Rezoluce Rady Evropy č. 1489 (2006)
Mechanismy k zajištění účasti žen v rozhodovacích procesech
1. Navzdory pokroku, kterého Evropa dosáhla v oblasti zlepšování rovných příležitostí a práv žen a mužů, si Parlamentní shromáždění Rady Evropy všímá přetrvávající nízké míry zastoupení žen v rozhodovacích funkcích. Ženy jsou v Evropě nadále nedostatečně zastoupeny jak v národních, tak regionálních parlamentech, místních zastupitelstvech a správách, stejně jako na zodpovědných pozicích v politických stranách, službách státu a v průmyslu.
2. Parlamentní shromáždění považuje vyrovnanou účast žen a mužů v rozhodovacích funkcích za jeden z nezbytných předpokladů zlepšení fungování demokracie a společnosti, stejně jako respekt k právům žen, jejich finanční nezávislost a vzdělání, a to v kontextu společné odpovědnosti žen a mužů. Pokračující nedostatečné zastoupení žen při přijímání politických a ekonomických rozhodnutí odráží základní demokratický deficit jak v členských zemích Rady Evropy, tak v širším mezinárodním kontextu.
3. Přijetí legislativy, akčních plánů nebo zavedení institucionálních mechanismů zacílených na rovné příležitosti žen a mužů zřídka vede k reálnému zvýšení účasti žen při přijímání rozhodnutí na nejvyšší národní a mezinárodní úrovni. Pro mnoho evropských zemí není genderová rovnost prioritou a i tam, kde je zákaz diskriminace žen vtělen do legislativy, není vždy plně uveden do praxe. To znamená, že legislativa týkající se genderové rovnosti nebo vyrovnaného zastoupení doposud jen zřídka přinesla očekávané výsledky.
4. Přetrvávající stereotypy a tradice nebo diskriminace v oblasti přístupu na pracovní trh či do politického života – a „kariérní postup“ ve zvolené profesi – představují mnohé z překážek pro účast žen v rozhodovacích procesech. Jen málo členských států splnilo cíle vytyčené v Doporučení Komise ministrů Rec(2003)3, které se týká vyrovnané účasti jak žen, tak mužů na politickém a veřejném rozhodování. Především pak v tom, že „zastoupení buď žen, nebo mužů by v jakémkoliv rozhodovacím orgánu politického nebo veřejného života nemělo klesnout pod 40 %“.
5. Shromáždění je nyní přesvědčeno, že je třeba ztracený čas nahradit. S ohledem na nedostatečné zastoupení žen v rozhodovacích orgánech, musí být pozitivní opatření naléhavě prosazována, neboť doposud přijatá opatření ke zvýšení účasti žen v rozhodování měla jen omezený dopad. Rada Evropy a její členské státy proto musí přesně určit potřebné mechanismy a příklady dobré praxe vedoucí k implementaci Doporučení Rec(2003)3 a upozornit evropské rozhodovací orgány i veřejnost na nutnost účasti žen na rozhodování.
6. Shromáždění proto vyzývá Radu Evropy, členské státy a pozorovatele, aby:
6.1. vytyčili cíle k dosažení vyrovnanému zastoupení žen a mužů v rozhodovacích procesech s počátečním cílem alespoň 40% žen ve všech vládních a volených orgánech;
6.2. si byli této situace vědomi, považovali implementaci Doporučení Komise ministrů Rec(2003)3 za prioritní záležitost, která nemůže být v praxi úspěšná, aniž by byly vytvořeny a posilovány národní a mezinárodní mechanismy prosazující vyrovnanou účast žen a mužů v rozhodovacích procesech, a aniž by se toto pomocí gender-mainstreamingu stalo prioritou všech ministerstvech;
6.3. zajistili genderově vyrovnanou účast při mezinárodních delegacích;
6.4. monitorovali a hodnotili vývoj sbíráním, analyzováním a šířením kvantitativních a kvalitativních dat týkajících se žen a mužů na všech úrovních rozhodovacích pozic ve veřejném i soukromém sektoru a dále každoročním zveřejňováním počtu žen a mužů zaměstnaných na různých úrovních státní správy;
6.5. zvyšovali uvědomělost médií v otázkách genderové rovnosti s ohledem na roli, kterou hrají při formování veřejného mínění týkajícího se místa žen ve společnosti a s ohledem na to, jaký dopad má mediální obraz žen na míru jejich účasti ve veřejném a politickém životě;
6.6. zapojili nevládní organizace do informačních kampaní;
6.7. podporovali přístup žen k rozhodování ve všech sférách veřejného života rozbitím „skleněného stropu“;
6.8. posílili institucionální mechanismy;
