prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc.
V roce 1979 absolvoval Lékařskou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně. Roku 1992 obdržel titul CSc., v roce 1998 po habilitaci titul docenta a roku 2003 profesora.V současné době působí jako český politik (nestraník za ČSSD) a lékař, senátor za obvod č. 55 - Brno-město, bývalý děkan LF MU a ředitel Masarykova onkologického centra v Brně.
Zdroj: Wikipedie
Považujete zastoupení žen v politice za téma pro českou politickou scénu významné, nebo za okrajovou záležitost? Proč?
Zastoupení žen v politice je významné téma, protože může ovlivnit styl politiky, priority a hodnotové žebříčky i způsoby řešení problémů ve správě věcí veřejných.
Jaký je Váš názor na současné zastoupení žen a mužů v české politice?
Zastoupení žen je u nás zejména ve vrcholové politice relativně nízké.
Existuje podle Vás nějaký ideální stav účasti žen v politice? Jaký by podle Vás byl?
Biologicky, sociálně a psychologicky by byla ideální proporce žen a mužů v politice 50 : 50. Ideálu nemusí být z řady důvodů dosaženo, ale aspoň třetinové zastoupení žen v politice by mělo být aktivně podporovaným standardem civilizovaných demokratických zemí.
Ovlivňuje podle Vás současné menší percentuální zastoupení žen nějak výslednou podobu politiky?
Samozřejmě ovlivňuje. Ženy a muži mohou vnímat priority i řešení problémů odlišně. To by však mělo být obohacením a přínosem, nikoli komplikací. Současná prevalence řešení silových, výkonových a krátkodobě efektních není vůbec prospěšná ani ideální. Staří Číňané by hovořili o nerovnováze a převaze jangu nad jinem.
Myslíte si, že by větší zastoupení žen mohlo nějak ovlivnit podobu politické scény? Pokud ano, v čem? Mělo by to podle Vašeho názoru nějaký dopad i na českou společnost?
Mohlo by vést k obohacení politiky o další pohledy na řešení mnohých problémů, zejména týkajících se běžného života, možná i k větší rovnováze a stabilitě.
Jaký je Váš názor na zavádění kvót stanovujících, že jednoho pohlaví nesmí být na kandidátních listinách či v orgánech strany zastoupeno méně než ve stanoveném poměru? Proč? Jakou podobu by tyto kvóty měly případně mít?
Země v demokracii vyzrálejší a zakotvenější pro přiměřené zastoupení žen v politice kvóty asi ani nepotřebují, příkladem mohou být státy skandinávské. Naopak v některých velmi lidnatých demokratických zemích i s dosud velmi tradičním způsobem života, jako je třeba Indie, už dbají na 30%-ní kvótu účasti žen v politických funkcích. Sám jsem se o tom letos osobně přesvědčil, a to i při jednáních s prezidentkou Indické republiky, předsedkyní dolní komory indického parlamentu i předsedkyní nejsilnější opoziční parlamentní strany. Problémem u nás ovšem zůstává, že samy některé ženy již v politice angažované, a to zejména z pravicových stran, ustavení kvót zpochybňují či odmítají. Nepochybně by ženy měly být ve svých snahách aktivnější, ač chápu, že zejména v mateřském věku je ně angažovanost obtížnější, v řadě případů ovšem i pohodlnější, spolehnou-li se na drtivě mužskou reprezentaci. Ta však potom nemusí naplňovat jejich představy o prioritách života.
Některé politické strany si kvóty stanovily dobrovolně, ale nedaří se je vždy naplňovat. Navrhoval byste nějaká jiná opatření?
Je to jen dokladem, že problém není ani tak v mužském odmítání vyšší angažovanosti žen, ale v ženách samotných. Možná v jejich sebevědomí, možná v jistém pohrdání správou věcí veřejných na úkor svých vlastních, rodinných a bližších, možná také v určité navyklé odevzdanosti, možná i v pohodlí, kterou dominance úspěšných mužů rovněž někdy poskytuje.
Myslíte si, že jsou i jiné cesty ke zvýšení participace žen v politice? Jaké? Upřednostňujete některou Vy osobně?
Není důvod, proč by měly být cesty a formy participace žen a mužů v politice nějak odlišné.
