V době předvolební kampaně si už lidé zvykli na to, že se politické strany předhánějí ve slibech voličkám a voličům, které jsou často nesplnitelné a po volbách si na ně už nikdo ani nevzpomene. Trumfují se v tom, kolik peněz kdo přidá rodinám, o kolik se navýší porodné či podpora školství. Někdy má člověk skoro dojem, že rozhodnutí, koho volit, se v pojetí politiků odvíjí od toho, kdo dá víc. Strany se snaží získat hlasy kde se dá a vehementně se proto vrhají na každé téma, které jim může zajistit voličskou přízeň. Podle všeho to vypadá, že se takovýmto lukrativním tématem stává i zvýšení počtu žen v politice.
O velké překvapení se postaral Cyril Svoboda z KDU-ČSL, když v televizní debatě označil prosazování žen do politiky za jednu ze svých priorit. Zaskočeni byli nejen diváci a divačky, ale dokonce i jeho vlastní strana. A není divu, vždyť mnozí si ještě pamatují výroky pana ministra ohledně postavení ženy, která by měla být podřízená svému muži. Proč ten nečekaný obrat? Opravdu se pan Svoboda rozhodl bojovat za rovné šance žen ve vedoucích funkcích? Své rozhodnutí oznámil ve chvíli, kdy už byly sestaveny volební kandidátky strany. Političky jsou na nich již tradičně zastoupeny velmi slabě, tvoří v průměru jen 21 % všech kandidátů a mezi první pětici nominovaných se jich dostalo ve všech čtrnácti krajích celkem pouze deset. V Praze, kde Cyril Svoboda kandiduje, se nejúspěšnější žena (Markéta Koronthályová) umístila až na čtvrté pozici. Pokud chtěl pan ministr opravdu pro své stranické kolegyně něco udělat, mělo to být v době sestavování kandidátek. Jeho výroky tak působí nevěrohodně, protože teď už se stejně nedá nic změnit. Uvidíme, jestli si na své rozhodnutí vzpomene i po volbách a podpoří ženy v KDU-ČSL. Křesťanští demokraté mají více než 50 % žen ve své členské základně, ve vedení však není jedna jediná. Pokud se nejedná jen o planý volební slib, bude jeho snaha velice vítaná a voličky budou mít skutečný důvod, proč "chtít Svobodu", jak hlásají volební billboardy.
Rovněž ČSSD ve svém volebním programu hlásá, že "nezbytnou záruku rovnosti představuje reálná účast žen na politickém rozhodování", a dokonce chce jít v této věci sama příkladem. Toto prohlášení je v přímém rozporu se skutečným vývojem ve straně. Žen na jejích kandidátkách oproti minulým volbám do Sněmovny ubylo! Sociální demokraté nominovali jen jednu ženu do čela kandidátky z celkem čtrnácti krajských lídrů (Hanu Orgoníkovou v Královéhradeckém kraji), což je nejméně ze všech parlamentních stran, a političky tvoří pouhých 22 % všech nominovaných. Přesto, že ve straně působí nejsilnější ženská frakce- Sociálně demokratické ženy, nemá toto uskupení žádný podíl ve vedení strany a postavení žen na kandidátkách je podobně tristní jako u KDU-ČSL. Pokud toto má být příklad podpory zapojení žen do rozhodovacích procesů, rovných příležitostí obou pohlaví se nejspíš nikdy nedočkáme.
Další stranou, která se chopila tématu žen v politice, je koalice SNK-ED. Na plakátech hrdě oznamují, že jsou jedinou stranou, která má "padesát procent žen na kandidátce". Jenom zapomněli doplnit, že se jedná pouze o jednu kandidátní listinu ze čtrnácti, a to sice pražskou, a navíc první politička (Olga Sedláčková) skončila až na třetím místě. V průměru tvoří ženy jen 24 % všech nominovaných, a ke skutečné paritě proto strana musí ujít ještě pořádný kus cesty. Přesto si zaslouží ocenění za sestavení vyrovnané kandidátky, byť jen v jednom kraji. A kromě toho je nutné dodat, že SNK-ED nejsou jediní, komu se podařilo dosáhnout parity. Strana zelených má v Liberci na kandidátce dokonce 59 % žen, na jižní Moravě 47 % a v Plzni 40 %.
Tím, že Zelení a SNK-ED přišli s kvótami pro uplatnění žen na kandidátkách a obě strany mají na naše poměry nebývale propracovaný program podpory rovných příležitostí, tlačí své větší a starší sestry, aby se také k těmto tématům vyjadřovaly, případně je zařadily do své poltické agendy či dokonce jako předvolební sliby.
Tradičně sociální KSČM přijala doporučení, že v první pětici kandidátů musí být alespoň jedna žena, a nominovala na své kandidátky průměrně 26,5 % političek. Na prvních pěti pozicích se umístilo celkem 22 političek, což je skoro dvakrát tolik než ČSSD a téměř třikrát více než ODS. Z hlediska zastoupení žen se tedy komunisté pohybují někde mezi ostatními parlamentními stranami a mimoparlamentími subjekty.
Nečekaný zájem politických stran o prosazení více žen do politiky by mohl být signálem, že se v naší zemi konečně začnou prosazovat rovné příležitosti i na úrovni rozhodujících společenských pozic. Bohužel je dost pravděpodobné, že se jedná jen o další z prázdných předvolebních slibů. Nakolik politici své rozhodnutí myslí upřímně, se ukáže až po volbách. Bohužel s jejich upřímností už máme své zkušenosti.
Autorky: Lenka Bennerová a Jana Smiggels Kavková, o.s. Fórum 50 %, 22. 5. 2006
