1)Volby do PSP ČR 2006: nominace a výsledky z hlediska zastoupení žen
Občanská demokratická strana měla na kandidátních listinách v průměru 24,3 % žen; političky tedy tvořily necelou čtvrtinu všech kandidujících. Celkový podíl žen v členské základně strany tvoří 38,2 %. Lze tedy konstatovat, že političky byly na kandidátkách podreprezentovány. ODS vzhledem ke své ideologii odmítá jakékoliv zvýhodňování žen, a proto jsou její členky na kandidátních listinách zastoupeny tradičně nízkou měrou. V posledních letech však jejich podíl pozvolna stoupá, byť se nejedná o žádné zásadní změny. Před deseti lety, tedy roku 1996, byl podíl ženských kandidátek za ODS pouhých 15,1 %. Ve volbách z roku 1998 toto číslo mírně vzrostlo na 17,8 %, ovšem v roce 2002 opět mírně kleslo na 16,9 % (Zdroj: Sociologický ústav AV ČR.). Největší skok se projevil při letošních volbách, kdy zastoupení političek stouplo o 7,4 %. Za posledních deset let tedy podíl žen na kandidátních listinách Občanských demokratů vzrostl skoro o 10 %.
Z hlediska reálné šance na zvolení je velmi důležité pořadí na kandidátce. V případě velkých stran jako ODS je volitelných přibližně prvních pět míst; záleží samozřejmě na velikosti volebního kraje. V případě žen obecně platí, že jsou umísťovány na nízkých, tedy nevolitelných pozicích. Platí to i v případě Občanských demokratů. Počet kandidátek na prvních pěti místech kandidátních listin byl nejnižší ze všech hodnocených stran: pouhých osm političek. Vyjádřeno v procentech tedy političky obsadily pouhých 11,4 % všech volitelných pozic. Jen každé desáté volitelné místo patřilo ženám.
Tomuto rozložení také odpovídaly výsledky voleb: za ODS bylo zvoleno celkem devět poslankyň, z nich navíc jedna postoupila z nevolitelného místa díky preferenčním hlasům. (Konkrétně se jednalo o Alenu Páralovou v Pardubickém kraji.) Občanské demokratky nyní tvoří 11 % poslaneckého klubu strany, což je nejnižší podíl ze všech parlamentních stran.
Do pozice lídryň z celkem čtrnácti krajských kandidátek ODS nominovala jen dvě ženy: Miroslavu Němcovou na Vysočině a Zdeňku Horníkovou na Královéhradecku. Obecně lze konstatovat, že situace v jednotlivých krajích se výrazně lišila. Zatímco v již zmiňovaném vysočinském kraji ženy obsadily celkem tři místa v první pětici kandidátů, v osmi krajích nebyla mezi první pěticí ani jedna. Jak si jednotlivé kraje vedly zachycuje následující tabulka.
| Kraj | Počet kandidátek celkem | Procentní podíl kandidátek | Počet žen na prvních 5 místech (pořadí) | Počet žen na prvních 10 místech (pořadí) |
|---|---|---|---|---|
| Olomoucký | 4 (z 23) | 17,4 % | 0 | 2 (6, 9.) |
| Vysočina | 6 (z 30) | 20 % | 3 (1., 4., 5.) | 4 (1., 4., 5., 6.) |
| Moravskoslezský | 9 (z 45) | 20 % | 0 | 2 (7., 10.) |
| Ústecký | 8 (z30) | 26,7 % | 0 | 1 (9.) |
| Královéhradecký | 5 (z 20) | 25 % | 1 (1.) | 1 (1.) |
| Pražský | 10 (z 36) | 27,8 % | 1 (3.) | 1 (3.) |
| Liberecký | 6 (z 22) | 27 % | 0 | 2 (7.,9.) |
| Zlínský | 4 (z 22) | 18,2 % | 1 (5.) | 1 (5.) |
| Jihomoravský | 5 (z 34) | 14,7 % | 0 | 1 (8.) |
| Jihočeský | 5 (z 22) | 22,7 % | 0 | 3 (7., 9., 10.) |
| Středočeský | 13 (z 42) | 30,9 % | 1 (2.) | 1 (2.) |
| Plzeňský | 4 (z 20) | 20 % | 0 | 1 (8.) |
| Pardubický | 5 (z 19) | 26,3 % | 1 (5.) | 2 (5., 6.) |
| Karlovarský | 4 (z 14) | 28,6 % | 0 | 2 (7., 10.) |
| Celkem | 83 | 24,3 % | 8 | 24 |
| Počet žen na 1. místě1 | Počet žen do 5. místa 2 | Počet žen do 10. místa3 | Průměr.podíl žen na kandidátkách | |
|---|---|---|---|---|
| ODS | 2 | 8 | 24 | 24,3 % |
| KDU - ČSL | 3 | 10 | 33 | 19,8 % |
| Zelení* | 4 | 27 | 49 | 34 % |
| ČSSD | 1 | 13 | 29 | 23,2 % |
| KSČM* | 2 | 22 | 42 | 26,5 % |
2: z celkem 70 kandidátů
3: z celkem 140 kandidátů
* Strana uplatňuje kvóty nebo doporučení pro sestavování kandidátních listin.
