Před časem jsme informovali o projednávání návrhu zákona Stanislava Polčáka, Petra Gazdíka, Heleny Langšádlové, Jana Chvojky, Jiřího Petrů, Stanislava Křečka, Milady Halíkové, Jany Suché a Otta Chaloupky. Skupina poslanců a poslankyň navrhovala, aby kandidujícím v krajských volbách stačilo k "přeskočení" na první místo kandidátní listiny pouhých 5 % všech hlasů pro danou stranu oproti stávajícím 10 %. Sjednotila by se tak pravidla pro volby do Poslanecké sněmovny a krajských zastupitelstev, na což poukazovala i důvodová zpráva.
Ačkoli návrh nakonec schválen nebyl, přesto se změny v preferenčním hlasování nejspíš dočkáme už letos. Senátoři a senátorky totiž k normě měnící hranice senátních obvodů připojili pozměňovací návrh, který říká, že kandidátům a kandidátkám na krajské zastupitelky a zastupitele bude nově stačit k dosažení mandátu pouze pět procent preferenčních hlasů namísto deseti. Poslanecká sněmovna návrh podpořila, nyní se tak čeká pouze na podpis prezidenta republiky. Změna by znamenala značné omezení vlivu politických stran na obsazení mandátů konkrétními lidmi.
Ve volbách do Sněmovny v roce 2010 jsme viděli, že se voličkám a voličům podařilo (s přispěním kampaní různých občanských inicitaiv) zamíchat pořadím na kandidátních listinách. Posílení vlivu preferenčních hlasů mělo vliv i na počet zvolených žen. Historicky nejvyšší zastoupení žen ve Sněmovně bylo z velké části způsobeno právě preferenčními hlasy - díky nim bylo zvoleno celkem 14 poslankyň. Lze se tedy domnívat, že větší posílení vlivu preferenčního hlasování by mohlo pomoci dále zvyšovat počet žen v politice.
Právě v tom se však zároveň skrývá i možné nebezpečí spojené s navrhovanou změnou zákona. Již po sněmovních volbách se začaly ozývat hlasy, že při současném nastavení není potřeba ženy do politiky dostávat nijak "uměle" (zejm. pomocí kvót), protože voliči a voličky mají dostatečně účinný nástroj k tomu, aby zvolili více žen. Výzkumy sice dlouhodobě ukazují, že veřejnost má zájem o větší zapojení žen do politiky, nelze se však spoléhat na to, že všichni budou na základě tohoto přesvědčení udělovat své preferenční hlasy.
Spoléhání na preferenční hlasy je značně nejistým a nesystémovým nástrojem, jak zajistit vyšší zastoupení žen v politice. Posílení vlivu preferenčního hlasování je jistě užitečným nástrojem, jak dát občankám a občanům možnost zvolit si své konkrétní zástupce a zástupkyně a motivovat je k většímu zájmu o věci veřejné, zároveň je však potřeba upozornit na skutečnost, že jej není možné považovat za účinné a spolehlivé opatření směřující ke zvýšení podílu žen na rozhodování.
