Rigoberta Menchú
(9. ledna 1959 Aldea Chimel, Guatemala)
Rigoberta Menchú pochází z chudé indiánské rodiny a již jako velmi mladá dívka se angažovala skrze katolickou církev v sociálních reformách a byla vysoce postavená v hnutí za ženská práva. Ovšem svou prací vzbudila negativní odezvu a její rodina byla obviněna z účasti na partyzánské činnosti. Rigobertin otec byl dokonce uvězněn a mučen, ale po propuštění se připojil k nově založenému Výboru rolnického svazu. V roce 1979 vstoupila do Výboru také Rigoberta a to stejného roku, kdy byl její bratr zadržen, mučen a zavražděn armádou. Násilná smrt v důsledku odboje později dostihla i jejího otce a následně i matku.
Rigoberta se stále více zapojovala do činnosti Výboru a za nedlouho již organizovala demonstrace za lepší podmínky pro zemědělce. V roce 1981 se ovšem musela začít skrývat a posléze odejít do Mexika, tímto započala svou činnost v zahraničním boji proti útlaku v Guatemale a v boji za práva indiánských rolníků. Následující rok se podílela na založení Spojenecké reprezentace Guatemalské opozice.
Na základě Rigobertina životního příběhu vznikla roku 1983 kniha Já, Rigoberta Manchú, která přitáhla značnou mezinárodní pozornost. Tato bojovnice za práva indiánů a etnicko-kulturní smiřování se stala velice známou nejen v rodné Guatemala, ale v celém západním světě, kde byla její práce oceněna několika mezinárodními cenami. V roce 1992 získala za svou odhodlanost Nobelovu cenu míru.
Zdroje:
http://www.nobelprize.org/nobel_prizes/peace/laureates/1992/tum.html