| Strana | Volby 2002 | Volby 2006 |
|---|---|---|
| ODS | 4 | 4 |
| KDU - ČSL | 2 | 4 |
| Zelení | 7 | 15 |
| ČSSD | 5 | 5 |
| KSČM | 11 | 10 |
| Strana | Volby 2002 | Volby 2006 | Nárůst/pokles oproti minulému období | ||
|---|---|---|---|---|---|
| Počet poslankyň | Podíl poslankyň | Počet poslankyň | Podíl poslankyň | ||
| ODS | 8 | 14 % | 9 | 11 % | +1 |
| KDU - ČSL | 2 | 9,5 % | 2 | 15 % | 0 |
| SZ* | - | - | 3 | 50 % | +3 |
| ČSSD | 11 | 14 % | 9 | 12 % | -2 |
| KSČM* | 12 | 29 % | 8 | 31 % | -4 |
2) Senátní volby 2006
V letošních senátních volbách občanští demokraté překvapivě jmenovali vůbec nejvíce žen ze všech parlamentních stan. Političky za ODS kandidovaly v celkem sedmi obvodech a jejich podíl mezi jmenovanými tak tvořil úctyhodných 25,9 %. Zvoleny byly nakonec dvě senátorky, Daniela Filipiová a Alena Palečková, které obhájily své posty na Praze 2 a 8. ODS tak má ve svém senátním klubu celkem tři ženy a jejich podíl se rovná 7,3 %.
| Strana | Celkem kandidujících | ženy | muži | ||
|---|---|---|---|---|---|
| celkem | % | celkem | % | ||
| ČSSD | 27 | 6 | 22,2 | 21 | 77,8 |
| KDU - ČSL | 21 | 2 | 9,5 | 19 | 90,5 |
| KSČM | 27 | 2 | 7,4 | 25 | 92,6 |
| ODS | 27 | 7 | 25,9 | 20 | 74,1 |
| Politika 21 | 12 | 7 | 58 | 5 | 42 |
| SNK-ED | 12 | 2 | 16,7 | 10 | 83,3 |
| Str. zelených | 20 | 3 | 15 | 17 | 85 |
3) Komunální volby 2006: nominace a výsledky z hlediska zastoupení žen
Průměrně nejmenší zastoupení žen vykazují kandidátní listiny Občanské demokratické strany, která z celkového počtu kandidátů a kandidátek do zastupitelstva statutárních měst a Prahy nominovala průměrně pouze necelých 21 % žen, což je ještě o 2 % méně než v předešlých komunálních volbách. Relativně nejméně žen se nachází na kandidátních listině ODS ve volbách do zastupitelstva statutárního města Plzně, výrazně méně, než je už tak nízký průměr ODS, ovšem vykazuje také nominace žen v Praze, Českých Budějovicích, Karlových Varech, Mladé Boleslavi, Opavě a Frýdku-Místku (kolem 15 %). Relativně nejvíce kandidátek ODS (35,1 %) naopak najdou voliči na seznamech ve volbách do zastupitelstva Ústí nad Labem, ani tam ovšem příliš nepřevyšuje celkový průměr za všechny sledované politické strany. Hranici 30 % zastoupení splňuje už jen kandidátní listina ODS do zastupitelského orgánu Hradce Králové, kde byl zároveň zaznamenán největší nárůst zastoupení žen mezi kandidujícími. Takových měst je ovšem v případě ODS spíše málo, když ve více než polovině sledovaných měst došlo k poklesu relativního počtu aspirantek na kandidátních listinách této strany.
