deník Právo
Zavedení kvót na volebních kandidátkách bude nezbytné, mají-li se ženy ve větší míře zapojit do politiky. Tvrdily to účastnice sobotního setkání občanského sdružení Fórum 50 procent. To chce změnit dnešní situaci v české politice, aby ženy nebyly vinou nedostatečné účasti v zastupitelstvech i v parlamentu prakticky vyloučeny z rozhodovacích procesů.
Z parlamentních stran přišla na setkání ale pouze zástupkyně KDUČSL. O prosazení žen se v politických stranách asi moc nemluví, soudě aspoň podle místopředsedkyně ODS Miroslavy Němcové. Ta si totiž, jak řekla v nedělních Otázkách Václava Moravce ČT, nedovede představit, že by zákon zavazoval voliče ke kvótám. Co kdyby se voliči do kvóty nestrefili, co pak, znejistěla Němcová. To by pak ty volby byly neplatné?
Příští rok v lednu uplyne sto let od zavedení všeobecného volebního práva. Do té doby směly být ženy voleny jen jako vdovy po velkostatkáři, spravující zděděný majetek. Ovšem v říšském sněmu musely být zastoupeny zmocněncem.
Buďme ODS vděčni, že je modernější. Ani Miroslava Němcová nemá nic proti ženám v politice, jen si nemyslí, že by jejich větší podíl v parlamentu zlepšil politickou kulturu. Další účastnice televizní debaty Jana Bobošíková zase mínila, že ženy lze přece ve volbách preferovat přednostními hlasy - každý volič má k dispozici dva! - a vytáhnout je ze spodu kandidátky, kam je jejich strana vykázala, aby mohla říkat, že má na kandidátce například třetinu žen.
Petra Buzková (ČSSD) v televizi uvedla, že větší podíl žen zlepšuje politickou a pracovní kulturu jakéhokoli kolektivu. Řekla také, že kdyby bylo ve Sněmovně 83 procent žen (dnes je tam právě tolik mužů), prosazovala by, aby se zvýšil podíl mužů. ČSSD ukazuje, že patří do EU. To, že rovnovážné zastoupení žen a mužů je výrazným prvkem demokratizace veřejného života, neuvedl však nikdo.
Ale ani osvícená Buzková se nezastávala kvót, jimiž by zákon vymezil podíl mužů a žen, tedy oddělených kandidátek, jako je tomu třeba ve Švédsku. Doporučuje, aby politické strany si přístup žen do funkcí a na kandidátky upravily vnitřními pravidly, což se už v některých stranách děje.
Zákon by měl podle Buzkové strany jen povzbuzovat k pozitivní motivaci, jako ve Francii. Tam se podle ní za mandát pro ženu dostane od státu více peněz než za mandát muže. Strana tu platí i mírnou pokutu, pokud její kandidátky nejsou podle pohlaví vyvážené. Pozitivní motivace není tu ale příliš účinná, žen je v Národním shromáždění stále jen 12 procent.
Ke kvótám pošvédsku nebo aspoň podle francouzského způsobu s citelnějšími finančními důsledky má ČR dosud daleko. Od dob vdov-velkostatkářek uplynulo jen sto let a po 40 let jsme slýchali, jak jsou ženy u nás emancipované. I proto je česká společnost proti kvótám pro ženy, tohoto termínu se přímo bojí.
Pravidla přitom mění atmosféru ve stranách. Tam, kde je mají, jich často ani nemusejí použít, proces volby žen a jejich zařazení na kandidátky začíná dříve než v primárkách. Kvóty samy důstojnost ženy nesnižují, pomáhají jen dosáhnout nápravu.
Autor: Petr Uhl, Právo, 24. duben 2006
