doc. PhDr. Karel B. Müller, Ph.D.
Vědec a vysokošloský pedagog změřující se na občanskou společnost. Vystudoval FF UK, titul doktor získal na FSV UK, titul docent pak na VŠE. Věnuje se vědecko-výzkumné i publikační činnosti, stejně jako činnosti pedagogické na VŠE, FSV UK a New York Univesrity in Prague.
Považujete zastoupení žen v politice za významné téma pro českou politickou scénu nebo za okrajovou záležitost? Proč?
Považuji to za naprosto zásadní téma a za klíčový test liberální kultury. V tomto testu však zatím skórujeme spíše nedostatečně. Všechny formy diskriminace a znevýhodňování považuji za hlavní kritérium míry liberalizace dané společnosti.
Jaký je váš názor na současné zastoupení žen a mužů v české politice? (jaké jsou příčiny, srovnání s minulostí, s ostatními evropskými zeměmi,…)
Situaci považuji za špatnou, srovnání jsou myslím všeobecně známa, osobně znám nejlépe situaci mezi britskou levicově orientovanou střední třídou, a té jsme bohužel stále velmi vzdáleni. Příčiny jsou také velmi komplexní a pokud vím, českou genderovou sociologií pečlivě zkoumány interpretovány, problém není v nedostatku informací či vědění, ale v jeho šíření. Právě proto velmi oceňuji Fórum 50%. Považuji jeho činnost za velmi důležitou.
Jaký by byl podle vás ideální stav účasti žen na politice?
Za ideální bych považoval stav, kdy všechny ženy ochotné a schopné veřejně participovat by mohly bez morálních zábran, sociálních předsudků či stereotypů většinové společnosti svobodně prosazovat svoji kompetenci ve veřejné i politické sféře.
Ovlivňuje podle vás menší percentuální zastoupení žen, než mužů nějak výslednou podobu politiky?
Domnívám se, že nepochybně ANO, i když je to obtížné dokazovat. Myslím, že třeba regulace kouření ve veřejné sféře by mohla být takovým příkladem.
Myslíte si, že by větší zastoupení žen mohlo nějak ovlivnit podobu politické scény a pokud ano, v čem? Mělo by to podle vašeho názoru i nějaký dopad na českou společnost?
Nepochybně ano, problematiku nesleduji tak detailně, ale jen namátkou jistě v otázkách rodinné a zdravotní politiky, pracovního práva, v otázce regulace reklamy, kouření, v otázkách ochrany spotřebitele aj. Víme například, že ženy více dbají o své zdraví než muži.
Jaký je váš názor na zavádění kvót pro ženy? Proč? Jakou podobu by tyto kvóty měly případně mít? (Zda na kandidátních listinách, kolik procent, atd.)
Rozhodně bych to zkusil, bylo by to jistě lepší, než nedělat nic. Zrušit se to dá vždycky. Princip zipu považuji za příkladný, ale jakoukoli formu kvót bych považovat za hodnou experimentu.
Některé politické strany si kvóty stanovily dobrovolně, ale nedaří se je vždy naplňovat. Považujete kvóty za dostačující opatření?
Samy o sobě rozhodně ne, důležitá je také anti-diskriminační legislativa a hlavně její vymahatelnost. Důležitý je také tlak zdola, ze strany občanské společnosti. Problém vidím také ve veřejné komunikaci a masmédiích, která často - z pohledu genderové problematiky - komunikují neeticky. Za důležité považuji také genderové vzdělávání v předškolním věku i na dalších stupních, ale v předškolním je nejefektivnější. Otázka genderové vzdělávání v předškolním věku u nás téměř není veřejně tematizována.
Máte nějaké připomínky, něco, co byste chtěl dodat?
Jak jsem již zmínil, za nezbytný považuji také intenzivní tlak zdola, ze strany občanské společnosti. Bylo by skvělé, kdyby tento tlak dále posílit a snažil bych se například povzbudit gendrová sdružení a organizace, aby ještě častěji než doposud iniciovaly trestní oznámení (či občanskoprávní spory) třeba v otázkách regulace reklamy, jejichž velké množství je dle mého názoru - a rozhodně se nepovažuji za moralistního puritána - v rozporu s dobrými mravy. Jak říká náš právní řád, reklama, jež odporuje dobrým mravům, má být odstraněna a její poskytovatel eventuálně pokutován. Formovat právní (i morální) řád iniciací a účastí v soudních sporech je možná ještě účinnější, než tlačit na legislativní změny. Přál bych také genderovým organizacím, aby se jim dále dařilo profesionalizovat i zefektivňovat své lobbistické i PR aktivity.