Zajímaly nás ovšem nejen relativní počty žen na celých kandidátních listinách, podobně jako v červnových volbách do Poslanecké sněmovny jsem se blíže podívaly na postavení žen v rámci pořadí nominovaných utvořeného jednotlivými politickými stranami. Opět jsme posuzovaly počet žen v první pětce, resp. desítce nominovaných, tedy místech nejlépe volitelných.
Jednoznačně nejhůře z tohoto pohledu vychází hodnocení kandidátních listin, resp. pozice žen na nich, u ODS. Procentuální podíl nominovaných žen v první desítce, resp. pětce je v porovnání v rámci skupiny pěti největších politických stran viditelně podprůměrný. Z celkových 24 posuzovaných seznamů kandidujících najdeme 4 případy bez jediné kandidátky na prvních 10 místech. Kromě Prahy a Brna se v první desítce nenachází žena ani na seznamu pro volby do zastupitelstva Mostu a Ústí nad Labem. Žádnou nominovanou ženu v prvních pěti na kandidátní listině nenajdeme dokonce v 11 sledovaných městech. Jedinou kandidátku v první desítce nominovala ODS na listinách pro 8 z 24 sledovaných jednotek. Navíc počet žen mezi prvními deseti kandidátkami a kandidáty ani v jednom případě nepřekročil číslo 3. Takováto situace přitom nastala i přes oproti roku 2002 poměrně výrazný nárůst podílu žen kandidujících za ODS, který celkově činí 2 %. Jejich počet vzrostl také v rámci první pětky, resp. desítky nominovaných. Oproti minulým volbám do obecních zastupitelstev se ocitly ženy také, a to celkem třikrát, na prvních vedoucích místech kandidátních listin - v Chomutově, Zlíně a Přerově.
| ODS | ||
| 2006 | absolutní počet | podíl |
|---|---|---|
| kandidátka na 1.místě | 3 (23) | 13,0 % |
| kandidátky na 1.- 5. místě | 14 (115) | 12,2 % |
| kandidátky na 1.- 10. místě | 34 (230) | 14,8 % |
| celkem | 207 (952) | 21,7 % |
| 2002 | ||
| kandidátka na 1.místě | 0 (23) | 0,0 % |
| kandidátky na 1.- 5. místě | 10 (115) | 8,7 % |
| kandidátky na 1.- 10. místě | 35 (230) | 15,2 % |
| celkem | 184 (854) | 21,5 % |
V letošních volbách strana nominovala průměrně 27,2 % žen na kandidátní listiny pro všechny úrovně místních zastupitelstev oproti 26,4 % v minulých volbách z roku 2002. Zastoupení žen mezi nominovanými se tedy nepatrně zvýšilo. Co se týče podílu političek ODS zvolených ve volbách do obecních zastupitelstev, existují výrazné rozdíly mezi jednotlivými úrovněmi místní samosprávy. Obecně lze shrnout, že o čím vyšší úroveň se jedná, tím nižší je podíl zvolených žen. I v komunální politice tak existuje tzv. skleněný strop, který znemožňuje ženám prosadit výraznější měrou v nejvyšších pozicích. Celkem bylo do všech zastupitelstev zvoleno v průměru 23,7 % političek za ODS. Tuto situaci přehledně zachycuje následující tabulka.
| Strana | Obce | Města | Statutární města | Praha | Celkem |
| ODS | 25 % | 22,2 % | 16,6 % | 14,2 % | 23,7 % |
|---|---|---|---|---|---|
| ČSSD | 27,4 % | 23,6 % | 20,4 % | 16,7 % | 25,4 % |
| KSČM | 24,6 % | 21,5 % | 21,4 % | 16,7 % | 23,4 % |
| KDU - ČSL | 25,3 % | 25,7 % | 12,5 % | --- | 25,2 % |
| SZ | 31 % | 31,2 % | 44 % | 66,7 % | 33 % |
| SNK-ED | 27,7 % | 18,9 % | 11,8 % | 50 % | 24,7 % |
| Průměr | 25,3 % | 23,3 % | 19,5 % | 21,4 % | 25 % |
4) Rovné příležitosti ve volebním programu ODS
Občanští demokraté jsou konzervativní pravicová strana, která je ve srovnání s ostatními navenek ideologicky velmi jednotná. Všichni členové a členky úzkostlivě dodržují jednotnou stranickou linii a prakticky se zde proto nesetkáváme s různorodými názory, natož s různými názorovými křídly. V souladu se svou ideologií se ODS staví odmítavě k podpoře rovných příležitostí a tento postoj na veřejnosti zastávají všichni její reprezentanti a reprezentantky, včetně žen. Aktivní prosazování genderové rovnosti podle ODS "zavání socialismem" a jedná se o formu sociálního inženýrství, které narušuje přirozený vývoj společnosti. Pozitivní akce jako například kvóty jsou vnímány jako velké společenské zlo a nebezpečí, například Marek Loužek z Centra pro ekonomiku a politiku ( Centrum pro ekonomiku a politiku je institut přímo napojený na ODS) hovoří v jednom ze svých článků o "smrtících kvótách."( měsíčník 51 PRO , č. 8/2006).
