Otcovská dovolená - velké téma nejen ve Skandinávii

„Rovnoprávnost je více otců na rodičovské dovolené“. Tak zní hlavní teze i titul analytické studie, kterou koncem loňského roku vydal dánský Institut pro lidská práva, a která je dosud nejobsažnějším shrnutím mnoholetých debat na téma otcové a jejich práva a povinnosti vůči novorozeným potomkům. Studie se ale také zabývá současnou situaci dánských otců a srovnává ji s výsledky, kterých v této oblasti dosáhly ostatní severské státy. Autor Ask Hesby Krogh kriticky hodnotí současný stav, protože ten koliduje s jinak víceméně úspěšnou politikou genderové rovnosti a staví Dánsko na poslední místo ve Skandinávii.

„Dánsko pokulhává za ostatními státy a práva dánských otců na dovolenou po narození dítěte jsou nejslabší ve Skandinávii,“ zdůrazňuje se ve studii. Dánští otcové mají totiž ze zákona zaručeny jen dva týdny otcovské dovolené, což je výrazně méně než v okolních zemích. Kromě toho se mohou dělit s matkami o 32 týdnů rodičovské dovolené, ale této možnosti mnozí nevyužívají a přenechávají péči o dítě svým partnerkám. Podíl otců byl podle posledních dostupných statistik jen 7,2 procenta, dánští tatínkové tedy summa summarum tráví se svými novorozenci podstatně méně času než většina jejich sousedů. Podle nejnovějších statistik je to včetně dvou zákonem daných týdnů méně než desetina z celkové placené rodičovské dovolené, která je v Dánsku 52 týdnů. Zbylých 18 týdnů má garantováno matka, z toho čtyři před porodem.

Jak je řešena rodičovská/otcovská v různých severských zemích?

Zdroj: Parental leave, childcare and gender equality in the Nordic countries (2011)

Otcové ve Finsku a Švédsku mají zaručeny dva „papa-měsíce“, v Norsku dva měsíce plus jeden týden a na Islandu, který jasně vede, tři a půl měsíce. Od příštího roku budou mít islandští otcové dokonce právo na pět měsíců z celkových deseti, na které má rodina nárok. Tak to alespoň navrhuje vládní plán. Z delších otcovských dovolených plyne logicky i větší podíl otců na celkové rodičovské dovolené, který je ve Švédsku 23,7 procent, v Norsku 27,5 procent a na Islandě více než třetina celého období. Finští otcové jsou na tom zhruba stejně jako ti dánští, i když mají garantovanou delší dovolenou. Ve Finsku podle některých průzkumů prý hraje velkou roli tradiční role matky jako hlavní pečovatelky o dítě. Otcovská dovolená se nedá převést na matku. Pokud si ji otcové nevyberou, rodina o ni prostě přijde.

V Dánsku se délka otcovské diskutuje už mnoho let, současná vláda v zásadě prodloužení placeného "tatínkovského" volna podporuje stejně jako odbory, ale rozdíly v právech rodičů na péči o novorozence přetrvávají. „Podle názoru Institutu existují seriózní argumenty pro názor, že uzákonění práv otců přispívá k větší rovnosti žen a mužů jak v rodině, tak na pracovním trhu,“ píše se dále v analýze.

Otcovská prospívá rodičům i dětem

Různé aspekty rodičovské dovolené jsou evergreenové téma i v ostatnich skandinávských zemích, protože, jak plno lidí říká, péči o děti je možné vylepšovat do nekonečna. A podle názoru nejen mnohých rodičů, ale i řady renomovaných odborníků, by se především měla posilovat role otců. „Cesta vpřed vede přes zákonem zaručenou otcovskou dovolenou,“ konstatuje další analytická studie, „Fatherhood in the Nordic Welfare States“, která vyšla v loni v listopadu a je složena z příspěvků 26 vedců a vědkyň z ruzných zemí. Otcové by podle nich měli trávit co nejvíc času se svými novorozenci a intenzivně se podílet na každodenní péči o ně. Účast obou rodičů na péči a výchově je dobrá jak pro vztah mezi rodiči, tak pro vytvoření těsnějšího pouta mezi otcem a dítětem. A právě zákonem zaručená otcovská dovolená je hlavním předpokladem pro to, aby se moderní aktivní otec stal běžným fenoménem.

O autorce Daně Schmidt 

Články o inspiraci ze Skandinávie pro Vás připravuje novinářka Dana Schmidt. Narodila se v roce 1943 v Praze. Vystudovala FF UK (obor germanistika a bohemistika), v roce 1967 se po sňatku s dánským občanem odstěhovala do Dánska, kde několik let učila češtinu na katedře slavistiky místní univerzity v Aarhusu. Později vystudovala novinařinu na Vysoké škole žurnalistiky (Danmarks Journalisthøjskole). Po většinu své novinářské kariéry pracovala v prestižních novinách Politiken - jednom z hlavních deníků Dánska a Skandinávie vůbec. Po odchodu do důchodu žije v Praze, několik měsíců v roce však tráví v Dánsku se svým synem a vnoučaty. Dodnes se příležitostně věnuje psaní článků.

Sdílejte s přáteli