vliv a proto zohlednil rovněž podíl zvolených poslankyň jednotlivých stran. Petra Rakušanová k tomu zmiňuje: "Reálná šance něco ovlivnit a minulá zkušenost například s hlasováním v Poslanecké sněmovně hrají významnou ba klíčovou roli. Nicméně toto jsme nemohli zařadit mezi naše kritéria, protože by pak nebylo možné hodnotit všechny strany. Avšak i tyto otázky v diskuzi zazněly a výsledkem bylo přidání váhy jednotlivým kritériím." Po dlouhé debatě a určitých kompromisech dospěla komise k výslednému pořadí.
Verdikt, který komise vynesla 22. června zní: „Ženám nejotevřenější je Strana zelených.“
Konečné pořadí:
1.Strana zelených
2.KSČM
3.SNK-ED
4.ČSSD
5.US-DEU
6.KDU-ČSL
7.ODS
První dvě místa určila komise jednohlasně, u dalšího pořadí se rozcházela a toto pořadí bylo stanoveno zprůměrováním hodnocení jednotlivých členek a člena komise.
Kromě uvedení pořadí považujeme za důležité zmínit, že Strana zelených zvítězila se značným náskokem. Propast také vznikla mezi čtvrtým a pátým místem. Páté až sedmé místo se pak opět příliš neliší a pořadí na těchto místech rozhodl spíše způsob nastavení kritérií.
Strana zelených jednohlasně zvítězila na základě vnitřního konsenzu, který ve straně existuje, kdy jsou rovné příležitosti prosazovány nejen na úrovni programové ale také procedurální. Zelení uplatňují kvóty na sestavování kandidátek a vnitrostranických orgánů, jejich volební program obsahuje velmi propracovanou kapitolu věnovanou rovným příležitostem žen a mužů a strana má genderovou sekci, která se problematikou rovných příležitostí aktivně zabývá.
Umístění KSČM odpovídá tomu, že téma rovnosti žen a mužů je řešeno v kontextu rovnosti jako levicového tématu. Druhé místo získala KSČM například díky propracované vnitřní politice rovných příležitostí, která je uplatňována i procedurálně na všech úrovních strany, a vysokému zastoupení žen na kandidátkách, kde se pozitivně odrazily doporučující kvóty.
SNK-ED se umístila na třetím místě jakožto moderní evropská strana hlásící se k evropským liberálním hodnotám jejichž nedílnou a podstatnou součástí je prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže. Evropští demokraté se dlouhodobě aktivně věnují politice rovných příležitostí a komisí byl vysoce hodnocen jejich propracovaný volební program nabízející řadu konkrétních opatření. Na třetí místo je odsunul zejména nízký podíl žen na kandidátních listinách.
ČSSD se dlouhodobě hlásí k nové levici podle vzoru například Německa a Velké Británie a téma rovných příležitostí je pro ni nosným tématem. Avšak uvnitř strany neexistuje ideová a procedurální shoda. Programové zásady ČSSD se bohužel v uplynulých letech neprojevily v legislativním procesu. Čtvrté místo proto náleží ČSSD za dobře zpracovaný volební i dlouhodobý program, a zároveň za jeho nedostatečné prosazování v praxi, což se projevilo například na kandidátkách v letošních volbách.
Pozice US-DEU vyplývá spíše z objektivních kritérií jako jsou počty žen na kandidátních listinách. Pokud by se jejich hodnocení omezilo na procedurální hlediska, umístění US-DEU by se zhoršilo. Zůstává totiž otázkou, co je důvodem vysokého počtu žen na kandidátních listinách. Je to „otevřenost ženám“ a snaha prosadit do politiky témata bližší ženám nebo na „potápějící se lodi“ ženy k umístění na kandidátky spíše zbyly?
KDU-ČSL se umístila na šestém místě jako strana, která přestože se programově hlásí k evropským hodnotám a implementaci evropské legislativy, kde rovné příležitosti žen a mužů patří k hlavním tématům, prosazuje zcela tradiční pohled na ženu výhradně jako na matku. Také ve svém programu přispívá k upevňování stereotypů v pohledu na ženy a muže a problematice rovných příležitostí se v programu vůbec nevěnuje.
Sedmé místo patří ODS. Přesto je nutné říci, že toto v rámci umístění posledních tří pozic bylo způsobeno tím, že kritéria hodnotila zejména existenci a neexistenci pozitivních opatření, což se projevilo zejména při hodnocení šestého kritéria. ODS ideologicky odmítá genderové rozdělování a necítí tedy potřebu řešit otázky rovných příležitostí a například velmi nízké zastoupení žen na kandidátních listinách, nejnižší ze všech zúčastněných stran, nepovažuje za dopad genderové nerovnosti. Naproti tomu volební program ODS byl ze stran umístěných na pátém, šestém a sedmém místě hodnocen komisí nejlépe.
Na závěr je třeba říci, že v otázce rovného zastoupení žen a mužů v politice, jsme zaznamenaly určitý posun. V rámci letošních voleb je to poprvé, kdy se ve výzkumech rozlišuje volební účast žen a mužů, což může poukázat na to, do jaké míry strany adresují nebo neadresují témata blízká ženám a využívají či nevyužívají voličského potenciálu žen. Takové poznatky mohou do budoucna také ovlivnit chování jednotlivých stran, proto bude velmi důležité sledovat vývoj v této oblasti v následujících letech. K tomu chce Fórum 50 % přispět také každoročním vyhlašováním soutěže Strana otevřená ženám.
Zpracovala Kristina Gotteltová na základě jednání, diskuzí a komentářů odborné komise. 23. 6. 2006
