V roce 2022 Tore Bjørgo, Gunnar Thomassen a Jon Strype vydali svou publikaci ‘Harassment and Threats Towards Politicans: A survey of Norwegian parliamentarians, cabinet ministers and executive committee members of political parties and their youth wings’ (v překladu Obtěžování a výhrůžky vůči politikům a političkám: Šetření mezi norskými poslanci/poslankyněmi, ministry/ministryněmi, členy/členkami výkonných výborů politických stran a jejich mládežnických organizací). Trojice autorů má expertizu v oblasti politického násilí, policejních výzkumů a psychometriky – oblasti psychologie, který se zabývá testováním, měřením, vyhodnocováním ad. Projekt byl zahájen v roce 2013, kdy se konal první výzkum zaměřený na tuto problematiku. Další byl proveden v roce 2017 a na ten poslední, uskutečněný v roce 2021 a publikovaný rok následující, se zaměřujeme v následujícím článku.
Jak již ze samotného názvu vyplývá, dokument je výzkumnou zprávou o problematice obtěžování a vyhrožování vůči lidem v norské politice, o jejich zkušenostech a o důsledcích a dopadech nejenom na poškozené, ale i na samotné demokratické procesy.
Na úvod je důležité zmínit, že starost o bezpečnost vládních představitelů a představitelek (včetně ministrů/ministryň a poslanců/poslankyň) je v kompetenci norské Policejní bezpečností služby (PST). V období od října 2017 do října 2018 norská policie zaznamenala 51 případů výhrůžek a nenávistných projevů vůči politikům a političkám. Tento výzkum si tedy dává za cíl poskytnout přehled o četnosti a závažnosti těchto hrozeb a jejich dopadu na životy politiků a političek a přispět tak k lepšímu porozumění hrozbám vůči demokracii. Výsledy výzkumu slouží také jako podklad pro analýzu rizik prováděnou PST.
Co se metodologie týče, pro toto třetí mapování byla respondentská skupina rozšířena o členstvo mládežnických organizací politických stran. Výzkum tak byl zacílen na poslance/poslankyně, ministry/ministryně, členy/členky výkonných výborů politických stran a nově i jejich mládežnických organizací. Celkem bylo rozesláno 387 dotazníků, přičemž celková míra návratnosti dosáhla 53 % s rozdíly mezi jednotlivými skupinami. Konkrétně odpovědělo 47 % poslanců/poslankyň, 45 % ministrů/ministryň, 57 % členů/členek výkonných výborů politických stran a 60 % členů/členek mládežnických organizací.
Zastoupení žen ve výzkumném vzorku přesáhlo 50 %, což je více než jejich zastoupení v parlamentu, kde činí 40,8 %. Ženy tak byly ve vzorku mírně nadreprezentovány. Dotazník zahrnoval základní informace o respondentech a respondentkách a dále pak otázky týkající se nežádoucích incidentů, jejich motivů, reakcí na ně, postupu při jejich nahlašování a sociálních sítí. Cílem hlavní části dotazníku bylo zmapovat nežádoucí incidenty (jejich typ, četnost, délka trvání, místo události atd.), předpokládané motivy a cíle, reakce a důsledky, hlášení incidentů a další opatření, nežádoucí pozornost na sociálních sítích a základní informace o jejich adresátech a adresátkách (pohlaví, členství ve straně, politická role atd.).
Výzkum ukázal, že v roce 2021 zažilo 87 % dotazovaných poslanců/poslankyň a ministrů/ministryň minimálně jednou obtěžující chování v souvislosti se svou politickou aktivitou. Tyto incidenty měly nejčastěji formu obtěžování na sociálních sítích – to uvedlo 70 % respondentů a respondetkek z řad ministrů/ministryň a poslankyň/poslanců. Výzkum také ukázal, že došlo k významnému nárůstu nahlášených výhrůžek ublížením na zdraví, a to z 24 % v roce 2017 na 36 % v roce 2021. Ženy političky (68 %) uváděly větší míru strachu a obav (u mužů to bylo 59 %), navzdory tomu že míra incidentů je mezi oběma skupinami podobná. Členstvo mládežnických organizací uvedlo nejvyšší míru zažívání úzkosti –70 % respondentů a respondentek uvedlo, že zažilo pocity úzkostí a strachu. Za zmínku stojí i poznatek, že jen 18 % dotazovaných upozornilo na incidenty policii nebo PTS a jen 7 % je formálně nahlásilo. Data tedy ilustrují znepokojivý trend nárůstu výhrůžek a obtěžování politiků/političek, což ovlivňuje jak jejich osobní, tak politický život. Zjištění poukazují také na možnou hrozbu pro demokracii v důsledku rostoucího zastrašování politických představitelů/představitelek.
Průzkum dále ukázal, že 46 % poslanců/poslankyň a ministrů/ministryň zaznamenalo závážné případy výhrůžek a obtěžování. Podíl politiků/političek, kteří se kvůli hrozbám zdráhají vyjadřovat určité názory, vzrostl z 3–6 % v roce 2013 na 17–19 % v roce 2021. Zatímco v roce 2013 zvažovalo odchod z politiky kvůli obtěžování 6 % politiků/političek, do roku 2021 tento podíl stoupl na 14 %.
Většina poslanců/poslankyň a ministrů/ministryň (87 %) uvedla, že se setkala s nežádoucími incidenty souvisejícími s jejich politickou činností. Místní politici a političky sice hlásili nižší výskyt vážných výhrůžek (52 %), ale jejich důsledky vnímali jako závažnější než politici/političky na národní úrovni. Policie od roku 2015 zaznamenává trvalý nárůst nahlášených případů výhrůžek a trestných činů z nenávisti vůči politikům a političkám.
Zpráva zdůrazňuje potřebu podpůrných opatření pro politiky a političky čelící zastrašování, protože mnoho incidentů se pohybuje v právně nejasné sféře. Respondenti a respondetky byli také dotazováni a dotazovány, zda čelili fyzickým útokům, výhrůžkám nebo obtěžování, a zároveň uváděli četnost těchto incidentů. Mezi nejčastější místa výskytu patřil domov, pracoviště a veřejné prostory, přičemž řada těchto incidentů se odehrála opakovaně.
Z 89 poslanců/poslankyň a členů/členek vlády uvedlo 36 %, že jim nebo jejich blízkým bylo vyhrožováno, zatímco 58 % se stalo terčem šíření nepravdivých informací. Navíc 70 % politiků a političek čelilo nevyžádaným kontaktům na sociálních sítích. Data rovněž ukazují pokles fyzických útoků z 14 % v roce 2013 na 2 % v roce 2021, zatímco počet výhrůžek vzrostl z 27 % na 36 %. Výrazný nárůst zaznamenaly také nevyžádané kontakty na sociálních sítích, které se zvýšily z 38 % v roce 2013 na 70 % v roce 2021.
Projekt "Inspirace z Norska: Prevence a potírání genderově podmíněného násilí na političkách a veřejně aktivních ženách" byl podpořen Norskem prostřednictvím Norských fondů.
