Generální tajemník OSN Ban Ki-moon teď musí co nejdříve dopracovat detaily fungování orgánu a předložit návrh jeho mise, mandátu, struktury a financování Valnému shromáždění. Ve svém tiskovém prohlášení uvedl, že vznik orgánu nebude zdržovat. Ban Ki-moon rovnost žen a mužů v rámci struktury OSN podporuje, během jeho působení vzrostl počet žen na vedoucích pozicích o 40 %. Dá se tedy předpokládat, že orgán by mohl vzniknout relativně brzy.
Organizace žen po celém světě rezoluci vítají, tisková zpráva kampaně GEAR dokonce hovoří o "historickém momentu, který se může stát začátkem nové éry na poli práv žen na celém světě." Na druhou stranu však ani po třech letech vyjednávání o organizační struktuře, pravomocích a šíři záběru agendy, stále není jasné, zda orgán bude mít dostatečný mandát a zda bude mít dostatek finančních zdrojů. Ženské organizace proto s napětím očekávají, jak konkrétně bude orgán fungovat. Na přijetí rezoluce a posouzení jejího dopadu na ČR jsme se zeptaly zástupkyně ředitelky české Gender Studies, Alexandry Jachanové Doleželové:
Co si o přijetí rezoluce myslíš?
Skutečnost, že OSN schválila rezoluci o vzniku nového orgánu na podporu genderové rovnosti, považuji hlavně za velký úspěch mezinárodního ženského hnutí a neziskových organizací obecně. Celá GEAR kampaň vznikla z iniciativy zástupkyň NNO, které ji v roce 2006 iniciovaly. To, že valné shromáždění OSN schválilo tuto resoluci je pro mě znakem, že lobování za ženská práva na mezinárodní úrovni má smysl, může být úspěšné a ukazuje to na aktivismus ženského hnutí na mezinárodní úrovni.
Je přijetí rezoluce nějakým způsobem relevantní pro genderový sektor v ČR?
To zatím nedokážu posoudit. Instituce, které se prozatím věnovaly genderové rovnosti v OSN, se věnovaly aktivitám v rozvojovém světě. A to je dobře, protože je velmi důležité, aby rozvojová spolupráce zohledňovala genderový rozměr - aby se ženy staly součástí mírových procesů, měly možnost být ekonomicky aktivní apod. Velmi důležitou agendou je taky pomoc obětem sexuálního násilí a násilí na ženách obecně.
Ale i pro ČR by tento orgán měl mít smysl. Mohl by se např. důkladněji věnovat tomu, zda členské země plní závazky smluv, ke kterým se zavázaly, ať už jde např. o Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen nebo Pekingskou akční platformu či např. resoluce týkající se právě zapojení žen do mírových procesů. To ale bude záležet na agendě instituce a jejím rozpočtu.
Ženské organizace po světě o té rezoluci hovoří jako o potenciálním milníku na poli práv žen, souhlasíš s tímto tvrzením?
S hodnocením bych ještě chvilku počkala. Důležité bude, jaký bude rozpočet instituce, zda bude v hierarchii opravdu dostatečně vysoko, jak bude vypadat celá její struktura a kdy instituce vznikne. Každopádně ale za mimořádné pokládám skutečnost, že Valné shromáždění tuto resoluci schválilo a to i přes to, že se budou muset navýšit příspěvky členských zemí. Jak už jsem řekla, považuji to za mimořádný úspěch všech organizací a jednotlivců, kteří do GEAR kampaně věnovali svůj čas.
Pro bližší informace OSN o stavu ženských práv a genderové rovnosti více zde.