Proč jste se rozhodla kandidovat?
Za čtyři roky již vím, jak náš kraj funguje a kde má rezervy. Mám jasnou představu, kde je prostor pro zlepšení služeb pro občany i kde mohou utíkat peníze. To mě motivuje v práci na zastupitelstvu pokračovat. Další motivací je dodělat rozpracované projekty – jako je realizace Hřebenovky, přeměna libereckých Lázní na Galerii, zapsání Ještědu do Unesca a pár dalších. Jsou prostě záležitosti, které svým rozsahem překračují hranice jednoho volebního období, ale byla by škoda se kvůli tomu do nich nepustit nebo je nedokončit.
Jaké jsou Vaše dosavadní zkušenosti s politikou a co považujete za svůj největší úspěch?
Jsem vícehejtmankou po čtyři roky. Vytvořila jsem funkční a pracovitý tým, který ví, co chce, ví, co má dělat a táhne za jeden provaz. Můj odbor neprovázel žádný skandál a výsledky jeho práce jsou vidět a můžu na ně být pyšná.
Jaké jsou Vaše hlavní cíle, které chcete v následujícím volebním období prosadit?
Jak už jsem uvedla – chtěla bych dodělat rozpracované projekty a případně se zasadit o ekonomické využívání veřejných financí, vypracovat koncepci a strategii rozvoje Libereckého kraje a začít ji naplňovat. Chci, aby kraj fungoval jako firma, měl jasné směřování a aby se posílila role hejtmana jako svým způsobem šéfa. Zároveň bych ráda posílila prvky přímé demokracie např. formou pořádání referend, podpořila přímou volbu starostů, primátorů nebo hejtmanů.
Co si myslíte o současném zastoupení žen v politice? Ovlivňuje podle Vás podobu politiky?
Zastoupení žen v politice je malé a samozřejmě to velice ovlivňuje politickou kulturu v celé zemi. Ženy mají jiné myšlení, jiné priority i jiné postoje, jsou méně ješitné. Více žen v politice by znamenalo kultivaci prostředí a přineslo by i potřebný sociální rozměr mnoha rozhodnutí. Nicméně zrovna v letošních krajských volbách u nás v Libereckém kraji tato otázka moc nerezonuje, neboť několik z nejsilnějších politických stran (ČSSD, ODS, SOS) si do čela svých kandidátek postavilo právě ženy, ale bohužel jen do čela.
Jaký je Váš názor na zavádění kvót stanovujících, že jednoho pohlaví nesmí být na kandidátních listinách či v orgánech strany zastoupeno méně než ve stanoveném poměru? Proč? Jakou podobu by tyto kvóty měly případně mít?
Jsem nepřítelem jakýchkoli kvót, takže i těchto. Ženy v Čechách mají volební právo teprve od roku 1919, dnes to nikomu nepřipadne divné, že ženy dle svého rozhodnutí chodí volit a mohou se i nechat volit. Doufám, že přijde čas a všichni pochopí pracovní přednosti žen a budou je využívat nejen na vysokých pracovních pozicích, ale i v politice.
Myslíte si, že jsou i jiné možnosti ke zvýšení participace žen v politice? Jaké? Upřednostňujete některou Vy osobně?
Určitě a to je výchova společnosti. Prostředí v politice není pro ženy moc příznivé, v dnešní době, kdy si politici nevybíravě vzájemně nadávají, kdy muži si stále myslí, že ženy patří k vařečce a k případné kolegyni se chovají jako k neodbytnému hmyzu, se nedivme, že ženy do politiky nechtějí. Navíc manželé špatně snášejí politické kariéry svých žen, protože je tím ohroženo jejich ego a mnoho žen proto do politiky nechce, protože se snaží udržet rodinu. Větší zastoupení žen by mohlo zastavit současný proces hrubnutí naší politiky a mohlo by přispět k její kultivaci.