Není proto velkým překvapením, že ve volebním programu ODS je téma rovných příležitostí obsaženo jen marginálně a je spojeno především s problematikou trhu práce. Kromě usnadnění přístupu na trhu práce pro rodiny s dětmi strana slibuje i zvýšení rodičovského příspěvku. V programu zcela chybí téma domácího násilí a obchodu s lidmi, vzdělávání v oblasti rovných příležitostí, otázka reprodukčních práv a tělesné integrity či odstranění diskriminace žen a aktivní podpora rovných příležitostí obecně.
Podívejme se nyní na konkrétní sliby a závazky, které program ODS v oblasti rovných příležitostí obsahuje.
- Zvýšení rodičovského příspěvku a vyšší peněžitá pomoc v mateřství, což má odrážet "společenské ocenění rodičovské péče o budoucí členy společnosti." (Volební program ODS pro volby do PSP ČR 2006 "Modrá šance", Kapitola 2: Plus pro Vaši rodinu a vzdělání)
- Zavedení dvoutýdenní otcovské dovolené v prvních dvou měsících po porodu, která bude hrazena státem ze systému sociálního pojištění.
- Konec diskriminace matek s dětmi na trhu práce, v dopravě a ve službách.
- Možnost přivýdělku až do 15 000 Kč měsíčně pro rodiče pečující trvale o dítě předškolního věku, a to bez platby zdravotního pojištění.
- Usnadnění práce na zkrácený či pružný pracovní úvazek.
- Motivace zaměstnavatelů k zaměstnávání rodičů prostřednictvím snížení odvodů za sociální pojištění.
- Podpora firem při zřizování dětských koutků či mateřských center, platby za služby au-pair pro zaměstnance atd., které budou plně uznanými náklady zaměstnavatele. (Idem)
Na závěr lze shrnout, že téma sladění rodinného a pracovního života je v programu poměrně dobře rozpracováno, a to včetně konkrétních návrhů. Přestože svým zaměřením se rodinná politika v pojetí ODS nese v duchu tradičního rodinného modelu a zcela zde chybí například téma podpory neúplných rodin, velice pozitivní je plán vyššího zapojení otců, v podobě dvoutýdenní dovolené v době pa narození dítěte. Bohužel celá řada dalších důležitých témat v programu zcela chybí, jak už bylo zmíněno výše.
5) Postavení žen v rámci strany
Co se týče prosazování rovných příležitostí v rámci vlastní strany, je postoj ODS naprosto odmítavý. Politika je v jejich pojetí " ezpohlavní" a všichni proto mají stejnou šanci se prosadit. Existující nerovnost v zastoupení žen a mužů v politice strana nebere v potaz a razí jednotný názor, že "žen je v politice přesně tolik, kolik jich tam být chce." Zavedení jakéhokoliv typu pozitivních opatření je zde proto považováno za zcela nepřípustné a zbytečné. Samy političky z ODS neustále zdůrazňují, že kvóty by považovaly za ponižující a že se ve své politické kariéře necítí být nijak diskriminovány.
| Podíl žen v členské základně: | 33 % |
| Podíl žen ve vedení strany*: | 0 % |
| Podíl poslankyň: | 11 % |
| Podíl senátorek: | 8,5 % |
| Podíl žen v krajských zastupitelstvech: | 12 % |
| Podíl žen v místních zastupitelstvech: | 23,7 % |
Autorka: Jana Smiggels Kavková, o.s. Fórum 50 %, 10.1.2007
