PhDr. Jaromír Jermář
Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor historie - etnografie. Od roku 1980 pracoval jako historik a etnograf v mladoboleslavském muzeu.V roce 2005 byl uvolněn pro funkci krajského zastupitele. V říjnu 2006 se stal senátorem za obvod Mladoboleslavska a Turnovska za ČSSD. V listopadu 2006 se stal místopředsedou senátního Výboru pro vzdělání, vědu, kulturu, lidská práva a petice a zároveň místopředsedou senátorského klubu ČSSD.
Zdroj: Wikipedie
Považujete zastoupení žen v politice za téma pro českou politickou scénu významné, nebo za okrajovou záležitost? Proč?
Zastoupení žen v politice určitě považuji za významné téma. Bohužel, jedná se o téma, které kvůli naléhavosti např. ekonomických nebo sociálních témat, nemá dostatek prostoru. Ženy tvoří polovinu naší společnosti, avšak jejich zastoupení v politice je podstatně nižší. Podle mě je důležité, aby měly odpovídající vliv na rozhodování v politice.
Jaký je Váš názor na současné zastoupení žen a mužů v české politice?
Počet žen je podle mého názoru jednoznačně nedostatečný. Podívejme se např. na naši současnou vládu, kde je jediná žena.*
Existuje podle Vás nějaký ideální stav účasti žen v politice? Jaký by podle Vás byl?
Jedna otázka je výsledný stav. Ten by měl podle mě odpovídat přibližně polovině, jestli to bude 45 procent nebo 52 procent, nerozhoduje. Druhá otázka se týká možností žen zapojit se do politiky. Ideální stav by pro mě byl, pokud by ženy měly stejné příležitosti jako muži. Bohužel, v České republice je postavení žen znevýhodněné a ony musí např. volit mezi politikou nebo rodinou. To podle mě neodpovídá rovným příležitostem. Takováto situace však neexistuje pouze v politice, ale ve společnosti obecně. Žena je zde postavena před rozhodnutí kariéra vs. rodina.
Ovlivňuje podle Vás současné menší percentuální zastoupení žen nějak výslednou podobu politiky?
Ano, ovlivňuje. Ze své vlastní zkušenosti s politikou vím, že ji ženy v mnoha ohledech více kultivují. Jsou ochotny více naslouchat argumentům a dosahovat kompromisů, které jsou v politice nezbytné. Samozřejmě, že se to nedá říci úplně o všech ženách, ale určitě o větším počtu, než nalézáme u mužů.
Myslíte si, že by větší zastoupení žen mohlo nějak ovlivnit podobu politické scény? Pokud ano, v čem? Mělo by to podle Vašeho názoru nějaký dopad i na českou společnost?
Jsem přesvědčen, že ženy více přispívají k tomu, aby politika byla otevřená, více přiblížená k lidem. Jejich cit pro vnímání potřeb veřejnosti je často lepší než u mužů.
Jaký je Váš názor na zavádění kvót stanovujících, že jednoho pohlaví nesmí být na kandidátních listinách či v orgánech strany zastoupeno méně než ve stanoveném poměru? Proč? Jakou podobu by tyto kvóty měly případně mít?
Kvóty jsou samozřejmě jedním z nástrojů jak zvýšit počet žen v politice, ale nejsou samospasitelné a samotné nic nezmůžou. Co se týká podob kvót, a kde je použít, jsem příznivcem kvót u zastoupení žen v rámci orgánů stran i na kandidátních listinách.
Některé politické strany si kvóty stanovily dobrovolně, ale nedaří se je vždy naplňovat. Navrhoval byste nějaká jiná opatření?
Jak jsem již zmínil, kvóty nejsou zdaleka dostatečné. Zde nejvíce pokulhává vnitrostranická práce. Pokud strany a jejich vedení budou vypadat jako pánské kluby, tak je logické, že se do podobného prostřední ženy nepohrnou. Přeci jenom, kdo z pánů by se hrnul do klubu dámského.
Myslíte si, že jsou i jiné cesty ke zvýšení participace žen v politice? Jaké? Upřednostňujete některou Vy osobně?
Domnívám se, že participace žen v politice je neodmyslitelně spojena s možnostmi žen v jejich pracovním životě. Máme ještě dlouhou cestu před sebou, abychom narovnali příležitosti mezi ženami a muži. Takže věci jakými jsou systém školek, včetně školek na pracovišti, rodičovských dovolených pro matky i otce, role ženy v české domácnosti, hrají z dlouhodobého hlediska významnou roli v umožnění zvýšení participace žen v politice. Jedná se o věci, které nemusejí na první pohled souviset s politikou, ale přesto ji ovlivňují.