6.9. vybídnutím k včasné přípravě smlouvy o volební rovnosti, kterou navrhuje Parlamentní shromáždění ve svém Doporučení č. 1676 (2004) o účasti žen ve volbách, revidovali pravidla, procedury a pokud to je nezbytné i volební systémy tak, aby tyto zohlednily dimenzi genderové rovnosti s výhledem na dosažení minimálně čtyřicetiprocentního zastoupení žen v parlamentech a dalších volených orgánech do roku 2020;
6.10. přiznali finanční pobídky těm politickým stranám, které dosáhnou minimálně čtyřicetiprocentního zastoupení žen ve stranických rozhodovacích orgánech a mezi zvolenými kandidáty/kandidátkami;
6.11. brali v potaz dimenzi rovnosti při přijímání státních, regionálních a místních rozpočtů;
6.12. zajistili patřičnou implementaci stávající legislativy týkající se strategie gender-mainstreamingu;
6.13. přijali rámcový zákon a vládní program týkající se genderové rovnosti, zavedli systém hodnotící implementaci tohoto zákona a vládního programu a zajistili jejich decentralizované zavádění do praxe;
6.14. jmenovali specialistu/specialitku na problematiku genderové rovnosti do zprostředkujících orgánů;
6.15. zajistili, že si veřejné instituce stanoví rozumné cíle k zajištění poměrného čtyřicetiprocentního zastoupení žen v nejvyšších pozicích za účelem odstranění jakékoliv nerovnovážnosti v zastoupení žen a mužů;
6.16. prosazovali účast představitelů/představitelek občanské společnosti – především těch s hlubokým zájmem o problematiku genderové rovnosti – ve všech politických debatách a vytvořili tak pro ženy „most“ mezi občanskou společností a politickým životem;
7. Shromáždění vyzývá všechny národní a regionální parlamentní orgány, aby zřídili komise pro rovnost mezi ženami a muži.
8. Shromáždění přijalo rozhodnutí o zajištění plné implementace principů vyrovnané účasti žen a mužů v rozhodovacích procesech v Radě Evropy a jejích orgánech a institucích, a proto se rozhodlo:
8.1. znovu potvrdit své Rezoluce č. 1366 (2004) a č. 1426 (2005) o čekatelích/čekatelkách u Evropského soudu pro lidská práva, ve kterých rozhodlo, že nebude brát na vědomí takové seznamy čekatelů/čekatelek, které nebudou zahrnovat alespoň jednoho čekatele/jednu čekatelku (každého pohlaví), vyjma případů, kde čekatelé/čekatelky patří k pohlaví, které je u soudu nedostatečně zastoupeno, tzn. zastoupeno méně než 40 % z celkového počtu soudců a soudkyň;
8.2. ve spolupráci se subjekty zabývajícími se příslušnými volebními principy vypracovat zprávu o způsobech, jak převést do praxe poměrné zastoupení obou pohlaví u kandidátů/kandidátek do Evropského výboru pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, na postech Komisaře pro lidská práva, generálního tajemníka, náměstka generálního tajemníka Rady Evropy a generálního tajemníka Parlamentního shromáždění;
8.3. pokračovat v zavádění Rezoluce 1348 (2003) o genderově vyrovnaném zastoupení v Parlamentním shromáždění a toto posilovat závaznými ustanoveními a v případě nutnosti vypracovat dodatky k procedurálním pravidlům parlamentního shromáždění;
8.4. podporovat společnou práci poslankyň nad rámec a mimo rámec národních a politických členění a dále v rámci neformálních skupin poslankyň Parlamentního shromáždění, a to za účelem zvýšení jejich zastoupení na zodpovědných pozicích jako jsou předsedkyně komise, předsedkyně subkomise a předsedkyně národní delegace a podporovat je při jejich ucházení se o parlamentní zpravodajství a dále je přidávat na seznam řečníků/řečnic;
8.5. vyzvat Kancelář Parlamentního shromáždění k předložení návrhů na řešení problémů zjištěných Komisí pro rovné příležitosti žen a mužů, především nedostatečného zastoupení žen v kancelářích politických uskupení, národních delegací a komisí a dále nedostatku žen-parlamentních zpravodajek;
8.6. podporovat politická uskupení tak, aby brala ohled na princip rovných příležitostí při jmenování členů/členek komisí a mluvčích jednajících jejich jménem při debatách;
8.7. podporovat národní delegace při jmenování více žen na post Místopředsedkyně parlamentního shromáždění a předsedkyň národních delegací samotných;
8.8. podporovat komise při jmenování více žen na post parlamentních zpravodajek.
