Proč jste se rozhodla kandidovat?
Motivoval mne k tomu „hrůzný“ stav naší politické scény, kdy se odbornost zaměnila za stranickou knížku, korupce se stala standardem a politikové přichází do politiky ne kvůli práci pro lidi, ale pro sebe sama – aby se finančně zabezpečili, hájili zájmy své strany, obchodovali s funkcemi a zakázkami – dostali jsme se skutečně za hranu morálky, odpovědnosti, vládne nám skupina lidí, které si nikdo neváží, protože nemá proč. Podle mého názoru jsou kraje možnost, jak dostat alespoň tam odborníky, lidi nespjaté s letitými politickými lobby. V čele takové kandidátky stojím.
Jaké jsou Vaše dosavadní zkušenosti s politikou a co považujete za svůj největší úspěch?
Do politiky jsem vstoupila v listopadu 1989 jako studentka právnické fakulty a aktivní občan svého města, a už mne to nepustilo. S přestávkami mateřské dovolené a studia, kdy jsem zvolnila, jsem veřejně činná pořád. Největší zkušenosti mám s komunální politikou, jsem od roku 1998 zastupitelkou svého města, a za největší úspěch považuji trvalou vysokou důvěru voličů právě svého města – opakovaně mi dávají nejvíce hlasů, a to je pro mne nejvyšší motivace i uznání. Bylo to i v posledních volbách v roce 2010, kdy kandidátka mnou vedená získala skoro 30 tisic hlasů… Větší úspěch a odpovědnost si neumím představit, když vám důvěřují lidé tam, kde bydlíte.
Jaké jsou Vaše hlavní cíle, které chcete v následujícím volebním období prosadit?
Pokud jde o krajské zastupitelstvo, pak základním cílem je narušit a výrazně omezit pohodlné mocenské vládnutí parlamentních stran, které podle mého názoru totálně celostátně selhávají, jsou personálně vyprahlé, nemají skutečné osobnosti, a které měly, ty se zdiskreditovaly. Normální člověk, který něco umí a zná, dnes do žádné strany nevstoupí, protože to znamená společenskou degradaci. Chceme proto do zastupitelstva přivést nestranické odborníky, kteří mají zájem o veřejnou práci bez vstupu do nějaké strany, a dokážou řešit problémy kraje jinak, efektivně, a bez vazeb jak na podnikatelské lobby, které se tu ve vztahu k současným stranám za ta léta vytvořily, a na politické strany, které se musí zpovídat v Praze. Chceme skutečně zastupitelstvo krajské samosprávy, ne zastupitelstvo výhradně stranické.
Co si myslíte o současném zastoupení žen v politice? Ovlivňuje podle Vás podobu politiky?
Zastoupení žen je malé, což vyplývá z prostředí politiky – která rozumná žena by se hnala do prostředí vulgarismů, urážek a stranických obchodů v primárkách? Nemá na to žaludek, nervy a hlavně čas. Nicméně je to chyba – kdyby bylo více žen v politice, zkultivovaly by ji – a to považuji za jeden hlavních přínosů žen. To, že musí být chytré, sebevědomé a schopné považuji za samozřejmost, jen pohlaví není vstupenka. Přesto, nebo právě proto, jsem zastáncem kvót – jinak nám tam pánové ženy dobrovolně nepustí, na to tam jde moc o velké ego, peníze, vliv.
Jaký je Váš názor na zavádění kvót stanovujících, že jednoho pohlaví nesmí být na kandidátních listinách či v orgánech strany zastoupeno méně než ve stanoveném poměru? Proč? Jakou podobu by tyto kvóty měly případně mít?
Jakékoli kvóty by pomohly, osobně mám názor velmi radikální, a to aby polovina křesel ve Sněmovně byla pro ženy, polovina pro muže, a podle poměrného systému voleb by prostě strana křesla obsazovala, a ženy by přeskakovaly muže po vyčerpání počtu jejich „mužských“ křesel. Pokud by ženy neměla, měla by o té méně mandátů. Podle mého názoru by to stačila tak dvě volební období, a stalo by se to samozřejmostí. Nicméně, vědoma si reality, bych ustoupila na třetinu těchto míst. To je reálnější, a možná i z toho důvodu, že až takové množství žen se do politiky z pudu sebezáchovy nežene. A pokud by strana věděla, že na třetinu jí získaných křesel musí nastoupit ženy, sama by je hledala, aby o ta křesla nepřišla.
Myslíte si, že jsou i jiné možnosti ke zvýšení participace žen v politice? Jaké? Upřednostňujete některou Vy osobně?
Snažím se být optimista, dříve jsem patřila i mezi odpůrce kvót, ale praxe i zkušenost ukazuje, že jinak než zákonem to nepůjde. Muži sice bez problémů pouští ženy do křesel starostek malých obcí a měst, protože to je hlavně o práci a ne právě za nějak velké peníze, ale výš, to si ponechávají raději sami. Podle mého názoru je klíčová Poslanecká sněmovna, a pak to půjde samo i dole, protože ženy se stanou v politice více samozřejmostí. Je nutno tedy začít odshora, s pomocí kvót. Jinou cestu v dnešní české společnosti, kdy se pánové ve sněmovně baví za naše peníze o tom, kdo trefí na toaletu a kdo se trefí do toalety, skutečně nevidím.
