1. Jak jste se k politice dostala?
Víceméně náhodou. Během vysokoškolských studií jsem se začala zajímat o problémy v okolí svého bydliště, vstoupila jsem např. do Klubu Za starou Prahu a pak mě oslovila lokální komunální politická strana Věci veřejné. Začala jsem pro ni nejprve dělat časopis, ale časem mě přestalo bavit pouze o problémech psát a rozhodla jsem se aktivně "zapojit" “:-).
2. Na jaké úrovni a jak dlouho politicky pracujete?
Tři roky jsem místopředsedkyní politické strany Věci veřejné a dva roky zastupitelkou Městské části Praha 1. Působím také jako členka kulturní komise a komise pro parky, čistotu a zeleň.
3. Co Vás na politické práci baví?
I když je to někdy sisyfovská práce, baví mě. Baví mě pomáhat a měnit věci k lepšímu – zvlášť na té komunální úrovni si na výsledky práce můžete sáhnout. Jsem asi idealistka, ale bez toho politiku dělat nejde.
4. Co považujete za své největší úspěchy v politické práci? Jaká práce za Vámi stojí?
Za největší úspěch - i když to není jen můj úspěch - určitě považuji, že jsme se za čtyři roky stali druhou nejsilnější politickou stranou v Praze 1. Ačkoli jsme v opozici (nebo právě proto :-)), aktivně hájíme zájmy svých voličů. Podařilo se nám například zablokovat, aby se z bývalé polikliniky v Klimentské stal hotel, aby bylo zastavěné dětské hřiště Za Haštalem, udělal se průchod Vojanovými sady nebo jsme „donutili“ podnikatele Pawlowského, aby alespoň částečně dodržoval podmínky nájemních smlouv s Prahou 1.
Za svůj osobní úspěch považuji časopis Pražan, který vychází v Praze 1 a v Praze 5 a v obou městských částech je velmi oblíbený a čtený. To se u politického média hned tak nevidí.
5. Podle čeho jste si vybírala politickou stranu či hnutí, ve které/m jste politicky aktivní?
Ke "stranictví" jsem měla dlouho dobu averzi. Politická strana Věci veřejné mě ale oslovila jako pravicová strana se sociálním cítěním a především jako strana, která se zabývá konkrétními problémy Prahy 1, která je mým domovem.
6. Máte nějaký svůj politický sen?
Ano, abych se vždy mohla rozhodovat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
7. Máte nějaký svůj politický vzor?
Já si na vzory moc nepotrpím, když už ale, tak asi královna Alžběta, abych zůstala u žen :-) Z politických filosofů mám ráda Johna Locka.
8. Co si myslíte o situaci žen v české politice (popř. o tom, jak by se měla řešit)?
Myslím si, že politika je v české společnosti ženám na jednu stranu otevřená - politické strany vítají členky něžného pohlaví. Na druhou stranu je občas chtějí jen na "ozdobu". Politika je tvrdá. Stejně jako v byznyse máte pocit, že jste v "mens world" a pletete se do mužských záležitostí. Pro mě je to výzva, ale ne každá žena na to má žaludek. Určitě to nelze řešit nějakými uměle zavedenými kvótami. Bylo by to stejně absurdní jako chtít "více žen do dolů" :-).
9. Co je podle Vás politika?
Politologie a filosofie disponuje různými definicemi. Já politiku vnímám jako veřejnou službu.
