Do pražské komunální politiky vstoupila členka lidové strany Daniela Rázková před třemi lety. „Chtěla jsem něco změnit k lepšímu myslím, že se mi to částečně povedlo,“ říká žena, která působí v zastupitelstvu Prahy 12 a do sněmovních voleb jde v hlavním městě na osmém místě lidovecké kandidátky.
Sama ví, jak je to těžké, prosadit se ve vrcholné politice: pokud nedostane rekordní množství preferenčních hlasů, do sněmovny ještě letos nepronikne. Přesto se přihlásila spolu s další desítkou žen na přípravný kurs pro političky, který se konal v sobotu v Praze.
„Pořád se chci v profesi zlepšovat. Mým snem je Senát nebo sněmovna. Nyní ale ještě zvažuju kandidaturu do magistrátní politiky,“ vyprávěla Daniela Rázková, která má tři dcery. „I těm se moje profese líbí a možná jednou do politiky také vstoupí.“
Právě přípravný kurs pro političky, kterého se mohly zúčastnit i ženy, které politiku nikdy nedělaly, má účastnice dostatečně na tuto profesionální dráhu připravit. Kromě toho, že si osvojí komunikační dovednosti a naučí se spolupracovat v týmu, si dokonce vypracují i svůj volební program.
„Dozvěděla jsem se plno zajímavých postřehů napříč politickým spektrem. Přítomné byly například sociální demokratky, členky Strany zelených nebo evropské demokratky,“ popisovala lidovkyně.
První lekce kurzu Občanského sdružení Fórum 50% se poprvé konala právě tuto sobotu od osmi ráno do půl druhé odpoledne v knihovně organizace Gender Studies. Pokračovat bude ještě dvakrát příští měsíc. „Setkali jsme se s velkým zájmem i přesto, že je to časově velmi náročné. Kromě teoretické části bude následovat i dvacetihodinový mentoring a praxe u některé z komunálních političek. Myslím, že to ženy dobře připraví na politickou scénu, ve které je stále méně žen,“ tvrdila Miluš Kotišová, koordinátorka projektu Fóra 50%.
To potvrzuje i nedávno zveřejněný průzkum této organizace: zastoupení žen v parlamentu po červnu nejspíš ještě klesne. Podle aktuálních předvolebních průzkumů veřejného mínění podíl poslankyň se může dokonce snížit ze současných 17 procent na 14 procent.
Tři politické strany ODS, KDU-ČSL a KSČM nominovaly shodně po dvou ženách na pozici krajského lídra z celkem čtrnácti volebních krajů, ČSSD jen jednu. Mimoparlamentní Strana zelených postavila do čela krajů čtyři ženy.
I přesto, že ženy tvoří zhruba 30 až 50 procent členské základny politických stran, jejich podíl nominací na kandidátkách parlamentních stran je nízký, pohybuje se zhruba mezi 20 až 26 procenty.
Rozhodujícím momentem, aby měly ženy-političky vůbec šanci na zvolení, je pořadí na kandidátce. U velkých stran je to pouze prvních pět nominovaných. Zatímco ODS, ČSSD a KDU-ČSL nominovaly do pátého místa v průměru 10 žen, komunisté umístili na prvních pěti pozicích celkem 22 žen.
Procentuální podíl žen ve sněmovně za posledních deset let nepatrně vzrostl. V parlamentních volbách v roce 1992 to bylo kolem patnácti procent, o čtyři roky později pak čtrnáct a půl procenta. V posledním složení sněmovny ženy tvořily šestnáct a půl procenta.
Petra Benešová
