Terezie Jenisová
- starostka Třeboně, KDU - ČSL
Jak jste se k politice dostala?
Před komunálními volbami v roce 2010 jsem byla oslovena tehdejším starostou Třeboně ke vstupu na kandidátku KDU-ČSL. Oslovil mě člověk, jehož jsem považovala za osobnost, která se velmi zasloužila o rozvoj města. Tehdy mi to připadalo jako samozřejmost, jako morální povinnost. Politikou jsem do té doby byla naprosto nezatížená a dá se říci, že jako mnoho lidí, jsem si tohle prostředí i poněkud idealizovala. Jakkoli to může znít jako klišé, pro mě to byla služba veřejnosti. Do té doby jsem měla představu, že budu vykonávat soudcovskou profesi. Měla jsem tento svůj cíl spojený s tím, že se věci mají dělat dobře a spravedlivě. To byl můj vstup do politiky.
Na jaké úrovni a jak dlouho politicky pracujete?
Od 2010 jsem byla místostarostkou města Třeboň, a to až do rezignace starosty v lednu 2014. Poté jsem vykonávala funkci starostky a na podzim téhož roku jsem mandát i funkci obhájila. Do komunální politiky jsem vstoupila jako nezávislá, před volbami v roce 2014 jsem se stala členkou KDU-ČSL a místopředsedkyní místní organizace. V následujícím roce jsem byla zvolena místopředsedkyní okresní organizace a členkou krajského výboru.
Co Vás na politické práci baví?
Příležitost rozvíjet město a dělat je v jednotlivých oblastech jedinečné. Třeboň už v mnoha ohledech výjimečným městem je. Pracovat tady jako politik - to je výzva. Výzva ve smyslu: buďme unikátní, dělejme město komfortní pro obyvatele i jeho návštěvníky, dělejme to tak, jak se má. Zajímavé je čerpat podněty z různých míst a prostředí, inspiraci od lidí, s nimiž bych se jinak nesetkala.
Co považujete za své největší úspěchy v politické práci? Jaká práce za Vámi stojí?
Úspěchem pro mne bylo za prvé zvládnutí situace v roce 2014, kdy jsem ze dne na den převzala ke své agendě místostarostky ještě povinnosti starosty a tajemníka. Nejbližší straničtí kolegové odešli a spolu s druhým místostarostou jsme dokázali nejenom dovést do konce věci rozpracované, ale také rozjet nové tak, aby bylo jisté, že se je povede realizovat i při zásadní změně vedení po volbách. Rekonstrukce Bertiných lázní, výstavba tenisového zázemí, dotace na obnovu historického domu Štěpánka Netolického... A mnoho dalších „drobností“. Jako místostarostce a posléze starostce se mi povedlo znovu rozjet spící projekt Zdravého města a posunout Třeboň do kategorie C, dovést do cíle řešení vleklých problémů školní jídelny, přispět k rozběhu terénního hospice, oživit nominaci zápisu na seznam UNESCO, nastartovat velké změny v lázních jako společnosti města, včetně výběru nového generálního ředitele, koupit zpět radnici na náměstí prodanou bývalým vedením…Na spoustě věcí participují moji kolegové. Je to týmová práce a jsem vděčná, že funguje.
Jste/byla jste aktivní v občanské sféře i mimo Vaši politickou funkci?
Částečně v rámci farního společenství.Čeho byste chtěla v politice ještě dosáhnout?
Pokud jste v rozjetém vlaku, víte, že máte na trase mnoho možností, přestupních stanic i cíl, kam dojet. Po politické linii bych ráda působila v krajském zastupitelstvu. Vidím to jako ideální trojúhelník - město - kraj - strana. Jde nejen o přenos informací, ale rovněž o efektivnější působení na krajské úrovni a naopak směrem k městu. Obecně bych chtěla přispět k tomu, aby politika nebyla jen označením pro černý byznys a prostorem pro prosazování osobních zájmů. Politiku lze dělat slušně a poctivě. Jen tím, že takhle budu fungovat, můžu přispět k tomu, aby to vnímali stejně i ostatní. Na místní úrovni vidím, že konkrétně v KDU-ČSL členská základna stárne. Posílit organizaci o mladší členy, přesvědčit je, že lidovci jsou moderní stranou a mají co nabídnout i v koalicích od komunální po nejvyšší úroveň, to si beru za své.Mým velkým cílem je dovést do cíle zápis na prestižní Seznam světového kulturního a přírodního bohatství UNESCO. Třeboň hospodaří s poměrně značným majetkem, takže řídit a rozvíjet městské společnosti tak, aby byly stabilizované a prosperující, je také nemalý úkol. Máme před sebou malé i velké projekty - z těch velkých jde například o výstavbu zimního stadionu, účelné naplnění budovy bývalé radnice a tím znovuoživení centra města, případně řešení situace kolem nevyhovujícího zařízení soukromé polikliniky. Je toho prostě mnoho
Podle čeho jste si vybírala politickou stranu či hnutí, ve které/m jste politicky aktivní?
Jako věřící člověk s příslušností k římsko-katolické církvi mám nejblíže ke KDU-ČSL, která naplňuje základní křesťanské hodnoty. Je to strana s dlouhou tradicí, která je v porevoluční době nezatížená skandály.Máte nějaký politický sen?
Sen? Snad působit v Senátu. Horní komoru parlamentu vnímám jako kultivovanější, její členové projevují podle mého názoru více ochoty ke vzájemné spolupráci ve srovnání s poslaneckou sněmovnou.A politický vzor?
Osobností, jejíž ideály jsou mi velmi blízké, zůstane Václav Havel. Z lidí, kteří v současné době v politice působí, si vážím předsedy Senátu PČR Milana Štěcha, a to především pro jeho pracovitost a schopnost stále rozumět potřebám lidí, což je u těch, kteří jsou v politice dlouho, dost neobvyklé. Někdejší předseda KDU-ČSL Josef Lux je pro mne také vzorem a musím říct, že i naše stranická reprezentace - Pavel Bělobrádek i Jan Bartošek - jsou dobrým příkladem.
Co si myslíte o situaci žen v české politice (popř. o tom, jak by se měla řešit)?
Politika je z většiny maskulinní a drsné prostředí. Ženy ho kultivují a vnášejí jiný pohled. Více se dotýkají témat, která obvykle stojí stranou zájmu mužů. V debatách dokážou být věcnější a méně rozvláčné než muži, jelikož ti mají často tendenci mluvit obšírně. Je určitě nezbytné, aby v politice působily ženy. V zájmu jednotlivých stran a uskupení by měla být nominace žen na přední místa kandidátek. Ovšem nemůže to být samoúčelné. Nejsem pro žádné kvóty a obecně zastoupení žen v politice nevnímám jako zásadní problém.
Co je podle Vás politika?
Budu se opakovat, ale cítím to tak. Na prvním místě služba veřejnosti. Smysl vnímat potřeby lidí a vycházet jim vstříc, ovšem ne se podbízet. Vyhodnotit problém a hledat řešení, nebát se jít za správnou představou v souladu se svým svědomím, mít sílu si jej prosadit bez ohledu na politické body.
