Proč jste se rozhodla kandidovat?
Politiku sleduji už více než deset let, ale více jsem se o ni začala zajímat až s nástupem do zaměstnání. Během mé pedagogické praxe došlo k několika nerozvážným změnám, které jen ztížily další práci s dětmi. Velmi mi vadilo, kam školství díky tomu směřuje, a proto jsem se rozhodla, že nebudu jen polemizovat a kritizovat, ale že se do politiky aktivně zapojím, a tudíž že budu kandidovat.
Jaké jsou Vaše dosavadní zkušenosti s politikou a co považujete za svůj největší úspěch?
Mé dosavadní zkušenosti s politikou nejsou příliš velké. Teprve před dvěma lety jsem se aktivně zapojila do politického dění. Můj největší úspěch nebude tedy souviset s politikou, ale s mým životem. Mým největším úspěchem je prozatím to, že žiji z mého pohledu úspěšný, pokojný a vítězný život. I když je život mnohdy boj, tak bojuji tak, že převládají vítězství nad porážkou a to pokládám za úspěch.
Jaké jsou Vaše hlavní cíle, které chcete v následujícím volebním období prosadit?
Můj hlavní volební cíl v tomto období je oblast školství, na kterou se zaměřuji a v budoucnu bych se jí chtěla věnovat ještě více. V našem kraji bych se chtěla zaměřit na zvýšení prestiže učebních oborů a podpořit stávající systém základního školství i se základními školami praktickými. A hlavně pokusit se vytvořit takové podmínky pro školy, aby byla pozastavena klesající úroveň vzdělávání.
Co si myslíte o současném zastoupení žen v politice? Ovlivňuje podle Vás podobu politiky?
Myslím si, že v současné době je situace na politické scéně o něco lepší než dříve. Na kandidátních listinách se nachází více žen, což myslím ukazuje na pozitivní změny. Suverenita v Olomouckém kraji má na své kandidátní listině 26 žen z 60 kandidátů, což je skoro 50%. Jinak si myslím, že ženy na politickou scénu určitě patří a že ji svými názory i postoji obohacují a zkvalitňují. Nabízejí jiný úhel pohledu v mnoha oblastech, ve kterých by čistě mužské uvažování mohlo vést ke zbrklým rozhodnutím. Otázky spojené s rodičovstvím, výchovou dětí a vzděláváním jsou, myslím, jednou ze sfér, kde je ženský pohled při vytváření legislativy zcela nezbytný.
Jaký je Váš názor na zavádění kvót stanovujících, že jednoho pohlaví nesmí být na kandidátních listinách či v orgánech strany zastoupeno méně než ve stanoveném poměru? Proč? Jakou podobu by tyto kvóty měly případně mít?
Já sama tyto kvóty nepovažuji za důležité. Jsem členkou strany, kde je více žen než mužů, a zastoupení žen na kandidátkách i ve vedení je rovněž velice silné. Je jistě dobré usnadnit cestu na kandidátky i ženám. Nedomnívám se ale, že by kvóty byly tím nejlepším řešením. Pokud je někdo schopný, tak se prosadí, ať se jedná o muže či ženu. Není třeba dát přednost někomu jen kvůli kvótám, když další v řadě je například schopnější, ale není nositelem toho ‚správného‘ pohlaví.
Myslíte si, že jsou i jiné možnosti ke zvýšení participace žen v politice? Jaké? Upřednostňujete některou Vy osobně?
Domnívám se, že naprosto zásadní roli v této otázce hraje výchova v rodinách a ve školách i všeobecné kulturní povědomí. Uvědomuji si, že mnohé předsudky o roli ženy jsou hluboko zakořeněné a není snadné je změnit. Přesto věřím, že pokud jsou děti od mládí povzbuzovány k asertivitě, odolnosti, ale i sociálnímu cítění, vybuduje to v nich vědomí vlastní ceny a víry ve své schopnosti. Snáze se pak stávají aktivními ve veřejném životě, ať již to jsou muži, nebo ženy. K zvýšení participace žen v politice proto nejvíce přispěje systematická snaha o boření stereotypů o ženách, které mají být jen u plotny a starat se o děti.
